Squateři mají právo na alternativní názor, nesmí se tak ale dít v rozporu s trestním zákonem. Asi tak lze shrnout rozsudek. 

„Na celé věci je závažné to, že došlo k násilnému vniknutí do objektu. Ze všech okolností je jasné, že chtěli objekt užívat,“ zdůvodnila rozhodnutí soudkyně Alice Havlíková, podle které se squateři dopustili zásahu do práv k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru.

V příslušné trestní sazbě jim přitom hrozilo až dvouleté vězení. Případem se justice zabývala ve zkráceném řízení.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Svoji energii by podle soudkyně měli aktivisté napřít jiným směrem.

„Jejich iniciativa by měla směřovat jiným směrem. Například k úpravě legislativy ohledně squatingu,“ zaznělo v odůvodnění verdiktu. Trest soudkyně uložila na samé spodní hranici sazby. Uložit lze až 300 hodin veřejně prospěšných prací.

„Trest je spíše symbolický,“ podotkla soudkyně. I státní zástupce Richard Petzrásek aktivistům za neoprávněný zásah do práva k bytu či nebytovému prostoru navrhl udělit tresty na spodní hranici trestní sazby.

Soudkyně se při úvahách o vině i trestu zabývala i tím, jak legislativa upravuje problematiku obsazení prázdných budov v Holandsku, Velké Británii či jižní Evropě. V některých z těchto zemí lze uložit vysokou pokutu.

Soud citoval také dva znalecké posudky na stav Šatovky. Ty se shodují na tom, že statika budovy je špatná vzhledem k narušeným konstrukcím. Tím, že dům neoprávnění „nájemníci“ obývali a zatěžovali, podle znalců jeho stav dále zhoršovali.

„Je to tragikomické rozhodnutí,“ komentovala verdikt Zuzana Brodilová, psycholožka a jedna ze squaterek. 

Obžalovaní se proti trestu odvolali, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. O odvolání rozhodne Městský soud v Praze.

Básně a vzdor

Obžalovaní ve svém posledním slově recitovali například verše proslulého bohéma a anarchisty počátku 20. století, básníka Františka Gellnera, anebo slova spisovatele Karla Čapka. Podle jejich názoru byl i dvoudenní pobyt v policejní cele dostatečným trestem. „Bylo to protiprávní, ale legitimní,“ tvrdili.

Opuštěnou Šatovku skupina tří desítek mladých lidí obsadila 9. února večer., poté, co vylomili petlici. Část z nich po vyjednávání se starostou Prahy 6 a policisty usedlost opustila. Další squateři však z domu odejít odmítli a zůstali tam pět dní (o obsazení Šatovky zde).

Aktivisté chtěli zabráním usedlosti poukázat na to, že vedení Prahy 6 nechává budovu chátrat. Oni by objekt proto rádi využili pro zařízení komunitního centra a zároveň jako ubytování pro některé ze squaterů, kteří momentálně nemají kde bydlet (o využití opuštěné budovy více zde).