Prahu jako jeden volební obvod odhlasovali na začátku června pražští radní a rozhodnutí mělo odsouhlasit ještě zastupitelstvo.
Nezařazený zastupitel Jiří Nouza, který před časem vystoupil z TOP 09, ve čtvrtek navrhl, aby bylo hlavní město o podzimních volbách rozděleno na sedm obvodů. A vyvolalo to dlouhou diskuzi mezi zastupiteli.
Z 65 zastupitelů hlasovalo pro návrh 32. Návrh tak neprošel o jeden hlas. Volební obvody se pokusily prosadit ANO s opoziční ODS a část TOP 09. Proti návrhu byly zejména menší strany, u kterých lze očekávat nižší volební výsledky, včetně koaliční ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL a STAN).
„Zastupitelé TOP 09, ODS a ANO se dnes pokouší hrubě změnit poměrné zastoupení v pražském zastupitelském sboru. Považuji to za předkrok k plánované koalici ODS a ANO. Šest sedmin Prahy také přijde o právo volit primátora. Přitom každý Pražan by měl mít možnost svého primátora volit,“ uvedl před hlasováním předseda Zelených Petr Štěpánek.
Praha byla při komunálních volbách již v minulosti několikrát rozdělena. Bylo to v roce 1998 (10 obvodů), 2002 (5 obvodů) a naposledy v roce 2010
(7 obvodů).
„Obě varianty mají své pro a proti, rozhodně to není černobílé. My jsme proto podpořili i variantu jednoho obvodu. Mrzela mě hlavně demagogie některých zastupitelů, především pana Štěpánka ze strany Zelených. Zřejmě zapomněl, že seděl v radě Pavla Béma, která později Prahu rozdělila do více obvodů. Také si nevzpomněl, že Praha 4, kde je starostou, měla v posledních volbách obvodů hned pět,“ řekl poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO).
Rozdělení Prahy na volební obvody v roce 2010 prosadila ODS, která měla v zastupitelstvu většinu. Jedním z argumentů prosazení obvodů bylo, aby lidé mohli volit známé kandidáty ze svého okolí.
Podle kritiků tento systém omezuje malé strany, naopak ty velké si mohou přilepšit. Volby do zastupitelstva tehdy vyhrála TOP 09, která uzavřela koalici se stranami ODS a ČSSD, které skončily na druhém a třetím místě.
Výsledek voleb pak napadly menší strany, které prohrály. Strana Zelených, Věci veřejné a SNK Evropští demokraté podaly stížnost na Městský soud v Praze, který volební žalobu zamítl.
Ještě před volbami totiž Nejvyšší správní soud na základě jiného podání neshledal, že by docházelo k nerovnosti hlasů.