Developeři jsou nutnost, moderní stavby do Prahy patří, říká starosta Portlík

  12:50
Praha je rozdělena na 57 městských částí, i proto zde neúměrně dlouho trvá, než se kopne do země. Ve stavebním řízení se vyjadřuje příliš mnoho aktérů. „Přitom zodpovědnost má vždycky vlastník, a ten by měl mít největší slovo,“ říká starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Stavební úřady by podle něj měly jenom kontrolovat, že žádost byla správně podaná, jak to funguje v zahraničí.

Předseda zastupitelského klubu SPOLU a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. | foto: ODS Praha

Je Praha podle Vás moderní město? A je něco, co byste v tomto směru na Praze změnil?
Myslím, že Praha je bezesporu moderní město, ale je spousta věcí, které bych změnil. Není přece možné, že se dnes staví víc ve Varšavě a v zemích bývalého východního bloku než v Praze. Není přece možné, že rozvoj dopravy u nás trvá více než dekády a tak dále. Takže, abychom zůstali moderním městem, je potřeba, aby fungovala nejen MHD, která patří ke světové špičce, ale i automobilová doprava, tedy aby fungovaly objízdné trasy. Zároveň je nutné, aby bylo dostatek škol a sociálních zařízení a aby se také jejich výstavba dokázala urychlit. To je pro Prahu největší výzva, protože pokud tohle nesplní, tak jednoho dne tím moderním městem zkrátka už nebude.

Jste vy politici schopni nahlédnout dále, než jsou čtyři roky vašeho mandátu na magistrátu? Z některých mám totiž dojem, že hledají spíše krátkodobé projekty, kterými se mohou chlubit, ale ty, které s sebou nesou i jisté politické riziko či zodpovědnost, od sebe odhazují.
Asi jak kdo. Já jsem na radnici 18 let. A to proto, že jsem nikdy neviděl projekt na rok nebo na dva, ale vždy jsem plánoval v dekádách. Díky tomu také Praha 9 nejenže nejvíc staví, ale zároveň vedle toho stíhá dělat parky, školy a školky. To nejsou krátkodobé věci, a pokud by člověk nebyl schopný vidět až na jejich konec, tak by dneska nebyly.

Typickým příkladem je projekt Nových Holešovic. V současné chvíli jedná Praha o úpravách společného podniku k Nádraží Holešovice, to řekl na čtvrtečním zastupitelstvu minulý týden náměstek Petr Hlaváček, se kterým jste založili pracovní skupinu, jež má řešení situace na starosti. Kdy se tohle zanedbané území začne konečně rozvíjet? A je chyba minulého vedení, že se tak ještě nestalo?
Bezesporu je. V roce 2020, když jsme byli v opozici, jsme minulé vedení města upozorňovali na rizika spojená s tímto projektem. Říkali jsme, že je potřeba udělat veřejnou soutěž, a tím předejít případným spekulacím a soudním žalobám. Bohužel tehdejší koalice, v čele s primátorem Hřibem, naše apely nevyslyšela. Nyní, kvůli výpovědi pochybného člověka, u které ani nevíme, jestli je pravá nebo není, začal najednou pan náměstek Hřib říkat, že chce z projektu odstoupit. A to navzdory riziku škod, které by mohly vzniknout právě proto, že minulá koalice podepsala přípravné dokumenty. Čili pracovní skupina byla jediná možnost, jak to dát dohromady, jak udělat případně nějaký kompromis a jak v projektu pokračovat – tak, aby městu a jeho obyvatelům nevznikla škoda v rámci soudního sporu s developerem a aby se toto území začalo konečně rozvíjet. To je můj cíl.

Praha jedná o úpravách společného projektu k Nádraží Holešovice

Pojďme k celkovému rozvoji. Co považujete za nutnou podmínku rozvoje Prahy?
Myslím si, že se musí dodělat dopravní skelet, což znamená dodělat okruhy. S tím se konečně teď v posledních dvou letech pohnulo, takže dálnice D0 – úsek 511 by měl být dodělaný už v roce 2027. Na to by měl bezprostředně navazovat městský okruh. Dále si musíme udržet dostupnou a kvalitní MHD, to znamená, že musíme zvýšit její rozpočet, a to bez úpravy jízdného dřív nebo později nepůjde. Takže za mě je potřeba o tom mluvit a uzavřít dohodu, protože pokud to nedokážeme v tomto volebním období, bude na tom do budoucna ztratná právě MHD a její cestující.

No a v neposlední řadě musíme ještě zrychlit, což se už v posledních dvou letech postupně daří, ale je potřeba ještě přidat na tempu, výstavbu škol, školek a sociálních zařízení, protože to, do jaké míry se Praha rozvíjí, znamená i to, do jaké míry se dokáže postarat o své děti, studenty a o své rodiče a prarodiče.

S rozvojem se logicky pojí územní plán. Jak by měl vypadat ten ideální, aby se odblokovala výstavba v Praze?
Myslím si, že výstavba v Praze není úplně vázaná čistě na územní plán, je především závislá na stavebním zákoně. Pro Prahu je hlavně důležité, aby byl územní plán přijat, aby existovala právní jistota, co se kde stavět smí a co se kde stavět nesmí. Vím, že kolega Hlaváček o Metropolitním plánu mluví už od roku 2012 a píše se rok 2024. Za tu dobu kolem něj vzniklo spoustu nejistot a byl bych rád, kdybychom ho v tomto volebním období konečně schválili.

A kdy ho Pražané konečně uvidí? Nebo jinak, kde to vázne?
Já věřím, že brzo. Teď už se v podstatě dodělávají jen jeho jednotlivé detaily, to znamená, že se vyjasňují jednotlivé body městských částí, kterých je 57. Ale pokud bude procedurálně vše splněno a nenastanou nějaké překážky, věřím, že bude schválen do konce tohoto volebního období.

Mnoho lidí tvrdí, že je Praha jen zakonzervovaným skanzenem, kde jakákoliv iniciativa o modernu končí bojem s aktivisty. Jak se na to díváte vy?
Myslím si, že odvážnému štěstí přeje – a to, že se kolem každé významnější stavby strhne aktivistický humbuk, ještě nutně neznamená, že máme stáhnout gatě před brodem a utéct. Znamená to, že je potřeba se obrnit určitou odvahou v prosazování. A myslím, že projekt Zahy Hadid na Masaryčce je toho jasným důkazem. Nyní se dodělává stavba u Intercontinentalu, který se opravil, máme před sebou projekt Vltavské filharmonie – a to jsou všechno věci, ke kterým je potřeba se postavit s vlastním názorem a neutíkat.

Vltavská filharmonie bude oproti původní studii mohutnější, přibude zeleně

Když jste zmínil tu Vltavskou filharmonii, tak ta bojuje nejenom se stále stoupajícími náklady, ale také se spolkem Automat, který podal vyjádření ke zjišťovacímu řízení EIA, že dopravní řešení neodpovídá 21. století. Co na to říkáte?
Kdyby existoval spolek Automat za Karla IV., nesměly by po Praze jezdit ani povozy. Tím chci říct, že řada připomínek, které vznáší Automat, nedělají z Prahy moderní město. A ve chvíli, kdy chceme rozvíjet stavby a kulturu, tak si musíme říct, kde tu kulturu chceme mít. A asi nedává úplně smysl mít Pražskou filharmonii někde na okraji Prahy.

A co nekonečné debaty okolo nově otevřeného a zrekonstruovaného Máje? Jak se podle Vás povedla jeho oprava?
Mně osobně se Máj nikdy nelíbil. Na druhou stranu se budova konečně zrekonstruovala, její fasádu obohatili motýli Davida Černého, kteří ji zpestřili. A já tomuhle jednoduše fandím, nejenom proto, že si myslím, že na tu fasádu prostě patřili, ale taky proto, že u oprav takovýchto budov, které jsou památky, je ten nový kabát strašně důležitý – boří totiž tu představu, že se z centra Prahy stává skanzen.

Pro letošní rok má Praha v plánu rozjet více než desítku projektů za 50 miliard korun. Brzdí ji ale zdlouhavé povolovací procesy a zastaralé územní plány. Proč je u nás tak složitý boj s byrokracií?
Protože jsou někteří lidé alibisti, kteří rádi na někoho něco svádí. Rádi říkají, jak to udělají líp, ale ve skutečnosti bývá takováto změna k horšímu – viz novela stavebního zákona od ministra Ivana Bartoše, kdy se ve finále zjistilo, že digitalizace stavebního řízení, která měla povolovací proces urychlit, vedla k jeho prodloužení.

Další velkou komplikací je, že ve stavebním řízení se vyjadřuje příliš mnoho aktérů. Přitom zodpovědnost má vždycky vlastník, a ten by měl mít největší slovo. Stavební úřady by neměly posuzovat, jestli statik nebo projektant odvedl dobře svoji práci, protože ti lidé jsou vzdělaní, ale měly by jenom kontrolovat, že žádost byla správně podaná, jako je to v zahraničí, kde se udělují pouze razítka. To jsou bohužel věci, které si neseme z minulosti a se kterými se nám nedaří bojovat a vypořádat se tak, abychom je v té minulosti nechali.

Musíme podpořit starosty, úřady a hlavně žadatele, říká k digitalizaci Portlík

Není problém i v tom, že se vám politikům nedaří zbavit společnost přesvědčení, že developeři jsou nutné zlo?
Developer není nutné zlo. Developer je nutnost. A pokud budeme naskakovat na názory aktivistů, které developera stigmatizují, nebude se Praha nikdy rozvíjet tak, jak by měla. Dokud si neuvědomíme naše priority a hodnoty, co vlastně chceme – jestli chceme levnější byty, tak musíme chtít hodně bytů, a k tomu prostě potřebujeme investory, kteří ty byty postaví. Rozhodnout se postavit bytový projekt může kdokoliv z nás, ale asi ne každý z nás je schopný to dotáhnout do konce.

Jakou byste si přál Prahu za 10 let?
Přál bych si Prahu se samosprávou, která se nebojí věci rozvíjet, která klidně vyvolá i ostré společenské diskuse o tom, jaká stavba se do Prahy hodí a nehodí – zkrátka Prahu, kde vzniká moderní architektura. Přál bych si Prahu, kde můžeme dýchat a kde kolony mimo centrum, od Prahy 2 až po Prahu 9 a 14, nejsou tak velké, aby město nepřipomínalo jedno velké parkoviště. Prahu, kde máme skvělou a funkční MHD, kterou většina Pražanů, tak jako dnes, stále s oblibou využívá.

Ale vedle toho Prahu, která se dokáže postarat o své obyvatele, kde se rodiče nemusí bát, že navzdory ukrajinské krizi způsobené válkou na Ukrajině nedají své děti do školky, školy, na střední nebo případně vysokou školu. Prahu, která se umí postarat i o své rodiče, se kterými zde děti vyrostly, a která umí zabezpečit dostatek sociální péče. Zkrátka, přál bych si takovou Prahu, jaká si zaslouží být.