Město podle něj optimisticky očekává, že práce na průzkumu začnou ve třetím čtvrtletí příštího roku. Podle bývalého náměstka pro dopravu a předsedy Prahy sobě Adama Scheinherra, ale magistrát tendr vypisuje s tříletým zpožděním. „To je výsměch všem Pražanům a ukázka totální neschopnosti,“ komentuje Scheinherr.

Tato nultá etapa nicméně není hlavním problémem celého projektu. Městu totiž hrozí, že se dostavba zasekne ještě dřív, než vůbec začne. Jelikož ministerstvo dopravy v zákoně vyjednalo výjimku jen pro liniové stavby, které staví stát, může městský okruh ztratit kladný posudek dopadů na životní prostředí EIA, pokud nezíská alespoň nepravomocné povolení do října 2027. Platnost nezbytného razítka, které má město od roku 2012, totiž už nově nepůjde prodloužit.

Je to peklo, říká Kasl

Právě kvůli tomuto ultimátu se hlavní město uchýlilo k zadání tendru na vypracování projektové dokumentace v režimu tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). To lze použít jen v případě naléhavé situace. Je totiž méně transparentní než běžné zadávací řízení.

Dostavba Městského okruhu už má projektanty, stále hrozí propadnutí EIA

Už se samotným zadáním v JŘBU město dlouho otálelo, nejdříve totiž ověřovalo, zda je na tento projekt použitelné. Zakázku následně vypsalo v lednu letošního roku.

Až do konce září pak ale trvalo, než v rámci tohoto výběrového řízení, které se používá ve chvíli, kdy zadavatel extrémně spěchá, Praha vyhlásila vítěze.

„Jde o rozsáhlou zakázku, u které bylo nutné v několika fázích vyřešit všechny dílčí návrhy dodavatelů. Po odevzdání závazných cenových nabídek jsme navíc museli zajistit zpracování znaleckých posudků. Tento proces byl časově náročný vzhledem k rozsahu zakázky a nárokům jak na technickou kvalifikaci, tak i na smluvní dokumentaci,“ zdůvodňuje prodlení Hřib.

Kvůli tomu se ale zvyšuje riziko, že se termín nestihne a EIA propadne. To by znamenalo v lepším případě zpoždění výstavby o deset let, tedy až do období 2040–2050. V tom horším případě by se projekt úplně zmařil, protože se mezitím některé normy zpřísnily.

„Podaní na úřad musí odejít nejpozději v červnu příštího roku. To je šibeniční termín, doslova peklo, protože jsme počítali s tím, že na tom budeme pracovat už od začátku letošního roku,“ vysvětluje architekt a bývalý primátor Jan Kasl, jeden z vedoucích projekčních prací ve společnosti Satra.

Ta má ve sdružení se společností Mott na starosti část okruhu z Balabenky po Štěrboholskou radiálu a spolupracuje také s Metroprojektem na dokumentaci pro Libeňskou spojku. Úsek z Pelce-Tyrolky v Holešovičkách ke křižovatce U Kříže v Libni pak bude projektovat Pudis.

Daň za desítky let otálení. Praha chvátá s odkládanými projekty, brzdí ji komplikace

„Po podání bude potřeba, aby úřad napnul všechny síly a vydal povolení co nejdříve. Máme už domluvenou dopředu strukturu, jak budeme dokumentaci odevzdávat. Ale absolutně nic se nesmí zadrhnout,“ dodává Kasl.

Ani vyhlášení vítěze tendru na konci září navíc ještě neznamenalo úplný start projekčních prací. Další týdny totiž trvalo, než magistrát s jednotlivými firmami podepsal smlouvy.

Ta je už uzavřená podle Kasla se Satrou, generální ředitel Pudisu Martin Höfler potvrdil, že k podpisu došlo nedávno. Podle ředitele Metroprojektu Vladimíra Seidla ale firma stále ještě čeká na schválení magistrátem.

„Vzhledem k tomu, že se všechny tři dokumentace mají odevzdat najednou, komplikuje nám ta situace koordinaci mezi jednotlivými týmy,“ komentuje Kasl.

I kdyby nakonec vše dopadlo dobře, bude muset město v mezičase vyřešit, jak dostavbu, jejíž cena se vyšplhala už na 113 miliard, zaplatí. Samo na to totiž nemá.

„Jakmile bude jmenován nový ministr dopravy, budou se za ním muset vypravit členové pražské rady. Potvrdí si to, co se dohodlo s končícím ministrem Martinem Kupkou (ODS), tedy že stát by měl okruh spolufinancovat,“ uvádí Hřib.