Platí to také o Praze IV, nejzatíženějším policejním obvodu v České republice (tento policejní revír zahrnuje nejlidnatější čtvrtý a desátý pražský městský obvod s populací více než 200 tisíc osob, pozn. red.).
Potvrzuje to právě vydaná výroční zpráva republikové Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) za rok 2024, ale také údaje z letoška. Hlavní město si při pohledu do statistik vede dobře též v porovnání i s velkými městy za hranicemi.
Zcela ideálním místem metropole právě kvůli hladině kriminality a nehodovosti není. Na to upozorňuje aktuální 15. ročník zmiňovaného srovnávacího výzkumu Místo pro život. V tomhle ohledu v tabulce regionů je Praha až na sedmé příčce.
Přibylo krádeží i týrání. V Praze loni policie řešila 41 tisíc trestných činů |
„Místo pro život mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Výzkum nabízí veřejnosti možnost dlouhodobě sledovat stav jejich regionu a jeho vývoj,“ uvedl ředitel výzkumu David Pavlát.
V jedné z řady položek, jimiž se analýza zabývá, bezpečnosti, lze metropoli najít až na posledním místě tabulky se skóre 30,6 procenta. To je hodnota definující úspěšnost v dané oblasti. Pro srovnání, v čele se usadilo Olomoucko.
Region se středem na Hané se dostal přes hodnotu 80 procent, hlavní město překonal v této kategorii třeba též Moravskoslezský region. V průzkumu spokojenost s bezpečností vyjádřilo 63,5 procenta respondentů.
Pražané jsou teď více frustrovaní a agresivní, říká ředitel městské policie |
Nejde o jedinou studii, která upozorňuje na negativní dopady kriminality na vnímání úrovně a kvality života ve velkoměstě. Stalo se tak i v letošním Indexu prosperity regionů, zde se Praha ocitla až ve třetí desítce mezi více než 200 obcemi s rozšířenou působností.
„Hlavní město se umístilo na 23. místě. Jeho celkové hodnocení snižuje horší dostupnost škol i vyšší úroveň kriminality,“ komentoval Milan Mařík, analytik společnosti Evropa v datech.
A přece klesá
Policejní databáze nabízí jiný pohled. „Z pohledu registrované kriminality lze rok 2024 považovat za další, který potvrzuje dlouhodobý klesající trend. Oproti roku 2023 byl zaznamenán pokles celkem registrované kriminality o 4,5 procenta, což je o 4,2 procentního bodu výraznější snížení kriminality než v předchozím období,“ uvedl Tomáš Kubík, náměstek policejního prezidenta pro SKPV.
I kriminalita cizinců se v uplynulých dvou letech pohybovala okolo dvou tisíc skutků. Viditelný nárůst mezi roky 2023–2024, o 10 procent, zaznamenala na Olomoucku. Metropole má i policejní obvod s největším počtem registrovaných skutků v rámci celého Česka – Prahu IV – s více než 11 tisíci delikty. I tam má však kriminalita sestupnou tendenci.
Kriminalita mladistvých v Praze roste. Nerozeznají, co už je „přes čáru“ |
Pozitivní trend uvádí i aktuální databáze kriminality za čtyři měsíce letošního roku. Ta zahrnuje cca 12 tisíc skutků, o rok dříve šlo o více než 13 tisíc případů. Tisícovku z letošní „porce“ mají na svědomí cizinci. Tedy zhruba o dvě stě méně než loni.
Ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí či padělání a pozměnění veřejné listiny patří podle SKPV mezi trestné činy typické pro cizince. V policejních databázích nejčastěji figurují Ukrajinci a Slováci.
Významně se na kriminalitě v Praze podílejí recidivisté, letos jde o zhruba 2 300 případů. To je asi o sto více v meziročním porovnání. Nejčastěji jde o různé formy krádeží, ale též loupeže. Z 53 jich policisté objasnili zatím 27, z 19 obvinili opakovaně trestané osoby.
Nálady a skepse
Kriminalitu v Praze podle expertů ovlivňuje řada faktorů, sociálních, ekonomických či geografických. Jde o velkoměsto s vysokou hustotou zalidnění a anonymity.
Lze tu vysledovat nepoměr mezi skepsí Pražanů v anketách a statistikou. „Rozpor může spočívat v subjektivním vnímání kriminality, které nevychází z konkrétních souvislostí a zkušeností,“ vysvětluje psycholog Joža Spurný z Policejní akademie ČR. Vliv na vyjadřování negativních pocitů doplňují i další příčiny.
Drogový Anděl. Policie za rok odhalila desítky větších deliktů a sta přestupků |
„Je to mj. ekonomická či sociální situace tázaného, věk, nejvyšší dosažené vzdělání. I z toho se odvíjí vnímání atmosféry ve společnosti, informací z médií a sociálních sítí a schopnost je odpovídajícím způsobem zařazovat a interpretovat. Z toho může vyplynout i skepse ohledně důvěryhodnosti oficiálních údajů či přímo jejich odmítání,“ dodává policejní psycholog.
Například na 90. léta se vzpomíná spíše pozitivně. Kriminalita, včetně násilné, ale lámala rekordy. „Poprvé jsme setkávali s tím, čemu se říká organizovaný zločin. Přicházely k nám balkánské skupiny či organizace z bývalého Sovětského svazu, které vynikaly například schopností organizovat racketeering (označení pro organizovaný zločin, při kterém je k dosažení zisku využívána nelegální činnost, často spojená s vydíráním, podvody a dalšími kriminálními aktivitami, pozn. red. ),“ vzpomínal někdejší elitní kriminalista Josef Doucha.