„Slíbili jsme například tramvajový okruh, dosázení milionu stromů nebo revitalizaci veřejných prostranství a mnoho dalších záležitostí. Měli jsme šest vlajkových projektů a ty odpovídají kompetencím, které jsme vyjednali při obsazení rezortů v rámci povolebního vyjednávání,“ říká náměstek.
Zdeněk Hřib byl na lékařské fakultě studentem stávajícího primátora. Dokonce u něj dělal zkoušku. V jednom z předchozích Rozstřelů Bohuslav Svoboda potvrdil, že od něj jeho předchůdce dostal jedničku.
„Bohuslav Svoboda byl tehdy děkanem a já chodil na jeho semináře nebo praktika,“ vzpomíná Hřib. „Ale nebyl jsem typ studenta, který by za každou cenu usiloval o jedničky. Chtěl jsem mít hlavně zkoušky co nejrychleji za sebou.“
V rámci Rady hlavního města Prahy teď čeká zástupce vládnoucích stran důležité jednání o tom, co konkrétně budou chtít v následujících letech prosadit. „Máme podepsanou koaliční smlouvu a teď budeme schvalovat programové prohlášení rady. Teď teprve začnou politické diskuze, takže ta základní fáze nás teprve čeká.“
Oprava Barrandovského mostu bez apokalypsy
V Rozstřelu Zdeněk Hřib zmínil tři klíčové dopravní úspěchy z minulého volebního období a také tři body, které by Pirátská strana chtěla v novém volebním období prosadit. „Podařilo se nám zahájit stavbu metra D, podařilo se odstartovat rekonstrukci Barrandovského mostu a třetím úspěchem jsou tři nová přemostění Vltavy,“ vyjmenoval Hřib.
A tři body, které si Zdeněk Hřib vytyčil do nového volebního období? „Tramvajový okruh a výstavba nových tramvajových tratí, dále to, aby měla Praha strategii na využívání telematických zařízení a v neposlední řadě investice do významných dopravních staveb.“
V případě rekonstrukce Barrandovského mostu je Zdeněk Hřib spokojený s tím, že probíhá bez vážnějších komplikací. „Skutečně jsme rekonstrukci Barrandovského mostu dosud zvládli a hlavně jsme ji odkomunikovali úspěšně lidem,“ uvedl.
„Takže nedošlo k žádné dopravní apokalypse. Tam je důležité zdůraznit, že rekonstrukce měla deset let zpoždění. Nikdo na to předtím neměl odvahu. Ale také je důležité zdůraznit komunikační rovinu, protože právě díky komunikaci dopravní apokalypsa nenastala,“ myslí si náměstek.
S dopravou nám pomůže umělá inteligence
V dalších letech chce radnice v oblasti dopravy zvýšit využívání moderních technologií. „To znamená, aby měla Praha vyloženě strategii na využívání telematických zařízení. Aby se jasně řeklo, která technologie se bude používat, protože možností je nepřeberně mnoho,“ navazuje Hřib.
Dopravu by tak v budoucnu mohla pomáhat řídit umělá inteligence. „Umí vyhodnotit anonymizovaná data z kamerových záznamů. A že těch kamer tady v Praze máme hodně. Systém vám spočítá automaticky, kolik v daném záběru projelo náklaďáků, osobních aut nebo prošlo chodců, lidí s kočárky,“ zmiňuje přínos. Díky tomu by mělo být možné dopravu v Praze lépe řídit, optimalizovat a nastavit třeba semafory.
Hřibovi jsem dal u zkoušky jedničku, náš vztah je zvláštní, řekl Svoboda |
V té souvislosti se náměstek primátora vyjádřil i k tomu, zda by souhlasil s tím, aby se po Praze jezdilo „třicítkou“. „Určitě podporuji třicítku v obytných čtvrtích, kde to zavádějí městské části. Některé jsou v tom mnohem aktivnější než jiné. Některé mají rezervy. Takže ano, jsem pro třicítku v obytných zónách, mimo hlavní tahy,“ zmiňuje místa, kde podle něj snížení rychlosti dává smysl.
