Klíčové dokumenty, které zpracoval Institut plánování a rozvoje (IPR), poslouží pro plánování a rozvoj metropole. Dokument stvrdilo pražské zastupitelstvo.
Každý rok se do Prahy přistěhuje přibližně o 10–15 tisíc lidí víc, než se odstěhuje. To vyvolává mimo jiné tlak na dostupné bydlení, které dlouhodobě představuje nedostatkovou položku.
Ovšem i masivní bytová výstavba může přinést problémy, koncentrace populace především v Praze a dalších velkých městech není podle expertů řešením.
Krizi bydlení prohlubují úředníci, míní experti. Chtěli by jim omezit pravomoci |
„Pokud by opravdu vznikalo ve velkých centrech Česka 25 tisíc bytů, vylidníme venkov. Už teď v Praze na čtyři obyvatele máme tzv. jednoho dlouhodobě přítomného,“ upozornil radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) na nedávném Summitu dostupného bydlení.
Raději nevylidňovat
Vylidnění může mít závažný dopad i pro fungování oblasti za hranicí metropole. „Nemůžeme vylidnit 80 procent českého venkova. Nechceme-li dopadnout jako Španělsko či Itálie, kde se dnes prodávají prázdné nemovitosti v rozlehlých oblastech za jedno euro,“ varuje Pavel Drahovzal, předseda Svazu měst a obcí.
Řešením je podle odborníků důraz na mobilitu i využívání možností moderních technologií. „Doba, kdy lidé museli v šest vstávat a jít pracovat do Kolbenky, je pryč,“ tvrdí předseda České komory architektů a někdejší primátor Jan Kasl.
Upozorňuje tak na možnost práce z domova. Docházka do kanceláří je podle průzkumů stále o 30–35 procent nižší než před pandemií. Přesto řada firem stále váhá s nastavením jasných pravidel pro hybridní práci.
„Důvěra a flexibilita jsou přitom klíčem k efektivitě. Důležité je pochopit, že práce není místo, ale činnost. Kdo toto pravidlo přijme, bude mít navrch,“ uvedla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR.
Příliš lidí v Praze. Metropole potřebuje tisíce nových bytů i místa ve školách |
Ze zmíněných analýz IPR také plyne, že Praha ze zákona odvádí velkou část daňových příjmů do přerozdělení. Ovšem nedostává zpět tolik, aby to pokrylo náklady metropole.
Počet obyvatel se totiž navyšuje i o dojíždějící za prací a do škol, což je zhruba 250–400 tisíc osob. Lidé jezdí do metropole i za službami a navíc Praha představuje cíl statisíců turistů – také to limituje investiční možnosti města
Aktualizovaná data ÚAP potvrzují i to, že Praha výrazně prorůstá se Středočeským krajem. Například mezi lety 1998 a 2008 narostl počet cest mezi hlavním městem a středními Čechami o 119 procent. V letech 2014/2015 tento počet opět narostl, a to o 25 procent.
„Potvrzuje se, že Praha a Středočeský kraj jsou propojený organismus, který je nutné řešit společně. V Praze se také vytvoří čtvrtina hrubého domácího produktu České republiky a pracuje tu každý sedmý zaměstnaný v Česku,“ uvedl Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj.
Město v plánech
V Praze se lidé zpravidla pohybují hromadnou dopravou. Také to představuje jeden z výstupů analýzy. MHD zajišťuje 46 procent cest městem. Ve 23 procentech lidé využívají auta, ve 30 procentech chodí pěšky anebo jezdí na kole.
Pro srovnání: před šedesáti lety v 60,7 procenta případů Pražané užívali pro své cesty městskou hromadnou dopravu, osobní auta sloužila jen ve 4,5 procenta případů. Ostatní lidé chodili pěšky. Na krátké vzdálenosti do 500 metrů chůzi využívalo k přesunu dokonce 83 procent populace.
Magistrát si proměnu Hutí ohlídá. V Praze postaví novou obytnou čtvrť |
Analýza se kromě dopravy týká i veřejné vybavenosti, životního prostředí a dalších sfér. Podle zákona slouží ÚAP jako odborný podklad pro rozhodování v území a pro tvorbu všech důležitých dokumentů při plánování města.
A zároveň jde o nástroj pro monitoring a hodnocení územního rozvoje Prahy. Dokument umožňuje sledovat dlouhodobé trendy.
„Je důležité, aby město plánovalo svůj rozvoj na základě aktuálních a analyticky podložených informací. I nadále se ukazuje, že průměrná doba povolovacích procesů u složitějších akcí je mnohonásobně delší než kdekoli jinde v Evropě,“ uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.
