Máte za sebou pilotní provoz Rekol na Lítačku. Jak ho hodnotíte?
Rozhodně pozitivně. Ukazuje se, že kola jsou prostě velmi dobrou alternativou dopravy po městě a v některých částech dokonce i tou nejrychlejší. Změnilo se i vnímání lidí, kteří na kole jezdí. Už dávno neplatí, že cyklista rovná se namakaný borec v trikotu.
Kolik vám spolupráce s městem přinesla nových uživatelů?
Aktuálně je jich přes Lítačku připojeno téměř 17 tisíc. Celkově se počet cyklistů v metropoli i podle dat hlavního města za poslední rok takřka zdvojnásobil, což jsme samozřejmě pocítili i my.
Ten velký nárůst byl ale zřejmě hlavně díky pandemii.
Ano, myslím si, že hodně lidí prostě nechtělo jezdit v MHD. Do veřejné dopravy se lidi už vrátili, Rekola používají především na tu propíranou „poslední míli“. Často se stává, že Pražané využívají všechny druhy dopravy najednou – přijedou autem k zastávce metra, jedou hromadnou dopravou a poslední kus odjedou na kole.
Rekola přitom mohla být součástí Pražské integrované dopravy mnohem dříve. V roce 2017 byl vypsán tendr na provozování bikesharingu s dopravním podnikem v Praze, kterého se Rekola zúčastnila a ze kterého byla za podivných okolností vyloučena, což prověřil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jaký je rozdíl v současné spolupráci?
Je tam vidět zásadní posun ve vnímání cyklistické dopravy. Původní tendr byl vypsán špatně. Bylo to na stanicový systém, který by nebyl tolik využívaný a nevyplatil by se. I finančně je to teď nastavené lépe, tehdy to bylo daných sto milionů na pět let a vybudujte stanice velikosti autobusů. Nyní je to nastavené tak, aby se všichni poskytovatelé museli stále snažit získat jezdce. Strop jsou zatím dva miliony a město to stojí dvanáct korun za jednu vyčerpanou jízdu.
Kamarádka mi říkala, že se jí účet s Lítačkou propojit nepodařilo. Mně se jindy zase stalo, že jsem u kola stál asi deset minut, protože aplikace byla zaseklá. Víte o takových dílčích problémech? A jak se je snažíte řešit?
Ano, víme o tom a máme nastavený nějakou customer care (péči o zákazníka, pozn. red.). Já doporučuji využívat náš zákaznický chat, kde vám vždy někdo poradí. My všichni na Rekolech také jezdíme a víme, že se nějaké dílčí problémy stát mohou. U vaší kamarádky to byl zřejmě problém s našimi servery, v poslední době jsme dělali technologické změny a byli s tím problémy. Víte, i ten kód píšou lidé, ne roboti a lidé se můžou někdy splést.
Sdílená kola na Lítačku jsou hit, za tři měsíce služba eviduje 72 tisíc jízd |
Pražané vnímají jakou dlouhodobý problém odhozená kola na zemi. Mohla by pomoci třeba povinnost vracet kola ke stojanům?
Praha je v tomhle jediný náš provoz s takzvaným free floatingem, tedy že se kola mohou vracet takřka kamkoliv. Uživatel je musí před vrácením vyfotit, to že pak kola spadnou, třeba i kvůli silnému větru, který letos fouká, už bohužel neovlivníme. Do budoucna ale plánujeme stanicový model i v hlavním městě, musí se pro to ale vybudovat infrastruktura – o čemž jednáme s městskými částmi a již nyní třeba funguje v Praze 3. Nechceme, aby Pražan chodil pro sdílené kolo třeba půl kilometru pěšky.
Jak to funguje v Praze 3?
Trojka vybudovala stovky odkládacích míst. V médiích se objevilo, že některé radnice nejsou schopné domluvit se s poskytovateli koloběžek, například s firmou Lime. Praha 3 to přitom zvládla a poskytovatelé respektují stanicový model na daném území. Trh se postupně kultivuje.
Praha je oproti třeba Vídni známá svým kopcovitým terénem, který není pro cyklisty vždy vhodný. Jak je to v metropoli s elektroRekoly? Plánujete jejich počet rozšířit?
Měli jsme jich ve flotile sto, ale nebylo to pro nás ekonomicky a vlastně ani fyzicky dostupné. Teď po metropoli žádná naše elektrokola nejsou. Hledáme ale nový ekonomický model a v nějakém střednědobém horizontu bychom chtěli elektrická kola zase nasadit. Navíc poslední výzkum Medianu o cyklistice v Praze ukázal, že kopcovitost hlavního města vnímá jako největší bariéru v častější jízdě po Praze méně než 10 procent Pražanů.
Jako bývalý startup určitě analyzujete velké množství dat. Máte z nich nějaké zajímavé výstupy?
Určitě ano, nejzajímavějším poznatkem pro mě osobně bylo zjištění, že kolo se v Praze stalo opravdu více dopravním prostředkem. Vidět to můžeme na časech výpůjček, nejčastěji lidé jezdí do práce a z práce a jsou to spíše kratší výpůjčky. Naopak o víkendu si lidé půjčují kolo na delší výlet.
Praha staví nové cyklostezky, řeší problém sdílených silnic s automobily |
Jaké plánujete do budoucna další novinky?
Čerstvou novinkou je teď veřejné testování automatického vracení kola do repointů, tedy bez nutnosti focení kola. Chceme lidem jízdu na sdíleném kole co nejvíce usnadnit.
Vydělala si na sebe už Rekola?
Už dávno. Samozřejmě jsme si ale třeba předloňský rok představovali jinak. Loni jsme utržili podobně jako před covidem, tedy zhruba 26 milionů. Nejvíc nás covid postihl v tom, že jsme měli kola objednaná na začátek roku, reálně ale přišla výrazně později.
Plánujete ve firmě zůstat, nebo máte v hlavě možný prodej?
Mě to stále baví. Kdybychom prodávali mobil, byli bychom ve fázi, kdy přišly na trh prvotní Motoroly. Ve fázi „smartphone“ ještě naše sdílená kola nejsou. Kdyby se objevil třeba strategický partner, bavili bychom se spíše o dalším růstu Rekol, a ne jejich kompletním prodeji.