iDNES.cz

Středočeši chrání ptáky polepováním skel, rizikové jsou i zastávky

  7:44,  aktualizováno  11:43
Obyčejná průhledná výplň autobusové zastávky může znamenat pro drobné i větší ptáky smrt, v lepším případě fatální poranění. Ve velkých městech tak každoročně hynou tisíce ptáků. Ve středních Čechách se situace v posledních letech zlepšuje díky ornitologům, ale také lidem, kteří pomáhají se zabezpečením rizikových míst.

Jeden z mrtvých ptáků, konkrétně ledňáček říční, u budovy olomoucké přírodovědecké fakulty. Její lesklá fasáda se podle ornitologů stala smrtící pastí už pro desítky zvířat. | foto: Kateřina Ševčíková

„Není to nic nákladného, oblepit zastávku bezpečnostními prvky vyjde v průměru na pětistovku,“ upozorňuje na laciný a jednoduchý způsob záchrany mnoha ptačích životů Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické (ČSO).

„Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní,“ vysvětluje ornitolog.

Spolu s kolegyní Gabrielou Dobruskou je Lukáš Viktora garantem letošního ročníku Týdne skleněného zabijáka. Od 5. do 11. října tak lidé nejen v Česku, ale také v zahraničí, pátrali po lokalitách nebezpečných pro ptactvo.

„Zatím nemáme podrobné výstupy, ale pomoc veřejnosti je pro nás zásadní,“ upozorňují shodně s tím, že výsledky „pátrací akce“ budou zaznamenány v interaktivní mapě, která je k dispozici na www.birdlife.cz.

Při pohledu na území kraje je v mapě vidět mnoho rizikových míst. Je však pozitivní, že barevných koleček s přiloženou fotografií a označením „zabezpečeno“ za poslední měsíce opět přibylo. Zásluhu na tom mají jak obce, jež na základě informací od lidí a vlastních poznatků ornitologové na problémy upozorňují, tak také školy.

„Musím ocenit třeba Mnichovice, kde nám vyšli vstříc. Na pomoc se ale hlásí také další města, třeba Mladá Boleslav, Dobříš či Brandýs nad Labem,“ kvituje Lukáš Viktora.

Ve zmiňovaných Mnichovicích se do ochrany ptactva pustil samostatně ochránce přírody Petr Dobrý a do akce zapojil tamní školáky. 

„Za jediný den jsme s pomocí dětí polepili pět zastávek ve městě,“ popisuje Petr Drobný. V Brandýse nad Labem opatřily děti rizikové zastávky barevnými obrázky mořských tvorů. Jinde v kraji „skleněného zabijáka“ překryl motiv hradu.

A na zajištění čekají v regionu další desítky míst. Nejde jen o zastávky. Ty podle Lukáše Viktory „dělají problémy“ ve středních a menších městech či obcích. Ve velkých aglomeracích představují problém například výškové kancelářské budovy či průmyslové provozy, které často mají skleněné fasády.

„Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat datum, čas, místo a fotodokumentaci nálezu do databáze birds.cz,“ popisuje postup Gabriela Dobruská.

Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít průhledné plochy ve svém blízkém okolí.

Kdo chce pomáhat, musí navíc vědět, jak na to. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout.

„K tomu slouží například barvy na sklo, samolepicí fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy. Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně 10 centimetrů od sebe a z vnější strany, jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět. Hlavně ne žádného velkého samolepicího orla,“ upozorňují ornitologové na častý omyl, kterého se lidé v dobré víře dopouštějí, když chtějí zamezit nárazu ptáků do průhledných výplní.

Nejen vrabci, sklo skolí i dravce

Mezi nejčastější oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci, například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci, jako je poštolka či krahujec. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy.

Problém popisují také odborné publikace. Pro zájemce je k dispozici třeba kniha Ptáci a skla. Dalším titulem s podobnou tematikou je Kolize ptáků s transparentními a reflexními plochami.

Souvislosti

Jak pomáhat opeřencům

Lidé mohou na nebezpečné plochy upozornit prostřednictvím webu zastavky.birdlife.cz, najdou tam také mapu s nechráněnými nebo naopak s již upravenými místy.

Ornitologové se každoročně připojují k mezinárodní akci Týden skleněného zabijáka, kdy vyzývají k aktivnímu mapování rizikových lokalit. Pokud lidé najdou zraněného ptáka, mohou se obrátit na dispečink záchranné stanice ČSO na čísle 774 155 155. Pokud mají u mrtvého opeřence podezření na otravu, jsou k dispozici ornitologické linky 606 412 422 a 773 380 285.

Případně najdou podrobnosti na stránkách www.karbofuran.cz. V nadcházejícím zimním období mohou lidé pomáhat také s přikrmováním.

Ornitologové přivítají také účast na sčítání ptactva na krmítkách. Více na www.ptacihodinka.birdlife.cz.

zpět na článek