Praha hlásí za týden dalších 40 případů žloutenky. Začne jako viróza, končí v IKEM

  10:56
I jedenáct dní po spuštění společné osvětové kampaně hlavního města a pražské hygienické stanice proti šíření žloutenky typu A počet nakažených Pražanů roste. Během uplynulého týdne přibylo dalších 40 nemocných. Od začátku roku evidují hygienici už 740 případů, z toho 134 dětí. Deset lidí v důsledku této nemoci letos v metropoli zemřelo.

ilustrační snímek | foto: Radek Vebr, MAFRA

„Úmrtí se týkala lidí, kteří měli chronické onemocnění jater, byli závislí na drogách nebo na alkoholu. Všichni zemřelí byli dospělí lidé z různých věkových skupin,“ uvedla Petra Batók, mluvčí pražské hygienické stanice.

Z počátku se nemoc „špinavých rukou“ šířila hlavně mezi lidmi bez domova. Nyní už jsou tito pacienti mezi nemocnými v menšině a nemoc se podle hygieniků šíří napříč populací. Horší průběh mají lidé celkově oslabení, starší, nemocní a pacienti s předchozím jaterním onemocněním. Nemoc může skončit i selháním jater nebo úmrtím.

Příznaky vypadaly na chřipku

Na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) letos hospitalizovali už 32 pacientů se známkami akutního selhání jater, přičemž jeden z pacientů zemřel. „Byl to starší muž, který měl už před nákazou jiná vážná onemocnění,“ uvedla přednostka kliniky Eva Kieslichová.

Když se léčba zahájí včas, je možné, aby se pacient vyhnul transplantaci. To se lékařům podařilo například v případě třiatřicetiletého muže, který se momentálně v IKEM stále léčí. Jeho stav byl ale kritický.

Praha čelí lokální epidemii žloutenky. MHD se bude dezinfikovat jako za covidu

„První příznaky byly jako normální chřipka, měl jsem teplotu až 38, ale jinak nic, žádné bolesti. Šel jsem k praktickému lékaři, ten řekl, že to bude nějaký virus a dal mi antibiotika,“ popsal pacient z nemocničního lůžka, který nechtěl sdělit své jméno.

Doma se sice léčil, ale jeho stav se zhoršoval. „Byl jsem hodně unavený, měl jsem závrať, když jsem šel do koupelny, skoro jsem ztratil vědomí, tak jsem se vrátil k lékaři, a on až tehdy řekl, že to bude spíše žloutenka a zavolal záchranku,“ popsal muž.

Většina případů dopadne dobře

Ve Fakultní nemocnici Bulovka lékaři potvrdili, že má skutečně hepatitidu typu A, a navíc má už pokročilé onemocnění jater. „Doktorka mi sdělila, že to vypadá hodně špatně a že mě budou muset přesunout do IKEM, protože játra už jsou na hraně,“ sdělil pacient s tím, že byl překvapený, že žloutenka může vést k takto těžkému průběhu.

„Již u něj došlo k obnově jaterních funkcí a zlepšení celkového stavu, transplantaci nemusel podstoupit. Čeká ho ještě rekonvalescence, klidový režim a dietní opatření,“ potvrdila Kieslichová.

Játra se podle ní podaří zachránit většině přijatých pacientů se zánětem, když je léčba zahájena včas. Pokud by se funkci jater nepodařilo obnovit, musela by být urgentně provedena jejich transplantace.

„O té je třeba uvažovat vždy v případě těžkého průběhu akutního selhání orgánu, kdy jsou přítomny známky nepříznivé prognózy a nastavená léčba nemá požadovaný efekt,“ dodala Kieslichová.

Zdroj je nedohledatelný

Kde se muž ležící v IKEM nakazil, můžeme jen spekulovat, byl totiž na dovolené v zahraničí, ale pohyboval se také po Praze, a to i městskou hromadnou dopravou. Připouští, že při cestách se mohl dotýkat rukama obličeje.

„Ve většině případů není možné jednoznačně určit konkrétní zdroj infekce. Je to proto, že inkubační doba je poměrně dlouhá, dva až šest týdnů, což komplikuje zpětné dohledání kontaktů,“ přiblížila Kieslichová.

Šíření žloutenky v Praze zrychlilo. Nad čištění laviček a madel v MHD je hygiena rukou

Přesto, že dopravní podnik maximálně dezinfikuje interiéry vozů MHD a například Praha 1 provádí mimořádný postřik nejfrekventovanějších veřejných míst, to vše nestačí, pokud si lidé nebudou umývat ruce.

„Virus žloutenky se vylučuje stolicí nemocného, ulpívá na neumytých rukách a následně na předmětech, kterých se nakažený dotkne, a to poměrně dlouhou dobu,“ upozornila Kieslichová.

Takto nepřímo se může nakazit kdokoliv, kdo se dotkne předmětu, na který sáhl nakažený člověk. Virus může být přítomen i v potravinách nebo vodě, aniž by bylo možné jej odhalit. Mnohdy také nakažený člověk o své infekci neví, ale může virus šířit, typicky děti. Jedinou spolehlivou ochranou je očkování.