iDNES.cz

I při blackoutu si Praha poradí. Slunce vyrábí elektřinu pro městské organizace

  11:54,  aktualizováno  11:54
Praha si sama vyrábí elektřinu pro 46 svých objektů. Solární elektrárny, které provozuje příspěvková organizace Pražské centrum obnovitelné energie (PCOE), nedávno úspěšně prošly pilotním provozem. Na střechách městských budov se testovaly od června do poloviny září. Navíc i při blackoutu bude fungovat 42 fotovoltaických městských elektráren.

„Praha musí být nejen krásná, ale i chytrá a odolná. Sdílení elektřiny z městských fotovoltaik je přesně ten typ řešení, který snižuje provozní náklady našich organizací a posiluje energetickou soběstačnost. Už dnes 42 městských zdrojů napájí 46 objektů a za první tři měsíce sdílení dodaly přes 173 MWh,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Chcete fotovoltaiku? Nejdřív zkontrolujte střechu. Důležité rady odborníků

Dodaná elektřina pro představu odpovídá roční spotřebě asi 58 bytů. Odebírá ji například botanická zahrada, zoo, Lesy hl. města Prahy, Správa služeb hl. města nebo obyvatelé magistrátních bytů na Černém Mostě.

Sdílená elektřina

Čtyřicet fotovoltaických elektráren dodává elektřinu do budov, na jejichž střechách se nachází. Fotovoltaické panely jsou například na školách, hájovně, obvodním ředitelství městské policie, dětském centru, útulku pro psy, domovech pro seniory nebo na střeše Divadla pod Palmovkou.

„Ve chvíli, kdy svítí slunce a ten objekt spotřebovává elektřinu, tak veškerá výroba jde do toho objektu. Až co ten objekt nespotřebuje, tak se sdílí dál,“ vysvětlil projektový manažer PCOE Robert Höhne.

Sdílení elektřiny povoluje novela energetického zákona LEX OZE II, která platí od začátku loňského roku. Podle nových termínů tak jsou městské firmy a příspěvkové organizace takzvanými Aktivními zákazníky v Energetickém společenství.

Solární boom zbrzdil. Domácích fotovoltaik přibývá pomaleji, uvádí asociace

PSOE má za cíl do roku 2030 osadit fotovoltaickými panely střechy 23 tisíc nemovitostí v Praze. Právě tolik objektů je podle klimatického plánu města k instalaci vhodných. Z toho ale pouze 1 300 domů vlastní metropole. Připojit by se tedy musela i veřejnost, nicméně město se snaží jít příkladem.

V létě radní odhlasovali žádost o dotace ve výši přes 10 miliard korun z programu Nová zelená úsporám. Peníze půjdou na stavbu dalších pěti fotovoltaických elektráren na bytových domech v Libni a na jednom na Černém Mostě. Ve fázi přípravy, schvalování nebo před dokončením je dalších 31 fotovoltaických elektráren.

Odlehčení distribuční síti

Mimo to, že je energie ze slunce ekologická a díky ní se ušetří, fotovoltaika ulehčuje distribuční síti. „Při instalacích fotovoltaických elektráren se snažíme zohlednit a minimalizovat zatížení distribuční soustavy na území hlavního města Prahy, a udržet tak bezpečnost distribuční sítě,“ podotkl ředitel a vedoucí Oddělení energetického manažera hlavního města Prahy Zbyněk Petruška.

Solární panely pole více ohřívají, zjišťují při experimentu zemědělci

Solární panely zatím při výpadku proudu nefungují jako záložní zdroj, ale v budoucnu by se to mohlo změnit. „Při vypnutí elektřiny se paradoxně vypínají i fotovoltaiky, ale do budoucna se počítá s instalací bateriových úložišť,“ řekl Höhne.

Fotovoltaika na radnici

Od ledna funguje fotovoltaická elektrárna na střeše radnice Prahy 13 na Slunečním náměstí v Nových Butovicích. Od konce května do prosince minulého roku vyrobila 10,88 MWh a ušetřila téměř 80 tisíc korun.

„Analyzujeme možnosti a technické podmínky dalších budov, jako jsou například školy a polikliniky, zda jsou pro fotovoltaické elektrárny technicky vhodné. Zároveň jde o první krok při plánovaném sdílení vyrobené elektrické energie na budovách ve vlastnictví městské části,“ uvedl starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS).

Městské fotovoltaické elektrárny

  • Praha provozuje celkem 42 fotovoltaických elektráren.
  • 27 z nich je umístěno na domech s magistrátními byty na Černém Mostě. Dosud nejvýkonnější fotovoltaický komplex postavilo PCOE pro Pražské služby.
  • PCOE chystá dosud největší samostatnou fotovoltaickou elektrárnu. Kundratka má ročně vyrobit přes 500 MWh elektrické energie.
  • V botanické zahradě se fotovoltaické panely nachází na střeše Výstavního pavilonu a na budově zázemí zahradníků. V zoo jsou solární panely na budově technického zázemí a na přístřešku pro parkování poblíž pavilonu Afrika zblízka.

Energeticky soběstačnou budovou se má stát po rekonstrukci Nové scény Národní divadlo. Ke střešní fotovoltaické elektrárně se přidají dvě plynové kogenerační jednotky. Budou vyrábět i teplo.

„V naší energetické bilanci dojde po modernizaci k mírnému zvýšení spotřeby zemního plynu, ale zásadně se sníží náš odběr elektřiny z rozvodné sítě vyráběné z velké části v uhelných elektrárnách. Pokud vyrobíme více elektřiny, než spotřebujeme, plánujeme ji v rámci komunitní energetiky dodávat dalším našim scénám, případně dodávat do elektrické sítě,“ plánuje Václav Pelouch, ředitel technicko-provozní správy Národního divadla. Nezávislé na elektrické síti by mělo být divadlo příští rok v červnu. Celá rekonstrukce skončí na podzim 2027.

zpět na článek