Uvnitř je slyšet cinkání příborů a tlumený hovor. Přes deštivé odpoledne je v podniku zhruba třicet hostů, hlavně větší skupinky, které obsluhují hospodští v bílých krojových košilích.
U jedné z lavic sedí muž se silným italským přízvukem, někdejší štamgast. „Bydlím tady kousek a dřív jsem sem chodil na pivo pořád. Teď máme radost, že budou i kolena. To je naše oblíbená specialita,“ říká s úsměvem. Do rychty prý parta Italů žijících v Praze chodí pravidelně.
Interiér se na první pohled téměř nezměnil. Stěny zdobí staré fotografie baráčníků, nad stoly visí těžké bronzové lustry, pod nohama vržou původní parkety. Velké masivní stoly a lavice, které ke vzhledu rychty neodmyslitelně patří, zůstaly na svém místě.
„Rekonstrukce trvala zhruba dva měsíce. Nábytek byl zachovalý, zásadní změny jsme dělali hlavně v kuchyni – nové technologie, zázemí,“ říká ředitel hotelu Alchymist Richard Kolář, pod který podnik nyní spadá. Rychta podle něj naváže na stoletou tradici, příští rok totiž oslaví sto let od svého prvního otevření.
BaráčníciBaráčníci jsou členové vlastenecko-spolkového hnutí, které vzniklo v 19. století v Čechách. Jejích cílem je uchovávat lidové tradice, kroje, zvyky a podporovat sousedskou pospolitost. Fungují jako spolky, pořádají slavnosti, průvody, pečují o památky a někdy se také angažují v charitativní činnosti. Dnes jde hlavně o folklórní a společenskou organizaci. Baráčnická rychta na pražské Malé Straně se stala sídlem baráčníků v roce 1926 a od počátku 30. let slouží jako ústředí celého spolku. Po rozsáhlých úpravách se z ní stalo centrum spolkového a kulturního života, kde se konaly divadelní představení, koncerty i společenské akce. |
Změn doznal hlavně přilehlý sál, kde dřív vystupoval Kamil Střihavka nebo Josef Zíma. „Pamatuju si koncerty, které neměly konce,“ vzpomíná návštěvník Jan. Pódium i obklady ale zmizely, stěny jsou teď bílé, na zdech jsou malby Prahy. „Je to velká změna, chvíli mi potrvá si zvyknout,“ dodává muž.
Pivo z Vinohrad
Na talířích převažuje svíčková. „Je vynikající, omáčka je poctivá, maso měkké. Určitě se vrátím,“ hodnotí návštěvnice Jana, která je v podniku poprvé.
Jídelní lístek je zatím zúžený – formát à la carte, pět hlavních jídel, pár předkrmů a dezerty. Nechybí koprovka s vejcem a bramborami za 245 korun nebo pečená kachna s drbáky za 385 korun. U předkrmů zaujmou smažené telecí nožičky nebo vepřový sulc, z dezertů pak buchtičky se šodó a císařský trhanec.
„Česká kuchyně je základ. Vycházíme z tradičních receptů, ale postupně budeme přidávat i víkendová menu, třeba právě pečené koleno nebo žebra,“ říká šéfkuchař Tomáš Stehlík.
Na čepu jsou světlá jedenáctka a polotmavá třináctka – obě piva z Vinohradského pivovaru za 69 korun. „Férová cena na centrum Prahy,“ říká Kolář a dodává, že podnik cílí na turisty i místní. Sportovním fanouškům zase vyšli vstříc televizním vysíláním nedávného hokejového mistrovství světa.
„Chceme, aby se sem vraceli, stejně jako ostatní, pro které tohle místo něco znamená. A rádi bychom navázali i na kulturní tradici, ale spíš komorněji,“ dodává Kolář.
Baráčníci zpátky doma. A se slevou
Když se rychta kvůli covidu před lety zavírala, spolek baráčníků to rozesmutnilo. „Ze znovuotevření podniku jsme nadšení, současný provozovatel s námi vše konzultoval. Původní interiér se zachoval. Podnik ale musel projít rekonstrukcí, hlavně co se týče elektriky,“ říká syndička Veleobce sdružení baráčníků Jaroslava Trojanová.
Malostranská Baráčnická rychta končí. Podnik převezme italský podnikatel![]() |
O místní genius loci strach nemá. „Číšníci a servírky budou nosit dobové kroje, které jim šijeme. V sále budou opět koncerty, společenské baráčnické akce a divadla. Každý baráčník má v restauraci třicetiprocentní slevu. Majitel nám navíc pomáhá finančně, jsme totiž nevýdělečný spolek,“ dodává Trojanová.
Před týdnem přišli baráčníci na oběd, včera si dali svíčkovou. Vrací se. A s nimi i někdejší duch rychty.







