Berounská rozhledna Děd je ve špatném stavu, při rekonstrukci se možná zvýší

  10:22
Dvanáctimetrová hradní věž, která se před příchozím náhle vynoří mezi stromy u Berouna, je ve skutečnosti turistická rozhledna. Na 493 metrů vysokém vrchu Děd se tyčí již 130 let. Od podzimu se však dovnitř nikdo nepodívá. Rozhledna, především však její železné schodiště uvnitř, je v havarijním stavu. Město Beroun plánuje její generální rekonstrukci.

Rozhlednu na Dědu postavil v roce 1893 Klub českých turistů. Věž z původně bílých cihel vyrostla během rekordních čtyř měsíců a její stavba vyšla na tři tisíce zlatých, což se na současné ceny jen velmi těžko přepočítává. Příhodnější je uvést, že úředník si v té době za měsíc vydělal 25 zlatých a zedník o deset více.

Věžová rozhledna u Berouna ve své době neměla obdoby. Zpočátku z ní mohli návštěvníci údajně dohlédnout až na Milešovku v Českém středohoří. „Poslední roky jsme byli rádi, když jsme za hezkého počasí viděli na křivoklátské lesy nebo ke Kladnu,“ říká pravidelná návštěvnice Alena Rudolfová a ukazuje na úzký vykácený pruh mezi vzrostlými stromy kolem rozhledny.

Zub času se do ní zakousl zvenku i zevnitř. V přízemí chybějí vstupní dveře. Venkovní schodiště se na několika místech drolí. Stěny jsou zčernalé a místy popsané návštěvníky. Nejhůř je na tom zřejmě železná konstrukce schodiště nahoru na vyhlídku. „Vypadá na první pohled bytelně. Ve skutečnosti je ale zkorodované. Divím se, že už dávno s někým nespadlo,“ ukazuje přes zpola vyvalenou bezpečnostní mříž Alena Rudolfová.

Symbol města

Město Beroun získalo rozhlednu na Dědu před více než deseti lety od státu. Tomu ze zákona připadla poté, co se ji Klub českých turistů snažil neúspěšně získat zpět při restitucích v 90. letech minulého století. Věžová stavba totiž nebyla zanesená v pozemkových knihách.

Nyní se v souvislosti s chystanou rekonstrukcí objevily i návrhy na její případné zvýšení. Kvůli přerostlým stromům v okolí už řadu let totiž neplní svoji funkci. „Záleží, co ukáže expertní posouzení rozhledny, a podle toho by se navrhoval další postup. Zatím tedy vycházíme z myšlenky rekonstrukce nebo opravy toho stávajícího objektu,“ říká berounský místostarosta.

Vzhledem k tomu, že dvanáctimetrovou stavbu neviděli ještě experti, nedokáže radnice odhadnout ani přibližné náklady na rekonstrukci. „Opravdu ani řádově,“ nechce spekulovat berounský starosta Dušan Tomčo.

Stejně tak není jasné, kdy bude vyhlídková věž opět přístupná pro veřejnost. Rozhledna na Dědu je pro obyvatele Berouna přitom jedním ze symbolů města. Z centrálního Husova náměstí se k ní návštěvníci dostanou za hodinu a půl po modré turistické značce. Přibližně v polovině cesty narazí na kapli Panny Marie Bolestné, u níž začíná naučná stezka Václava Talicha.

Další přístupová cesta je z okraje osady Zdejcina po zelené turistické stezce. Trasa je dlouhá necelý kilometr a půl a až na posledních přibližně 300 metrech je bez většího stoupání. „Ať už jdeme od Berouna, nebo Zdejciny, pokaždé se najednou vyloupne mezi stromy,“ ukazuje další z pravidelných návštěvníků šedesátník Karel Mokrý.

Rodinné stříbro

S Alenou Rudolfovou se pak ještě pouští do debaty, zda by rozhledně nepomohl rychleji investor nebo soukromý majitel. To ovšem současný vlastník odmítá. „V tuto chvíli o prodeji rozhledny na Dědu rozhodně neuvažujeme. Je to rodinné stříbro. A to se neprodává,“ dodává rozhodně Dušan Tomčo.