Teprve na sklonku listopadu se čísla poprvé snížila a na přelomu roku klesly počty nakažených na 37. Jestli je ale nemoc skutečně na ústupu, se prý teprve ukáže.

„Mysleme na to, že byly vánoční svátky, ordinace byly zavřené, a přesto, že jsme se snažili apelovat na lidi, aby si myli ruce, nechali se očkovat, aby větrali, když budou v kontaktu s vlastní rodinou, tak se hodně potkávali a mohlo dojít ke zvýšení přenosu tohoto onemocnění, kde máme inkubační dobu nějakých 30 dnů. Takže s otvíráním šampaňského, že onemocnění je na ústupu, bych raději počkal minimálně do poloviny ledna,“ okomentoval situaci Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR.

Zatím to podle něj však vypadá, že trend je klesající.

Kampaň města prospěla

Podle pražských hygieniků přispělo k ústupu výskytu hepatitidy A více faktorů. „Dlouhodobá informační kampaň zaměřená na Pražany, opakované informace v médiích, ale také odpovědný přístup lidí, kteří dodržují základní hygienická opatření nebo se nechali očkovat,“ konstatovala mluvčí pražské hygieny Petra Batók.

Infekcí bude letos víc, varují lékaři. Vracejí se staré a hrozí i nové nemoci

Kampaň města od podzimu koordinovala Petra Slámová z pražské hygienické stanice. Podle jejích slov byla tato činnost prospěšná. „Je od začátku nastavená tak, aby nejen informovala o možnostech prevence, ale také lidi motivovala k zamyšlení se nad vlastním rizikem – aby si každý řekl, že i jeho se téma může týkat,“ podotkla Slámová.

Tím hlavním poselstvím pro veřejnost bylo kromě připomenutí správných hygienických návyků zejména doporučení očkování. To jediné z pohledu epidemiologů může šíření žloutenky zastavit.

Žloutenku likviduje nové nařízení. Po kontaktu s nakaženým hned na očkování

Celý loňský rok byli automaticky očkováni ti, kdo se s nemocným setkali, a byli proto jejich takzvanými kontakty. Takové mimořádné dávky očkování dostalo už 5 277 Pražanů, což je podle ministerstva zdravotnictví „super číslo“.

Kontakt nesmí odmítnout očkování

Platí přitom, že „kontakt“ vakcinaci nesmí odmítnout, jinak mu ji hygiena nařídí. „Není to žádná nová povinnost, ale zavedená praxe, jež vyplývá ze zákona o ochraně veřejného zdraví, který je tu od roku 2000,“ upozornil Matyáš Fošum.

Dodal, že existují také prováděcí právní předpisy, takže v momentě, kdy hygienická stanice nařídí kontaktu mimořádné očkování, jde pro dotyčného skutečně o povinnost. Připustil však, že chápe, že slovo „povinnost“ zní lidem nepříjemně.

„Já se přiznám, že když mi někdo řekne, že je cokoliv povinné, tak se mi samotnému otevírá kudla v kapse. Ale z druhé strany, v tomto případě jde o zdraví. Ten člověk byl v kontaktu s nemocným a současně sám může být nemocný. Vakcína ho chrání, aby se příznaky onemocnění nerozvinuly. A když si potom dojde i na druhou dávku, má celoživotní ochranu. Takže ano, je tam výraz ‚povinný‘, ale chráníme zdraví jak toho jednotlivce, tak i veřejnosti,“ upřesnil Fošum.

Nenecháš se očkovat? Poneseš důsledky

V případě odmítnutí tohoto nařízení se jedná o vědomé šíření infekčního onemocnění, z čehož by vyplývaly právní důsledky. Že by však někdo, koho hygienici zjistili jako kontakt nakaženého, odmítl nechat se očkovat, se podle resortu zdravotnictví nestává. Navíc je pro tyto lidi vakcína hrazena pojišťovnou.

Epidemie žloutenky A je největší od roku 1984, nejvíc nakažených je v Praze

„Mimořádné očkování bychom měli vnímat jako bezplatný benefit, jak ochránit své zdraví a zdraví svých blízkých, u rizikových osob dokonce i jejich život,“ upozornil Rastislav Maďar, epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Včasné mimořádné očkování kontaktů s nakaženým epidemiologové považují za velmi důležité, cílené a finančně smysluplné opatření k zastavení epidemie. „Zbytek populace si musí očkování uhradit ze svých prostředků a poté případně nárokovat z preventivního balíčku u své zdravotní pojišťovny,“ doplnil Maďar.

Na takové komerční očkování přitom musí lidé čekat zhruba týden, než si očkovací centrum či jejich praktický lékař objedná přesný počet vakcín.