„Ve vedlejších ulicích by se zklidnil provoz. Ale dejme tomu: magistrála, okruhy, obchvaty, tohle všechno by bylo vyjmuto. Asi tak, jako je to v Paříži. Každopádně tady u nás o tom rozhodují silniční správní úřady na městských částech, které už postupně třicítky zavádějí. A ano, v některých městských částech by asi mohly být aktivnější,“ říká náměstek.
Magistrála pod zemí není dobrý nápad, vnitřní okruh ano
Zdeněk Hřib v Rozstřelu hovořil i o tom, zda by byl pro návrh, který by klíčové dopravní komunikace umístil do tunelů pod zem. Souhlasí s tím jednoznačně v případě vnitřního městského okruhu, ale umístit pod zem magistrálu nepovažuje za dobrý nápad.
„Pokud jde o úsek někde v oblasti muzea, chápu, že to na první dobrou smysl dávat může, ale když se na to podíváte blíže, dojdete k opačnému názoru. Když dáte v nějakém krátkém úseku auta pod zem, budou muset zase z podzemí vyjet. A výjezdy jsou zdaleka asi nejošklivějšími stavbami dopravní infrastruktury,“ míní Hřib. „A za druhé: pokud by magistrála měla vyjet z tunelu někde v centru, tak to vlastně nedává smysl, protože historické centrum není nafukovací.“
S Hřibem jsme ohledně dopravy v Praze zajedno, už ví, o čem to je. Má moji podporu, říká primátor Svoboda |
Naopak umístění vnitřního městského okruhu od oblasti ulice V Holešovičkách pod zem je podle Zdeňka Hřiba smysluplné. „V minulém volebním období byla podaná žádost o územní rozhodnutí. To byl historický krok,“ přiblížil.
„V době, kdy jsem byl primátorem, jsme byli vlastně první politickou reprezentací, kterou napadlo, že městský okruh, tedy pokračování Blanky, musí být také podzemní. Proti tomu sice mluví úvaha, že tunel bude dražší, ale já si naopak myslím, že to bude ve výsledku levnější,“ říká náměstek.
„Povolit tu silnici uprostřed města by bylo extrémně obtížné, takže tunel možná na první pohled vypadá dražší, ale ve skutečnosti se to vyplatí. Zahájili jsme změnu územního plánu, udělali jsme geologický průzkum a stavba se posouvá k realizaci,“ tvrdí Hřib s tím, že do otevřením vnitřního okruhu bude muset být v Praze zavedeno mýto.
„Ale hlavní město nemá v tuto chvíli žádné oprávnění, aby mýto zavedlo,“ říká Hřib s tím, že je kvůli tomu nutné změnit legislativu, k čemuž má oprávnění pouze parlament.
„Já bych určitě byl pro, aby město toto oprávnění mělo, protože bez toho nebude moci městský okruh zprovoznit. Je to podmínka kolaudace městského okruhu v souvislosti s EIA, tedy s vlivem stavby na životní prostředí,“ uzavírá Hřib. Se stavbou podzemního vnitřního okruhu by se podle něj mohlo začít v roce 2029 a hotový by mohl být v roce 2035.
Kdy zmizí koloběžky?
Mnoho Pražanů si stále častěji stěžuje na koloběžky. Řidiči s nimi jezdí po chodnících, kde je mnohdy následně také nechávají ležet, a koloběžky tak překážejí chodcům. „Nemáme páky na regulaci tohoto byznysu na veřejných prostranstvích,“ vysvětluje Hřib.
„Samozřejmě, že pokud s nimi lidé jezdí po chodnících, je to přestupek, a to se řeší pokutou. Ale potom je problém s koloběžkou, se kterou dotyčný někam dojel a nechal ji tam stát. Na to jsme krátcí. To vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích, protože jak kolo, tak i koloběžku na chodníku odložit můžete,“ stěžuje si náměstek.
„Když se psal tento zákon, nikdo netušil, že to bude takovýhle byznys. Měla by na to existovat nějaká pravidla, která by si určovala města. Ale bohužel tomu tak není, takže tady usilujeme o změnu legislativy,“ předesílá Hřib s tím, že změnu bude muset schvalovat Sněmovna.
Pohne se v dalším volebním období s vnějším městským okruhem? A kdy bude dostavěn? A jaké další dopravní stavby Praha plánuje? I na to odpovídal Zdeněk Hřib v Rozstřelu.
