V Bubnech vznikne nová čtvrť, vytápět ji bude teplo z čistírny odpadních vod

Celou čtvrť v Bubnech a také plánovanou Vltavskou filharmonii by měla v budoucnu vytápět a chladit Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově (ÚČOV).

Na konci loňského roku Praha dopracovala územní studii, podle níž se má v budoucnu stodesetihektarový brownfield Bubny-Zátory zastavět, a nyní vedení města schválilo zadání další studie, která má posoudit možnosti zásobování sítěmi technické infrastruktury, jako je voda, kanalizace či teplovod. Dokument bude hotový do konce letošního srpna a vyjde na 1,5 milionu korun. Studie prověří a navrhne umístění nových koridorů, zařízení a objektů technické infrastruktury a také zreviduje vedení sítí, které území protínají již dnes.

Cílem je, aby území pod zemí propojily veškeré sítě, ale zároveň zbyl v ulicích i dostatek místa pro výsadbu stromů. Právě inženýrské sítě jsou totiž v Praze častým důvodem, proč v některých místech není možné sázet nové stromy.

7 fotografií

Součástí studie je i úkol prověřit, zda by mohla celé území vytápět i chladit nedaleká ÚČOV. „Technická infrastruktura je stěžejní část plánování města, kterou je potřeba nepodcenit. Chceme proto být připraveni a prověříme, zda by bylo možné vytápět a chladit budoucí budovu Vltavské filharmonie a další objekty za využití nízkopotenciálního tepla z ÚČOV. Vše je potřeba koordinovat a připravovat již v zárodku,“ vysvětluje náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09).

Podle vedení města by takový způsob vytápění a chlazení celé čtvrti mohl být velmi efektivní a zároveň klimaticky šetrný. Nízkopotenciální teplo z vody v čistírně by se totiž za pomoci tepelných čerpadel využilo jako zdroj energie. Čtvrť by tak mohla být vytápěna z obnovitelných zdrojů, s nízkou spotřebou energie i nízkou produkcí CO₂.

„Je to něco, co by mohlo přispět k naplnění klimatického závazku a být specifickým technickým prvkem té lokality,“ říká Hlaváček.

Na tvorbě studie bude pracovat Institut plánování a rozvoje a také další společnosti, například Pražská energetika, Pražská plynárenská nebo Pražské vodovody a kanalizace.

Filharmonii zaplatí i soukromníci

Souběžně s plánováním nové čtvrti pokračují také přípravy budování nové koncertní haly, která má stát nad stanicí metra Vltavská. Radní schválili ekonomickou analýzu, která navrhuje možné způsoby financování stavby, a také návrh memoranda s ministerstvem kultury. Podle něj se do investic zapojí stát a pro financování stavby by měla být také vypsaná veřejná sbírka.

„Ekonomická analýza vyhodnotila několik variant investic a vlastnictví filharmonie. Nejlépe vychází kombinace investic města, státu a soukromého sektoru,“ říká Hlaváček. Do roku 2026, kdy se bude pracovat hlavně na přípravách stavby, by podle jeho názoru neslo náklady převážně město, přičemž ročně by neměly přesáhnout 200 milionů.

V roce 2027 nebo v roce 2028 po začátku stavby by přišel na řadu vstup soukromých investorů a státu. Celkové náklady na samotnou stavbu nové koncertní haly mají být kolem 5 miliard. Dalších 750 milionů bude stát příprava projektu a území. Na financování se bude podílet také dopravní podnik, Správa železnic a další instituce.

Podle provozních modelů má v budově sídlit jak Česká filharmonie, tak i Symfonický orchestr hl. m. Prahy. Po pěti letech provozu Vltavské filharmonie by podle analýzy měla stavba vydělávat.

Tři sály

Praha už v únoru schválila pokračování projektu filharmonie a ve druhé polovině letošního roku chce vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž. Pokud půjde vše podle plánu, mohla by nová koncertní hala na Vltavské stát v roce 2032. Filharmonie by měla mít celkem tři sály – koncertní až pro 1 800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 lidí.

Součástí stavby mají být i komerční prostory, jako jsou obchody, kavárny a restaurace. Vltavská filharmonie má být nejen mateřským sídlem dvou domácích souborů, ale nabídne i prostory pro hostování zahraničních souborů.