Vybudována má být Čimicích, v osmé pražské části, s náklady půldruhé miliardy korun. Dokončena má být v letošním roce.
„Na jejím vzniku se pracuje, my pro ni připravujeme různé dokumenty,“ řekl k aktuální situaci Radomír Nepil (ANO), místostarosta pro územní rozvoj Prahy 8. Nová rozvodna by měla být schopná zajistit dodávky proudu z elektrárny Chvaletice.
Blackoutu se stoprocentně nelze vyhnout, i kvůli importu elektřiny, říká expert![]() |
V současné době je metropole připojená k energetické síti třemi základními rozvodnami – Řeporyje, Malešice a Chodov. První zmíněná v pátek zůstala pod napájením, zbylé dvě ne.
Čtvrtá rozvodna by proto Praze výrazně pomohla i podle předsedy magistrátního výboru pro energetiku Jana Chabra (TOP 09). „Měli bychom čtyři velké rozvodny, které by při nějakém větším selhání nebo masivnějším výpadku Prahu podržely,“ sdělil.
Chybějící ostrovy
Po velkém výpadku elektřiny v červnu 2022 se hovořilo o nutnosti zajistit pro Prahu nouzové ostrovní provozy pro zajištění krizových dodávek. Hovoří o nich například také Územní energetická koncepce hlavního města Prahy do roku 2033.
Poučení z blackoutu? Infrastruktura selhala, je čas na její modernizaci![]() |
„Praha aktuálně nemá vlastní primární zdroj elektrické energie, který by byl schopen zásobovat město v požadovaném rozsahu,“ řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Blackout v PrazeV pátek 4. července se krátce před polednem ocitla metropole na pravém břehu Vltavy bez proudu. Výpadek byl ve většině částí Prahy obnoven před 15. hodinou.
|
K fungování v ostrovním režimu je potřeba vyrovnat výrobu elektrické energie se spotřebou. „Pokud chybí primární zdroj na území města k pokrytí minimální nezbytné potřeby, nemůže hlavní město fungovat v ostrovním režimu,“ vysvětlil Hofman.
Nemocnice mají prioritu
Každý z velkého množství odběratelů elektrické energie v metropoli má přitom jinou prioritu. Objekty takzvané kritické infrastruktury patří mezi prioritní odběratele. Mají přednost v napájení při totálním výpadku. Jde o zařízení, která zajišťují základní životní funkce obyvatel hlavního města. Jsou to například nemocnice.
Tyto objekty by měly mít podle vlastních havarijních plánů záložní zdroje. V Praze je u odběratelů instalováno zhruba 300 dieselagregátů. Doporučená doba, po kterou by měly fungovat, je 72 hodin provozu. Zajištění napájení prvků kritické infrastruktury je rovněž jedním z cílů Státní energetické koncepce.
Investice bude nutná
Podle vedení metropole bude v budoucnu pravděpodobnost různých výpadků, jako byl ten páteční, větší. „Mění se nám kompletně energetika velkých zdrojů. Přenosová distribuční soustava se tomu musí přizpůsobovat a měnit. Poučením pro Prahu je proto masivnější investice do energetické infrastruktury,“ nastínil Chabr.
Praze blackout nehrozí, tvrdil primátor Svoboda. Teď to schytává![]() |
Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) v pátek na sociální síti vymazal svůj názor z dubna, že Praze blackout nehrozí. Kritiku od opozice si vysloužil nejen za tento krok, ale i za svůj mylný odhad. „Pan primátor by to neměl tvrdit ani následně mazat, měl by se omluvit,“ komentoval pro redakci MF DNES například starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě).
4. července 2025 |








