„Jde o klíčový krok k historicky největší směně mezi státem a hlavním městem. Cílem je umožnit Praze využít toto území o rozloze zhruba 150 tisíc metrů čtverečních pro výstavbu dostupného bydlení,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stát na druhou stranu směnou získá ucelený prostor pro vznik nové nemocnice a také doplatek od hlavního města. Navíc se pojistil proti tomu, aby na tomto kroku neprodělal. Pokud totiž cena pozemků vzroste kvůli změně územního plánu nebo čemukoliv, co je zhodnotí, bude město muset rozdíl dorovnat.
Letňany ukazují, že bytovou krizi řešíme, říká pražská lídryně SPOLU Černochová |
„Praha je připravená rozdíly doplatit, protože jsme si dobře vědomi jakou hodnotu bude do budoucna tato čtvrť mít,“ informuje náměstkyně primátora pro zdravotnictví, bydlení a sociální oblast Alexandra Udženija (ODS).
Definitivní tečka?
O území se v minulém volebním období velmi zajímal Andrej Babiš (ANO). Bývalý premiér tam totiž chtěl vybudovat úřednické městečko, kam by sestěhoval ministerstva a zbavil se tak všemožných paláců po Praze, jejichž pronájem či správa jsou nákladné.
Od roku 2019 o tom zdlouhavě vyjednával s bývalým pražským primátorem a stávajícím náměstkem pro dopravu Zdeňkem Hřibem (Piráti). Padlo hned několik nabídek, ve kterých Babiš zpravidla nabízel za pozemky příliš málo nebo za ně zase Hřib žádal příliš mnoho.
Na spadnutí se před volbami v červnu 2021 zdála dohoda, podle které by stát pomohl městu se stavbou Městského okruhu, na který nemá vlastní prostředky. Nová vláda ale od plánu na stavbu úřednického městečka ustoupila, načež magistrát začal s přípravou studie obytné čtvrti.
 |
„Tato dohoda je definitivní tečkou za nereálnými sny Andreje Babiše o úřednickém městečku,“ komentuje Stanjura.
Zmiňovaná tečka ale nemusí být tak definitivní, jak říká. Pouhé schválení podmínek převodu totiž ještě nikoho k ničemu nezavazuje. Navíc stát ani nemá přesný harmonogram směny. „Dnes těžko říct, jestli to bude za tři týdny nebo za tři měsíce,“ vypočítává Stanjura s tím, že směňovat takto velké pozemky je technicky složité a navíc je vlastní různé složky státu.
Podle Stanjury by ale plány neměla zhatit ani případná změna vlády. „Tuto změnu považujeme za nezastavitelnou. Rozvoj Prahy by měl být prioritou každé vlády a její případná změna by neměla ohrozit logický projekt jako je tento,“ míní.
Spor o čtvrť úředníků. Vládní komplex brzdí doprava i obavy z „ghetta“ |
Členové hnutí ANO se zatím proti projektu nikterak nevymezují. „Za nás je to dobrý záměr,“ hodnotí poslanec a předseda zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher (ANO).
Bývalý ministr a první místopředseda hnutí Karel Havlíček (ANO) zase v předvolebním rozhovoru pro MF DNES označil území za vhodné pro stavbu státních bytů, kterou by hnutí chtělo případně po volbách rozjet. I přesto ale může už za pár dní být všechno jinak.
Domov pro 50 tisíc lidí
Návrh na novou podobu Letňan počítá s vytvořením čtvrti krátkých vzdáleností, tedy s veškerou občanskou vybaveností v dochozí vzdálenosti. „Velkým problémem nové výstavby bývá, že občanská vybavenost jako školy nebo parky jdou až v závěsu za bydlením a pak se to bolestivě dohání. Ale v tomto případě se bude stavět úplně vše naráz,“ popisuje předseda zastupitelského klubu SPOLU a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
Žít by tam mohlo až 50 tisíc lidí. Kromě nových bytů by tu mělo vzniknout také přibližně osm tisíc pracovních míst a to jak v administrativních budovách, tak v nových institucích nebo v drobných provozovnách podél Kbelské ulice. V plánu je tam také terminál Praha Sever na vysokorychlostní trati, který by byl napojený na MHD a na hlavní nádraží by to z něj trvalo osm minut.
„Koncept nové čtvrti bude součástí Metropolitního plánu, který chceme schválit v první polovině příštího roku,“ plánuje náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).
Vznikající územní studii mohou obyvatelé připomínkovat v rámci veřejného projednání, které by se mělo konat v listopadu.