Uspořádat jeden zápis pro všechny budoucí prvňáčky, nebo dva oddělené pro české děti a děti ukrajinských uprchlíků. To je dilema, před kterým budou s největší pravděpodobností letos na jaře stát ředitelé pražských škol a jejich zřizovatelé, tedy vedení městských částí.
Přestože se v loňském roce konal jednotný zápis, senátoři dostanou za dva týdny na stůl návrh zákona Lex Ukrajina 7. Do něj se pozměňovacím návrhem včlenila možnost zápisy oddělit.
„Pozměňovací návrh vzešel ze zkušeností z terénu. Spousta městských částí řeší problém, že integrace ukrajinských dětí se ve školách mnohdy nedaří. Důvodem je, že se tyto děti v řadě tříd nadmíru koncentrují, což pak narušuje výuku,“ popisuje poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která je autorkou pozměňovacího návrhu. Podle ředitelů základních škol v metropoli ale opatření neřeší primární problém, a navíc měly školy potíže již v době, kdy ještě zápisy byly oddělené.
Klíčová bude spolupráce radnic a ředitelů škol
V praxi by opatření znamenalo, že se v dubnu uskuteční zápis pro české děti a dodatečný zápis pro uprchlíky by pak škola uspořádala od 1. června do 15. července.
„Toto opatření je především nástroj pro ředitele a zřizovatele škol. Měl by umožnit rovnoměrněji rozmisťovat uprchlíky do škol na území dané městské části. Naprosto klíčová tady bude spolupráce radnic a ředitelů škol,“ říká Zajíčková.
„Tohle už není integrace.“ Školy prosí o pomoc, nezvládají nápor žáků z Ukrajiny |
Oddělení zápisů podle jejích slov poslouží k tomu, aby po umístění českých dětí měly radnice jasno, kolik ve které škole ještě zbývá volných míst. Teprve na základě toho by mohly uprchlíky lépe přerozdělit. Navíc se v takovém případě nebude moci stát, že by se kvůli ukrajinským dětem nedostaly na kapacitně vytížené školy děti místních. Tuto možnost podle Zajíčkové využijí například v Praze 5, kde je poslankyně zároveň zastupitelkou. V současné době tam totiž navštěvuje školy kolem tisícovky dětí uprchlíků, přičemž se jejich počet v posledních dvou letech zdvojnásobil. Opatření vítá i starosta Praha 9 Tomáš Portlík (ODS). Šestá městská část, pokud návrh projde, zápisy rozhodně rozdělí.
„Na jednu stranu tento krok vnímám jako asociální a myslím si, že zápis by měl být společný. Na druhou stranu, jakožto zřizovatel škol, musím v první řadě řešit, aby se do nich děti vešly, takže to beru jako nutné zlo, protože kapacitně nám to pomůže,“ sděluje místostarostka pro školství Mariana Čapková (Praha 6 sobě).
Rozdělené zápisy jsou diskriminující
Ředitelé základních škol, které mají přetlak ukrajinských, ale i jiných cizojazyčných žáků a která oslovila redakce iDNES.cz, nicméně uvádějí, že dvojí zápisy nejsou řešením neutěšené situace, ve které se nyní školy nacházejí. Navíc v rozdělení spatřují diskriminaci.
Opatření podle nich především neřeší problém tříd, kde je již v současné době přemíra uprchlíků. Ti mimo jiné i kvůli jazykové bariéře narušují výuku.
Důležité je, aby školáci z Ukrajiny měli motivaci, analyzuje učitelka |
Ředitel fakultní základní školy Mezi Školami v Praze 13 Petr Kubička poukazuje na skutečnost, že dvojí zápis tady už dříve byl. „Ten druhý zápis je v praxi pro strašně úzkou skupinu dětí, týká se jen těch, které mají status dočasné ochrany. V první vlně, když se zápisy dělaly odděleně, nám přišly jen tři děti, protože ostatní měly status jiný,“ popisuje.
Usměrněné rozmístění žáku jako řešení
Podle Kubičky ukrajinské děti přicházejí k zápisům kdykoliv během roku. O řádném termínu zápisů třeba nevědí, ale především neřeší pravidla. Do první třídy navíc přichází jen zlomek těchto dětí. „Školáci přicházejí v různém věku a s různou jazykovou výbavou či úplnou nevýbavou, takže pro nás dvojí zápisy vůbec nejsou řešením,“ podotýká Kubička.
Dodává, že jde také o administrativní zátěž navíc. „Dělat dva zápisy, dva termíny, vše na to připravit, třídy vyzdobit, omezit odpolední provoz, vše dvakrát,“ přibližuje. Řešením by podle něj bylo rozmístění žáků více usměrňovat.
Tisíce malých Ukrajinců jsou bez výuky. České školy je mnohdy odmítají přijmout |
„V Praze je velké množství dětí cizinců, a to nejen Ukrajinců. Už před válkou byl problém ve školách. „Upřímně řečeno, svým způsobem mi dvojí zápis přijde diskriminační,“ uzavírá Kubička.
Iva Červeňanská, ředitelka Základní školy Mazurská v Bohnicích, předesílá, že vláda měla problém řešit už od začátku migrace. „Měla u nás podpořit otevření ukrajinských škol a děti se mohly vzdělávat podle jejich školských norem s povinnou výukou českého jazyka, což by odstranilo komunikační bariéry,“ tvrdí Červeňanská. Dodává, že při vypuknutí konfliktu přišlo do Česka i mnoho ukrajinských učitelů, kteří tuto výuku mohli zajistit.
V její škole působí už 15 let učitelky původem z Ukrajiny, což sehrálo pozitivní roli při zapojení ukrajinských žáků do tříd. V současné době by tedy Červeňanská uvítala možnost zaměstnat další ukrajinské pedagogy. Dvojí zápisy jsou také podle jejího názoru diskriminační.
Že bude nové opatření fungovat, nevěří ani Matěj Rašovský, ředitel ZŠ Bohumila Hrabala v Praze 8. Tam tvoří Ukrajinci pětinu žáků. „Musí se to řešit systematicky, očekávám finanční podporu na jejich lepší integraci, třeba na financování ukrajinských asistentů,“ říká.
