Dosáhnout na vlastní bydlení je beznadějné. Tak uvažuje 40 procent lidí mezi 18. a 29. rokem. Hlavně proto zakládají později rodiny a na svět přichází i méně dětí. Nejde však jen o mladou generaci.
Praha má málo městských bytů, dostupné bydlení se stává nedosažitelným |
„Praha má nejhorší ohodnocení v průzkumu. Současnou bytovou situaci považuje za špatnou většina Pražanů,“ potvrzuje Monika Hrubá, analytička ČS.
V hlavním městě za deset let vystoupaly ceny bytů o více než 100 procent. „Hlavní příčinou je výrazný převis poptávky nad nabídkou. Stojí za ní zejména vnitřní migrace do měst. Vysokoškoláci zůstávají v univerzitních městech a jejich podíl za poslední dvě desetiletí zároveň výrazně stoupl,“ uvedla Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
V dohledné době se to podle ní nezlepší. „Mladí často úplně rezignovali na představu vlastního bydlení, protože i v párech na hypotéku nedosáhnou. Někteří zkoušejí hledat bydlení mimo velká města, i když pak musejí dojíždět,“ uvedla Bírová s tím, že jejich ochota dojíždět roste.
Nezbytné zadlužení
Bez hypotéky v hlavním městě nemají zájemci o střechu nad hlavou šanci. Na konci srpna se jejich průměrná výše pohybovala nad čtyřmi miliony korun.
„Polovinu kupců nových bytů tvoří ti, kteří koupi financují prostřednictvím hypotéky. Čím více lidí na hypotéku dosáhne, tím dostupnější bydlení je,“ vysvětlil Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.
Nedostupná Praha. Vlastní byt tu vyjde na 15 ročních mezd, dohání Amsterdam |
Pomalu klesající hypoteční sazby výrazně ovlivnily i prodeje nových bytů. Za první pololetí 2025 šlo o 4 300 jednotek, v meziročním porovnání to byl pětinový nárůst. „Zájem o nemovitosti a s tím i o hypoteční úvěry neopadne ani ve zbývající části roku,“ předpokládají developeři a realitní makléři.
Hypotéky samozřejmě představují zátěž, to potvrzují také autoři zmiňovaného indexu. „Podle dat České národní banky je průměrná dluhová služba u nových hypoték na úrovni 38 procent příjmů, přičemž v roce 2019 to bylo 32 procent. Aby se domácnost vešla do tohoto průměru, musela mít čistý měsíční příjem přes 93 tisíc korun,“ sdělil David Navrátil, hlavní ekonom ČS. Ve srovnání s rokem 2019 je to posun o několik tříd; tehdy stačilo mít čistý příjem 54,4 tisíce měsíčně.
Počet dokončených bytů však klesá. Za druhé čtvrtletí 2025 šlo podle dat Českého statistického úřadu o 1 289 bytů, to představovalo meziroční propad o 36,1 procenta. Příčiny jsou stále podobné – pomalé povolovací řízení, příliš regulované stavební předpisy, stárnoucí územní plány. „Nové byty visí na stavebních úřadech. Situaci nepomohla ani nepovedená digitalizace stavebního řízení,“ řekl Michal Skořepa, analytik ČS.
Kdo chce žít v Praze, bere i drahé vlastní bydlení. Stoupají také nájmy |
Zdražují se také ceny stavebních prací a materiálu. Aktuální data z konce letošních prázdnin potvrzují, že kvůli nim se vyčkávání zájemcům o bydlení ani investorům vůbec nevyplatí.
„Například u pětimilionového bytu srpnový růst cen znamená, že se prodraží o citelných 155 tisíc korun jen v nákladech za stavební práce,“ popsal Evžen Korec. Ještě více je zdražování vidět u velkých infrastrukturních staveb za stovky milionů či miliardy korun.
Stavět ve velkém
Možností, jak zvýšit dostupnost bydlení, je několik. Klíčem může být podpora vyrovnání poptávky a nabídky. Toho lze dosáhnout větší výstavbou nebo omezením investičních nákupů.
„Hlavní předpoklady dostupnosti bydlení jsou dostatečná nabídka na trhu, tedy zrychlení a zjednodušení povolování a výstavby, a výstavba dostupných nájemních bytů ze strany měst ve velkém, to znamená nastavit efektivní ‚baťovský‘ systém,“ řekl Dušan Kunovský, šéf Central Group.
Kšefty s pražskými byty. Podezřelé dění v městské firmě vyšetřuje policie |
Výstavba bytových objektů stavebním systémem Design & Build připomíná velkovýstavbu panelových domů v 70. a 80. letech, ovšem v novém kabátu. Tedy za využití moderních prefabrikovaných dílů s kvalitním designem. „Paneláky jsou stigmatizované, ale stavějí se úplně všude po světě. Dnes je každý byt dobrý, paneláky mají nezastupitelnou funkci,“ uvedla Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění v rozhovoru pro Akademii věd ČR.
