Cílem plánované osvěty, která funguje na sociálních sítích, v digitálních médiích a na městském mobiliáři, je destigmatizovat duševní obtíže, informovat o dostupnosti služeb a připomenout, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako o to fyzické.
„Nejdůležitější je vědět, že pomoc existuje a že ostuda si o ni říct. Kampaň, kterou dnes představujeme, má podtitulek Pomoc na dosah a jejím cílem je podpořit lidi, aby se nebáli udělat první krok a o pomoci si říct, když ji opravdu potřebují,“ přiblížila náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija.
Dvakrát vyhořela. Dnes její firma pomáhá s péčí o duševní zdraví zaměstnanců |
„Přiznat se, že máme bolavou duši, že nejsme ve své kůži nebo že máme vrásky na duši, což ostatně uvidíte i v naší kampani, opravdu není ostudou. Naopak, chce to velkou odvahu, sílu a upřímnost k sobě samým, ale i k ostatním,“ zhodnotila Udženija.
Odvahu má dodat právě projekt města, který na vizuálech použije motiv kůže jako metaforu duševního zdraví: „A co tvoje vrásky na duši?“, „Myslíš, že máš hroší kůži?“ nebo „Taky bys vyskočila z kůže?“ Kampaň má zároveň bourat předsudky, které kolem duševního zdraví panují.
Enormní nárůst mezi dětmi
Podle Michala Považana, primáře dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice, přibývá duševních obtíží zejména u dětí a adolescentů a je potřeba brát jejich problémy vážně.
„V posledních šesti až sedmi letech se psychické zdraví naši mládeže výrazně zhoršilo, zejména směrem k sebepoškozování, poruchám příjmů potravy, sebevražednému jednání,“ komentoval Považan.
Uvedl, že v letech 2018-2019 prošlo ročně v Praze 37 kluků a 200 dívek závažnou intoxikací a v době 2023-2024 už šlo o 59 chlapců 469 děvčat. „Ta čísla bohužel dál stoupají,“ upozornil.
Hůř je jen ve válce. Mladé Čechy trápí duševní problémy skoro nejvíc z Evropy |
„Je zřejmé, že sebepoškozování je často projevem duševní nemoci, projevem volání o pomoc a může to být něco, co adolescenta dostane až na hranu života a smrti,“ podotkl Považan.
V psychiatrické nemocnici v Bohnicích v posledních letech velmi vzrostl počet hospitalizovaných pacientů do 18 let. Loni to bylo skoro tisíc malých a dospívajících dětí, zatímco před covidem byla čísla ročně poloviční.
Hospitalizace však podle primáře nemá být jedinou možnou formou pomoci. „Pomoc by měla být multidisciplinární a psychoterapeutická, ne umísťovat děti mimo rodinu. Potřebujeme se podívat i na to, jak to dítě funguje ve škole, zajistit speciální pedagogy,“ uzavřel.
Zájem matek o pomoc překvapil
Kromě dětí má kampaň podpořit a přivést k pomoci také ženy po porodu, které mohou prožívat deprese, vyčerpání a pochybnosti. „Před rokem jsme v Praze spustili první perinatální centrum pro nastávající maminky nebo maminky čerstvě po porodu a jejich rodiny a zájem, který je celorepublikový, nás zaskočil úplně všechny,“ podotkla Udženija.
Další cílovou skupinou dotazů „na kůži“ jsou lidé v produktivním věku ohrožení syndromem vyhoření, ale také senioři v osamění. „Naše společnost na nás všechny klade velké nároky a někdy člověk má pocit, že neví, jak všechno zvládne, zatímco senioři se často potýkají s osamocením a s depresemi,“ uvedla Udženija.
V Praze chystáme unikátní síť péče o duševní zdraví, říká náměstkyně Udženija |
Motivy kampaně mohou lidé vidět od středy na plochách městského mobiliáře, v tištěných médiích i online. Její součástí jsou také webové stránky www.pomocnadosah.cz, kde zájemci najdou přehled kontaktů na odborníky a organizace, které pomáhají v oblasti duševního zdraví.
Kromě příběhů těch, kteří se s duševní nemocí potýkali, zde lidé v nesnázích najdou také první pomoc ve chvíli, kdy to není až tak těžké, jako návod k sebereflexi nebo dechovému cvičení.
