I to vyplývá z aktuální analýzy Příjmy a životní podmínky pražských domácností 2023, kterou vypracovali odborníci z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Na první pohled situace pražských domácností vypadá výborně. „Čistý roční peněžní příjem na člena domácnosti v Praze v roce 2022 dosáhl 340,7 tisíce korun a přesahoval tak o 31 procent průměr za ČR,“ uvedla Jana Podhorská z oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ. V porovnání s dalšími regiony se metropole liší například menším podílem lidí s nejnižšími příjmy do 15 tisíc korun. Naopak v hlavním městě je oproti zbytku ČR výrazně více těch, kteří se pohybují v příjmové skupině 30 až 50 tisíc korun měsíčně.

Past života v satelitu. Lidé sní o domech, ale neví, co to obnáší, varují experti

Negativ ale není málo. „V Praze představovaly náklady na nájemné a úhradu za užívání bytu téměř třetinu všech nákladů na bydlení, více než pětinu nákladů si vyžádaly platby za elektřinu. „V hlavním městě jsou na třetím místě ve výši výdajů náklady na teplo a teplou vodu,“ uvedla Podhorská.

Ze studie vyplynulo například i to, že 8 procent domácností si nemohlo dovolit dostatečně vytápět byt. Pražané i proto hledají vlídnější bydlení, to ale není jednoduché.

Trápení s bydlením

Na problémy s dostupností střechy nad hlavou upozorňují i neziskové organizace. „Krize bydlení v metropoli se stala zcela bezprecedentní. Na bydlení tu přestává mít i střední třída a představuje to obrovské riziko pro praktické fungování města,“ upozornil Václav Orcígr ze společnosti Arnika.

Tlak se přesouvá za Prahu. „Developerské projekty se nyní připravují ve vzdálenosti do 60 minut dojezdu – například v Kladně, Staré Boleslavi, Berouně či Jesenici,“ shodují se odborníci. Developeři vyhledávají především lokality s přímým vlakovým spojením do Prahy.

„Stále rostoucí bytovou potřebu nejen stávajících Pražanů uspokojí jen velké rezidenční projekty se stovkami až tisícovkami bytů. Vedení města by mělo co nejdřív vytvořit podmínky, aby se bytová výstavba mohla konečně pořádně rozjet,“ domnívá se generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Jen velká nabídka realit může podle investorů a stavařů zlepšit v Praze problémy s vlastním bydlením. „V neposlední řadě to může také o něco zpomalit zdražování nájemního bydlení v hlavním městě,“ uvedl Korec.

Když nejsou nové, lidé shánějí starší objekty. „Poptávka po starších domech nyní vzrostla o čtyřicet procent. Roli v tom zřejmě hraje i nabídka zvýhodněných úvěrů v rámci dotačního programu Oprav dům po babičce,“ uvedl realitní odborník Josef Tesfaye.

Češi chudnou, šetří na mase i topení. Nejvíc utrácí za bydlení

Cena za metr čtvereční u starších budov je jedna z nejvyšších ve středních Čechách, okolo 53 tisíc korun. Jde tradičně o region, kam míří lidé z Prahy, kteří hledají slušný domov. Zároveň ovšem podle expertů tlačí na vyšší ceny.

Těžce řešitelné náklady

Pražané mají též další starosti. „Dovolit si zaplatit neočekávaný výdaj nebo týdenní dovolenou mimo domov je pro domácnosti větším problémem,“ uvádí studie ČSÚ. V Praze si nemohlo podle ní dovolit zaplatit neočekávaný výdaj 14 a více tisíc korun 16 procent domácností. Vyrazit na týdenní dovolenou ročně mimo své bydliště představovalo v hlavním městě neřešitelný problém pro 12 procent domácností.

V Česku je norma vlastnit bydlení. Jenže tak vzniká cenová bublina, říká ekonom

Domácnosti, nejen v hlavním městě, proto vzhledem k situaci využívají úspor, které si nashromáždily v lepších časech. Zajímavé údaje v tomto ohledu nabízí například i Index finančního zdraví, na němž se podílejí Sociologický ústav AV ČR, Česká spořitelna a další instituce.

„Míra úspor domácností je stále nad úrovní období před pandemií koronaviru, kdy se pohybovala okolo dvanácti procent,“ uvedla v této souvislosti Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. Podle indexu loni ve druhém čtvrtletí tento faktor činil přibližně 19 procent.

Dostupné nájemní bydlení nemá zpočátku převýšit 90 procent místně obvyklého

Oproti zmíněné analýze se situace moc nelepšila ani loni. „Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností v roce 2023 reálně klesl o 2,5 procenta a reálná spotřeba na obyvatele se meziročně snížila o pět procent,“ uvedl k datům za rok 2023 Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.