Její vybudování je v přípravě už 11 let. Zahájení provozu se nyní předpokládá až na konci roku 2027.
Do té doby tak není vyloučeno, že výpadek elektřiny zažijí Pražané znovu, a to i na místech, kde by si to přáli ze všeho nejméně. Třeba ve výtahu v mezipatře. „V souvislosti s blackoutem jsme řešili 88 událostí záchrany osob z výtahů,“ řekl mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč.
Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu |
„V případě, že zůstane kabina v mezipatře, záleží na stáří, výrobci a konstrukci celého výtahu. Ty jsou pro tyto případy vybavené systémem nouzového ovládání nebo spouštění tak, aby se podařilo kabinu dostat do nejbližšího možného místa pro vyproštění osob,“ dodal. Takových potencionálně nebezpečných míst je mnohem víc.
Praha není zabezpečená proti dalším blackoutům. V metru nebo na lanovce ale lidé neuváznou.
Metro
Metro je největším žroutem elektrické energie v Praze. V podzemí je potřeba naprosto ke všemu – pohonu vlaků, fungování eskalátorů i třeba pro vzduchotechniku. Ze stanice se sice při blackoutu lidé dostanou, komplikovanější je to s vlakem v tunelu.
Celý systém metra je naštěstí energeticky propojený. Vzhledem k tomu, že nyní elektřina nevypadla v celém městě, stačilo dopravnímu podniku prostřednictvím různých měníren nasměrovat proud z funkčních částí do těch zasažených.
Lidé ve vlacích, které do stanice nedojely díky setrvačnosti a sklonu trati, tak uvázli jen na chvilku.
„Za 11 minut od blackoutu mohli obnovit provoz metra na linkách A a C. Obnovení provozu na lince B trvalo o zhruba 10 minut déle, protože bylo potřebné zajistit přesměrování napájení z většího množství zdrojů, aby nedocházelo k přetížení při rozjedu vlaků,“ popsal vedoucí oddělení komunikace DPP Daniel Šabík.
Jiná situace by nastala v případě výpadku proudu v celém městě. Pro takové případy ale metro disponuje záložním systémem generátorů, které by měly postačit na to, aby vlaky dojely do stanic a lidé se z podzemí evakuovali.
Kdo může za blackout? ČEPS čelí tlaku, ředitel ČEZ Beneš mluví o selhání |
Nemocnice
Pro hospitalizované pacienty v nemocnicích znamená výpadek nejen snížení komfortu, v některých případech také prodloužení pobytu v nemocnici kvůli odkládání zákroků.
„Jeli jsme na dieselagregátech, které jsme měli nachystané na 24 hodin provozu,“ řekla mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. Provoz v nemocnicích je nicméně v takovém případě omezený.
Přednost dostávají pacienti na sále, hospitalizovaní a akutní případy, které doveze sanitka. „Plánované výkony a kontroly se v tu chvíli pozastavují,“ sdělila mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tereza Romanová.
Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení |
Tunely
Nemilým překvapením může případný blackout být pro řidiče v tunelech, kde je může vylekat například přepnutí z běžného osvětlení na nouzové. Řidičům nicméně nehrozí v žádném tunelu uváznutí.
Při výpadku se spustí záložní systém, který každý moderní tunel má, a ten na dobu nezbytnou k vyklizení udrží v chodu ventilaci, ale třeba i bezpečnostní kamery nebo dopravní značení. Následně se prázdné tunely do obnovení dodávek elektřiny uzavřou.
V tunelech pro pěší a cyklisty, třeba pod Vítkovem, si lidé musejí posvítit mobilem, držet se zdi a jít za světlem, pokud je den. Tunel totiž žádný záložní zdroj energie nemá.
Žižkovská televizní věž
Z vrcholu nejvyšší stavby v Praze, 216 metrů vysoké Žižkovské televizní věže, nemusí nikdo šlapat dolů všech 768 schodů. Sjet výtahem lze i za blackoutu. „Celý objekt může bez problémů přejít na náhradní zdroje podle potřeby,“ říká Anna Tůmová, mluvčí Českých Radiokomunikací, které věž spravují. Tentokrát je nebylo třeba zapojovat, protože výpadek se věži vyhnul.
ČEPS zkontroloval stovky kilometrů sítí, zjistil další poškození vedení |
Sprcha
Byť bezpečná, tak rozhodně nepříjemná situace čeká na ty, kteří by se v případě kompletního blackoutu zrovna sprchovali. K více než polovině obyvatel metropole voda teče jen díky gravitaci. U zbytku je ale potřeba ji vhánět do soustavy čerpadly a zdaleka ne všechna jsou vybavena záložním napájením.
„Voda by v případě úplného blackoutu přestala téct asi u 300 tisíc Pražanů. Pro ně bychom museli zajistit náhradní dodávku v podobě balené vody a cisteren,“ sděluje generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.
Nedostatečně pokrytý je především severovýchod města, konkrétně třeba oblast Kbel nebo Letňan. Záložní systém ale chybí také v případě části Vinohrad nebo Malešic.
ČEPS zkontroloval stovky kilometrů sítí, zjistil další poškození vedení |
Lanovky
Obzvlášť nepříjemná je představa, že člověk zůstane viset desítky metrů nad zemí uvězněný na lanovce. Jedna taková vozí návštěvníky trojské zoologické zahrady, kde ale tato situace nehrozí.
Lanovka v Zoo Praha je vybavena záložním dieselagregátem, který dopravní podnik aktivuje v případě výpadku napájení.
Právě opravovaná lanovka na Petřín záložní zdroj nemá a ani po renovaci ho mít nebude, jelikož zde není potřeba. V případě výpadku totiž cestující mohou vystoupit na evakuační schodiště podél tratě.
4. července 2025 |