Praha testuje kompostování vyhozených potravin, v odpadu jich končí 13 procent

Třináct procent směsného odpadu domácností tvoří potraviny, které by se ještě daly využít. Podle výsledků výzkumu Prague Food Waste se v popelnicích nejčastěji nachází biologický odpad, který tvoří 30,5 procenta. Zahrnuje však i 17 procent nevyhnutelného biologického odpadu, který vzniká při vaření, například slupky nebo kosti. Srovnatelné množství zabírá spalitelný odpad, tedy takový, který už nelze dále využít – toho je 30,1 procenta.

Každé kilo zachráněného jídla se počítá. Nesnězeno hlásí milion prodaných balíčků

Výzkumníci sbírali data od roku 2023 do roku letošního. V metropoli provedli rozbory směsného komunálního odpadu v pěti lokalitách. Rozlišili luxusní, sídlištní, vilovou a venkovskou zástavbu s užitkovou zahradou.

Celkově se nejvíce plýtvá ovocem a zeleninou, často také pečivem. Naopak nejméně se Pražané zbavují masa a mléčných výrobků.

„Nejvíce se plýtvá v luxusní zástavbě, kde to vychází na 37 kilogramů vyhozených potravin ročně. Naopak nejméně ve venkovské zástavbě, tam je to 17 kilogramů ročně,“ doplnila Baláková.

Lidé plýtvají více, než si myslí

„Když bychom se podívali na strukturu potravinového odpadu podle lokalit, tak tady bych zdůraznila, že na sídlištích se ve větší míře plýtvá pečivem v porovnání s ostatními zástavbami. Hotové jídlo se ve větší míře vyhazuje v luxusní zástavbě,“ dodala akademička.

Ve venkovské zástavbě se nejčastěji vyhazují ovoce a zelenina, ve vilové pak nápoje. Množství odpadu se liší i podle ročního období. Na jaře převažuje pečivo, v létě končí v popelnici nejvíce hotových jídel, zatímco na podzim přibývá ovoce a zeleniny. Nejvíce jich ale Pražané vyhodí v zimě. Téměř tři čtvrtiny oslovených si myslí, že jídlem plýtvají méně, než je tomu ve skutečnosti.

„Sedmdesát procent respondentů uvádí, že vyhazují méně než 0,5 kilogramu potravin týdně, reálně domácnosti vyhazují asi 1,2 kilogramu,“ uvádí manuál Jak šetřit jídlem v domácnostech, který shrnuje výsledky výzkumu. Nastiňuje také možnosti, jak plýtvání předcházet.

Lidé si například mohou na ledničku nalepit přehled trvanlivosti potravin. Pomoct může i nákupní seznam nebo nechodit do supermarketu pro potraviny hladový. Dobré je také se před nákupem zeptat: koupil bych si to bez slevy?

Když už se jídlo musí vyhodit, není nutné ho dávat do směsného odpadu. Město nabízí vlastníkům nemovitostí zdarma hnědé kontejnery na bioodpad, o které lze zažádat online. Určeny jsou především pro rostlinný odpad. Z kuchyňských zbytků jsou to třeba slupky. Nevhazují se sem však mléčné výrobky, maso, tuky ani oleje.

Nakoupí si, ale pak jdou na jídlo do města, popisují experti plýtvání mladých

Na kuchyňské zbytky živočišného původu proto lépe poslouží hnědé popelnice s oranžovým víkem. Ty jsou ale zatím součástí pilotního projektu, a proto jsou umístěny jen v několika městských částech – v Dolních Počernicích, Dubči, Kolodějích, Kolovratech, Královicích,

Nedvězí a Újezdu nad Lesy. Tento odpad odvážejí Pražské služby do bioplynových stanic.

„Momentálně pracují Pražské služby na projektu vlastní bioplynové stanice, a to přesně podle zadání hlavního města. Tak aby měla Praha vlastní koncovku pro tento druh odpadu, z něhož po zpracování může vzniknout například elektřina, teplo, hnojivo a především bioplyn. Ten je možné využít jako palivo pro naši techniku, popelářská auta, městské autobusy nebo jiná vozidla,“ řekl mluvčí Pražských služeb Alexander Komarnický.

Mapa kompostérů

Další možností je kompostovat. Nezisková organizace Kokoza vytvořila mapu kompostérů a komunitních zahrad na www.mapko.cz.

Z výzkumu dále vyplynulo, že ve školách často zůstávají nedojedené polévky. Přestože se jich vaří méně, stále zbývají. Plýtvá se i při výdeji, kdy si až 10 procent strávníků nepřijde pro objednaný oběd. Čtyři základní školy za pět dnů vyhodily 1 750 kilogramů potravin. Ve zkoumaných domovech důchodců se zase servíruje tolik pečiva, že ho klienti nesnědí.

Polovina dětí vynechává snídani, třetina oběd. Raději si koupí brambůrky

Souvislosti Kompostování v Praze Na mapě komunitních zahrad a kompostérů mapko.cz jsou vyznačeny zahradní kompostéry na pozemcích lidí, kteří jsou ochotní je sdílet s ostatními. Komunitní kompostéry, do kterých se vejde více odpadu, se nacházejí hlavně v Praze 3 a 6. Vermikompostér si lze pořídit domů. Je vysoký 60 centimetrů a obývají ho kalifornské žížaly.

Ty si lze sehnat také přes mapko.cz. V tzv. nádobě bohashi se organický odpad fermentuje díky stejnojmenným bakteriím. Na mapě se zobrazují i udržitelné gastropodniky, záhony pro školky, udržitelné školy, zelené střechy a prodejny s lokálními potravinami.