1 Vrchlického sady
Jednou z pomyslných bran do Prahy je hlavní vlakové nádraží. Ať už do města vlakem přijíždějí turisté, vysokoškolští studenti, či jen obyčejní návštěvníci, vedou jejich první kroky (pokud nevyužijí metro) do Vrchlického sadů před „hlavákem“. A tam je přivítá pach moči spolu s narkomany a bezdomovci, kteří v různých stavech vědomí okupují parkové lavičky.
Obrázek o bezpečnostní situaci si každý může udělat například na základě únorového incidentu, při němž pár napadl za bílého dne bezbrannou ženu, do které kopali, sundali jí boty a poranili oko.
„Útočníkem byla jednatřicetiletá žena a sedmačtyřicetiletý muž. Po provedení dechové zkoušky jim strážníci naměřili 2,28 a 2,38 promile alkoholu v krvi,“ popsala mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
Revitalizace sadů je v plánu spolu s výstavbou tramvajové trati Muzeum–Bolzanova a rekonstrukcí nové odbavovací haly hlavního nádraží v rámci projektu Nový Hlavák. O možnost dát území moderní podobu momentálně soutěží už jen tři architektonické týmy.
Vítěz by měl být znám v polovině letošního roku a realizace se předpokládá v letech 2025 a 2026. „Zadání má za cíl proměnit vstupní bránu do města a navázat na připravované proměny Václavského náměstí, Florence, Masaryčky a Těšnova. Praha potřebuje Nový Hlavák jako sůl,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m Prahy.
2 Anděl
Pražští strážníci i policisté – stejně jako vedení Prahy 1 – se narkomany od hlavního nádraží snaží už delší dobu vyhánět. Část z nich se v době pandemie přesunula k Andělu a tam setrvává dodnes.
I kvůli tomu se z okolí stanice metra stalo mimořádně nevzhledné místo, kde se Pražané necítí bezpečně za světla ani za tmy. Na facebooku si například nedávno jedna z místních obyvatelek postěžovala, že její sedmileté dceři někdo při procházení plivnul do obličeje.
Starosta Prahy 5 Jaroslav Pašmik (Praha 5 sobě) koncem února vyzval magistrát, aby začal drogovou situaci v Praze koncepčně řešit, jelikož městská část na to sama nestačí. Radní Prahy 5 pro veřejný prostor Milan Vrkoč (SEN 21) se také pustil do řešení problematického prostoru před vchodem do pasáže Zlatý Anděl.
Vedle žádosti o větší součinnosti městské i státní policie by v oblasti mělo zesílit bodové osvětlení. V březnu zde také městská část bude testovat čištění horkou párou a hrát by tu měla vážná hudba. „Pokud někdo uslyší stejnou smyčku podvacáté, mohlo by ho to od místa odradit,“ míní Vrkoč.
3 Terminál Černý Most
Kromě některých nevzhledných vlakových nádraží se v Praze najdou v neutěšeném stavu také ta autobusová. Za „terminál hrůzy“ bývá označováno autobusové nádraží na Černém Mostě.
Terminál, který denně využije na 50 tisíc lidí, vznikl v roce 1998 a v podstatě nikdy stoprocentně nefungoval. Magistrát začátkem února konečně schválil koncepční studii revitalizace terminálu včetně přilehlého prostranství, ze kterého vznikne náměstíčko.
Podle studie bude celý objekt pouze jednopodlažní. Dosavadní prostor autobusových zastávek se zasype a bude tak možné odstranit lávky, které jsou ve špatném stavu. Stavět by se ale podle odhadů mohlo až zhruba za dalších deset let. Město do té doby alespoň pokračuje v dílčích úpravách. Část z nich Technická správa komunikací (TSK) provedla už loni.
„Důležité bylo zejména provést úpravy odvodnění, protože právě zatékání do konstrukcí bylo nejzávažnějším problémem všech mostních objektů. Bylo třeba vybudovat nové betonové odvodňovací žlaby se svody, které přebytečnou vodu odvádí do kanalizačního systému,“ vysvětluje Josef Richtr, náměstek generálního ředitele TSK.
Úpravy podle něj mimo jiné pomohly vyřešit letitý problém s rampouchy, které ohrožovaly cestující. V prostorách terminálů navíc přibyly nové lavičky a odpadkové koše a ROPID zde umístil elektronické informační tabule.
4 Zámek Veleslavín
Kromě zanedbaných dopravních uzlů jsou pražským problémem také chátrající a vybydlené budovy. A jsou mezi nimi také kdysi honosné vily, hotely či zámky. Velká škoda je prázdného zámku Veleslavín.
Ten je neobydlený od roku 2018, kdy vypršela nájemní smlouva firmě Canadian Medical. V současné době se finalizuje převod od státu do rukou hlavního města, který už na majetkovém výboru posvětili noví pražští zastupitelé.
„Potenciál vidíme ve využití některé ze zámeckých budov pro oblast školství, v budoucnu by zde mohla působit například základní umělecká škola. Dále bychom uvítali, pokud by místo sloužilo kulturním a společenským účelům. Mohlo by zde vzniknout kulturní centrum s multifunkčním sálem, kde by se pořádaly koncerty nebo i menší festivaly,“ vysvětlil pro MF DNES mluvčí Prahy 6 Jiří Hannich.
5 Hotel Vaníček
Za ruinu lze označit také bývalý hotel Vaníček pod Strahovem. Kvůli tahanicím o vlastnictví objekt za posledních 15 let zpustl a zbyla z něj v podstatě jen betonová kostra. Místo hostů užívajících si čtyřhvězdičkový luxus ho obsadili bezdomovci a narkomani. Zrovna v polovině února byl v budově nalezen mrtvý uživatel drog.
Půlmetrová vrstva odpadků, moře použitých injekčních stříkaček v prostorách bývalého luxusního apartmánu a ohniště na venkovní terase u kterého mají squateři překrásný výhled na celou Prahu včetně lanovky na Petřín. Tak vypadá dnešní život v hotelu Vaníček.
„Je tu krys, jako tu nikdy nebylo. Teď jsme jich chytili jedenáct,“ řekl reportérům MF DNES jeden z obyvatelů hotelu při jejich únorové reportáži.
6 Vila Milada
Ještě známějším squatem je vila Milada v Libni, která stojí hned vedle vysokoškolských kolejí 17. listopadu a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK). Prvorepublikové stavení je opuštěné už od roku 1988, o dekádu později se do něj nastěhovali squateři.
Dlouho dobu se správce objektu za pomoci policistů snažil budovu vyklidit. Podařilo se to ale až koncem června 2009, přičemž o tři roky později squateři vilu k příležitosti tříletého výročí vyklizení obsadili znovu.
I tehdy proti nim zakročila policie, čímž odstartovala deset let trvající soudní spory kvůli údajnému policejnímu násilí. Žaloba squaterů doputovala dokonce až k Evropskému soudu, který ji teprve loni v listopadu zamítl.
Univerzita Karlova se dlouhá léta pokoušela Miladu získat. Podařilo se jí to ale až začátkem roku 2021 a státu za Miladu, opodál stojící vilu Milušku a přilehlý lesík zaplatila skoro 57 milionů korun. Oblast chce univerzita využit k rozšíření areálu FHS, zejména pro učební, sportovní a ubytovací účely. Vily jsou ale v žalostném stavu, a tak ještě vůbec není jisté, zda UK budovy zbourá, nebo zrekonstruuje a bude nadále využívat.
Které z ostudných míst Prahy podle vás nejvíce potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 14. dubna 2023. Anketa je uzavřena.
