Zatímco jižní a západní část Česka měla už největší záplavovou vlnu za sebou, Prahu to nejhorší teprve čekalo. Na nábřežích stály mobilní zábrany, voda stoupala a televize vysílala záběry tehdejšího primátora Igora Němce, jak sleduje Vltavu ze břehu. „Praha není ohrožena, situace je, řekl bych, nadmíru výtečná, všechny orgány pracují, jak mají,“ uklidňoval lidi. Tedy aspoň ty, kteří nebyli zrovna bez proudu a měli čas se dívat na televizi.

Záplavy udeřily ve dvou vlnách

Srpnové povodně v roce 2002 nezasáhly jen Česko, ale i další evropské země. Celkem při nich zemřelo přes 200 lidí, v Praze naštěstí o život nepřišel nikdo. Zato v dalších částech Česka a později také dál po Labi v Německu lidé kvůli záplavové vlně umírali.

První povodňová vlna přišla kvůli intenzivním dešťům v povodí Vltavy už 7. srpna, vrcholila o několik dnů později a 11. srpna se zdálo, že má Česko nejhorší chvíle za sebou. Jenže potom začalo znovu pršet.

Přehrady na Vltavě byly kvůli předchozím dešťům plné a vodohospodáři je mohli upouštět jen pomalu. Voda se rozlévala nejdřív hlavně v jižních Čechách, pomalu se ale blížila k Praze. Vltavská kaskáda ji nedokázala zastavit, navíc Vltavu sytily ještě rozvodněné přítoky Berounky, Sázavy a dalších řek.

Bývalý pražský primátor Igor Němec při povodních v roce 2002. (9. srpna 2002)

Praha vyhlásila třetí, nejvyšší stupeň povodňové aktivity. Policie uzavírá nábřeží (12. srpna 2002).

„Vodohospodáři blafovali“

13. srpna zaplavila voda dostihové závodiště Velká Chuchle na jih od Prahy. Obyvatelé centra hlavního města se ocitli bez proudu. A primátor Němec, který byl šéfem krizového štábu a řídil evakuace, stavbu protipovodňových zábran a domlouval činnost záchranných složek, lidi uklidňoval slovy o nadmíru výtečné situaci.

Později vysvětlil, že měl tehdy špatné informace. V krizovém štábu mělo svého zástupce i Povodí Vltavy, které přinášelo údaje o aktuálních průtocích a stavu řek. Ty se podle Němce někdy lišily od dat, se kterými přicházeli hydrometeorologové. „Dnes zpětně víme, že meteorologové měli správné informace, zatímco Povodí Vltavy se někdy mýlilo, někdy i blafovali, protože říkali kubíky za vteřinu a nepřiznali, že už mají stržené všechny měřáky,“ uvedl Němec v pořadu Rozstřel v roce 2022.

Takovou katastrofu žádné metro nezažilo, vzpomíná na rok 2002 exnáměstek DPP

Zatopené metro

Nakonec voda zaplavila i pražské metro, třeba stanice Florenc byla dva metry pod vodou. S přerušením provozu metra čekal Dopravní podnik do poslední chvíle, mimo jiné proto, že metrem probíhala evakuace Karlína. Němec popsal, že nařídit vyklizení této čtvrti ve chvíli, kdy si ani on sám neuměl představit, že ji zaplaví voda, byl těžké rozhodnutí. Když ve čtyři hodiny ráno procházel Karlínem, slyšel prý mnoho poznámek ve stylu – co je to za primátora, on snad neví, kde je Vltava. Později nařídil i evakuaci centra, to je Prahy 1.

Z metra bylo zatopených 18 stanic a bezmála 20 kilometrů kolejí. „Taková katastrofa v dějinách metra nebyla nikde na světě,“ uvedl 20 let po záplavách někdejší technický náměstek pražského dopravního podniku Josef Janeček.

Zasaženy byly všechny tři linky metra. Do trasy B se voda dostala stanicí Invalidovna, a pokračovala jak směrem na Palmovku, tak na Křižíkovu a Florenc. Nějakou dobu se podle Janečka dařilo držet vodu tlakovým uzávěrem na náměstí Republiky, nakonec ale nevydržel a záplavová vlna se valila dál. Na Můstku se přelila i na trasu A. Do „céčka“ se voda vlila v Holešovicích, kde se tehdy budoval nový úsek směrem na Ládví. Právě jím se voda dostala do Nádraží Holešovice a dále.

Plánek stavu provozu pražského metra k 14. srpnu 2002

Zábrany, které měly ochránit metro před velkou vodou, byly koncipované pro stoleté povodně. Záplavy z roku 2002 ale tuto hranici překonaly. Metro dělníci vysoušeli dva měsíce. Nejhůře postižené stanice Invalidovna a Křižíkova si na své znovuotevření počkaly až do jara 2003. Celkové škody v metru vyčíslil dopravní podnik na sedm miliard. Podle jeho současné mluvčí Anety Řehkové vedly záplavy k navýšení ochranných opatření až 60 cm nad hranici, kde tehdy byla voda.

Zatopené domy na Florenci v Praze. Povodně 2002.

Zaplavené metro ve stanici Národní třída. Praha. Povodně 2002.

Po vodě přišlo bahno a puch

Po 14. srpnu začala voda v Praze opadávat, povodňová vlna se šířila do Ústeckého kraje, na sever Čech a do Německa. V Praze zatím řešili problémy spojené s všudypřítomným bahnem, podmáčenými stavbami a zničeným metrem.

Jedním z okamžiků, na které si vzpomněl exprimátor Němec, byla třeba likvidace soukromé budovy na Palmovce. Skladovala se v ní krmiva, po záplavách se z ní linul silný zápach a hygienici upozorňovali na možné zdravotní ohrožení.

Němec tehdy nejprve požádal o pomoc armádu, vojákům s ochrannými pomůckami se ale v prostoru dělalo špatně a nemohli pracovat. Tehdejší primátor dal tedy příkaz ke stržení části budovy, aby se její obsah dal odbagrovat. V pořadu Rozstřel v roce 2022 připomněl, že i takovou pravomoc tehdy za nouzového stavu měl, což je v běžných podmínkách nemyslitelné.

Igor Němec po povodních už nekandidoval. Na podzim 2002 ho v primátorské funkci vystřídal Pavel Bém (ODS), který stál v čele Prahy až do roku 2010.

Povodně 2002 v číslech

V Česku povodně z roku 2002 způsobily škodu za 73,3 miliardy korun. Zahynulo při nich 17 lidí, v celé Evropě však více než 200 lidí. Nouzový stav platil v šesti krajích včetně Prahy, celkově bylo zasaženo 10 krajů. Nejvyšší průtok na Vltavě v Praze byl 5 300 m³ za sekundu. 225 000 lidí muselo opustit své domovy kvůli nařízené evakuaci.

Podívejte se na pořad Rozstřel z roku 2022, kde se moderátor Vladimír Vokál ptá na povodně v Praze 2002 tehdejšího primátora Igora Němce: