Metr krychlový životodárné tekutiny bude dražší o 4,4 procenta, jeho cena s DPH vzroste ze současných 144,88 na 151,27 koruny, tedy o 6,39 koruny.
„Se zohledněním průměrné spotřeby vody by toto navýšení mělo představovat zdražení zhruba o dvacet korun měsíčně na osobu, ročně tedy pouhých 240 korun navíc,“ sděluje radní pro infrastrukturu Michal Hroza (TOP 09) a dodává, že cena vodného a stočného v Praze tak bude i nadále výrazně pod sociálně únosnou hranicí, kterou stanovuje OECD.
Tato hranice je stanovena na dvě procenta čistých ročních příjmů průměrné domácnosti v daném kraji. V Praze vychází na cenu 243,83 koruny za kubík vody.
Každoroční zdražování se řídí strategií schválenou zastupitelstvem až do roku 2035 s cílem zajistit dostatek financí na obnovu a rozvoj infrastruktury. Ta počítá do roku 2028 vždy se zvýšením ceny o průměrnou roční inflaci plus dvě procenta k tomu. Za tři roky by se pak vodné a stočné mělo zdražovat už jen o inflaci.
Žádný skokový nárůst
Ekonomická situace byla letos příznivější než v předchozím roce, kdy byl nárůst cen skokový. Pražané si od 1. ledna 2024 připlatili skoro o 17 korun víc. Ročně to pro každého obyvatele metropole znamenalo odhadem 671 korun z peněženky navíc.
Kvůli tomu, že inflace činila tehdy 11 procent, rozhodlo vedení města nepřidat ona dvě procenta navíc, což ale v konečném důsledku Pražanům moc nepomohlo. Vláda totiž prostřednictvím konsolidačního balíčku právě o dvě procenta zvýšila DPH na pitnou vodu z deseti na dvanáct procent.
Vyšší cena byla také jedním z důvodů, proč průměrná spotřeba vody v metropoli byla v loňském roce vůbec nejnižší v historii – pouhých 103 litrů denně na osobu.
I přes zdražování vedou ve spotřebě vody Pražané, ceny porostou i nadále![]() |
Spotřeba postupně klesá nejen v Praze už od sametové revoluce. Za minulého režimu totiž úpravu a distribuci vody dotoval stát. Proto například v roce 1990 jeden člověk spotřeboval 209 litrů denně. Kubík ale tehdy stál jen 80 haléřů, o rok později pak tři koruny.
V dalších letech začala cena rapidně růst a lidé naopak více hleděli na to, jak dlouho nechávají otevřený kohoutek. Na přelomu tisíciletí už průměrná spotřeba činila pouze 143 litrů a cena se vyšplhala skoro na 33 korun.
Vedle ceny potom svou roli sehrál i technologický vývoj spojený se zaváděním spotřebičů s nižší spotřebou a řady různých dalších úsporných vychytávek. Stále více se také využívá šedá voda.
V posledních zhruba 15 letech se spotřeba ustálila a nyní se pohybuje pod hranicí 120 litrů. Loňských 103 litrů je o jeden méně než v dosavadním rekordním roce 2010.
Více peněz na investice
Hlavním důvodem zvyšování ceny je potřeba opravovat a vylepšovat infrastrukturu. Investice do této oblasti budou v příštím roce o 300 milionů vyšší než letos.
„Mezi největší plánované zahajované akce patří rekonstrukce a modernizace stávající linky Ústřední čistírny odpadních vod, oprava čistírny ve Kbelích nebo pokračování budování protipovodňové ochrany na stokové síti v oblasti Karlína. Zahájíme také rozsáhlou obnovu vodovodní a kanalizační sítě v ulicích Počernická, Poděbradská, Strojnická, Trojská, Opletalova a v dalších,“ vypočítává mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Voda v Praze je na hranici upravitelnosti. Čištění na pitnou řeší vědci![]() |
Pokračovat podle něj budou také práce například na rozšíření čistírny v Královicích či doplnění systému pro hrubé předčištění odpadních vod v ústřední čistírně. Vedle toho se i nadále bude opravovat kanalizace v ulici Na Václavce, Legerově nebo Jaromírově a vodovodní řad v Řepích nebo Slivenci.
Toto navýšení by mělo představovat zdražení zhruba o dvacet korun měsíčně na osobu.