Popisuje to mimo jiné aktuální analýza s názvem Čísla z první ruky Praha – 2024 od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Navzdory covidovým restrikcím a pozdějšímu příchodu uprchlíků z válčící Ukrajiny potvrdily pražské domácnosti svou výjimečnost.
Jen přibližně třetina domácností podle zmiňovaného statistického souhrnu vychází s příjmy s různými obtížemi. Zaplatit nečekaný výdaj ve výši 15 600 korun představuje problém pro 14 procent z nich. Týdenní dovolená je nad možnosti 11 procent domácností.
Bydlení k nezaplacení
Přibližně pět procent domácností musí šetřit na topení nebo si nemůže každý den dopřát maso. Tento podíl je však o něco nižší než v předchozích letech. Praha v tomto ohledu vyniká také v porovnání se Středočeským krajem, kde se například neschopnost pokrýt nečekané náklady či nutnost zrušit dovolenou dotýká pětiny domácností.
Za svou výjimečnost vděčí metropole mimo jiné úrovni vzdělání, skladbě zaměstnanců a dosahovaným příjmům. Výjimečná je především průměrná hrubá mzda, což potvrzují data za první čtvrtletí 2025.
Kdo chce žít v Praze, bere i drahé vlastní bydlení. Stoupají také nájmy |
„Reálně, po započtení 2,7procentní inflace, vzrostla hrubá mzda o 4,8 procenta. Po delším období tak Praha vykázala nejvyšší meziroční reálný růst mezd mezi všemi kraji,“ uvedla Jana Podhorská z oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.
Zaměstnanci v prvním kvartále letošního roku dosáhli na průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši 62 472 korun, tedy o více než třetinu vyšší než v ostatních krajích. V případě čistého měsíčního příjmu si asi třetina Pražanů přijde na výplatu v rozmezí 20 až 30 tisíc korun. Příjem ve výši 30 až 50 tisíc korun vykazuje asi čtvrtina zaměstnanců.
Nájem v Praze ukrajuje pořádný kus příjmů domácností. Přesto se nálada spotřebitelů drží nad
průměrem. (13. srpna) | foto: ČSÚ, Shutterstock
Lidí s nejnižšími příjmy do 15 tisíc korun bylo 17 procent. Nejvyšší příjmy nad 50 tisíc pobíralo v Praze necelých deset procent zaměstnanců. Významně oproti regionům ukrajují z příjmů v Praze náklady na bydlení. Pro 17,6 procenta domácností představují velkou zátěž. Coby určitý problém tuto položku bere 64,7 procenta dotázaných.
Nejvyšší část nákladů na bydlení představuje v Praze nájemné, které tvoří více než třetinu. Průměrná nabídková cena nových bytů letos dosahuje 170 594 korun za metr čtvereční, prodejní 165 019 korun. U nájmů v novostavbách se průměrná cena pohybuje okolo 477 korun za metr čtvereční. Spoření i změny nákupních návyků, také tak Pražané překonávají krize a „blbou náladu“.
Důstojný život vyžaduje přes 45 tisíc. V Praze a Brně skoro 54, tvrdí analýza |
To se ale nyní poněkud mění. „Konečně odeznívá tendence pozorovaná v předchozích pár letech, raději si spořit na očekávané horší časy. Namísto toho nyní lidé v rostoucí míře nosí nahromaděné úspory do obchodů,“ popsal aktuální situaci Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.
Bohatší a s úsporami
Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v dohledné době významně otočit, spíše naopak. Lze tedy očekávat, že nákupní aktivita bude dále zesilovat. „Objem prodaného zboží momentálně dosahuje obdobných hodnot jako v prosinci roku 2019,“ uvedl Hradil.
V Praze už se nežije blaze. Drahé bydlení sráží životní úroveň, mladí se stěhují pryč |
Spíše optimistický trend potvrzují i další experti. „Červnový maloobchod potvrdil, že spotřebitelský apetit tuzemských domácností zůstává solidní. Konkrétně maloobchodní tržby v červnu oproti květnu vzrostly o 0,3 procenta a v meziročním srovnání oproti loňskému červnu o 4,5 procenta,“ uvedl Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.
Češi, Pražané nevyjímaje, patří v EU k nejspořivějším. To potvrzuje také pravidelný Index prosperity a finančního zdraví, na němž se podílejí sociologové a bankéři. Ovšem i to má svá specifika. „Úspory rostou především domácnostem s vyššími příjmy. Ke konci měsíce je schopno něco ušetřit 54 procent obyvatel. Druhá, téměř poloviční část, pak vyjde s penězi tak tak, musejí sahat do úspor či si půjčovat,“ uvedla Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.