Už v minulých dnech dělníci zahájili stavební práce na prvním z pavilonů, označovaném písmenem D, jehož obnova by měla vyjít zhruba na 55 milionů korun.
„Už před koronakrizí jsme věděli, že v této době se nebude v pavilonu D konat žádná akce, proto jsme jej jako první vybrali pro rekonstrukci,“ vysvětluje Tomáš Hübl, předseda představenstva městské společnosti Výstaviště Praha, která celý areál spravuje.
Moderní podobu získají veškeré vnitřní prostory pro návštěvníky, sociální zařízení i zázemí. Součástí prací bude například položení nových podlah, instalace vzduchotechniky či požárního zabezpečení. Zvenku bude mít objekt novou izolaci a následně i fasádu.
Postupně by hlavní město mělo nechat opravit i zbylé tři pavilony. Shodou okolností právě dnes mají pražští radní na svém pravidelném jednání schvalovat investiční záměr i jejich rekonstrukce.
„Po dokončení všech prací se haly z počátku devadesátých let změní na multifunkční prostory přizpůsobené na dnešní požadavky nájemců,“ slibuje Hübl a dodává, že kromě výstav se zde budou moci konat i třeba konference a koncerty.
Náhrada za Průmyslový palác
To ale není jediný důvod, proč městská společnost nyní k rekonstrukci přistoupila. Už příští rok na jaře má začít dlouho očekávaná obnova sousedního památkově chráněného Průmyslového paláce, který se kvůli náročným pracím uzavře na tři roky, tedy zhruba do poloviny roku 2024. A cílem Prahy je mít dostatek náhradních prostor pro veletrhy na dobu, kdy se bude palác opravovat. Na příjmech z těchto akcí je totiž Výstaviště Praha finančně závislé.
Kapacitně zcela nahradit palác ale nebude úplně jednoduché, neboť nabízí vnitřní plochy o velikosti až 10 tisíc metrů čtverečních. Proto město plánuje nabídnout potenciálním nájemníkům právě Křižíkovy pavilony, jejichž vnitřní prostory však mají pouze šest tisíc metrů čtverečních. V případě potřeby tak bude možné hned vedle přistavět ještě dočasnou montovanou halu.
Přesto mohou mírné kapacitní problémy nastat hned při spuštění oprav Průmyslového paláce příští rok, kdy budou k dispozici jen dva opravené Křižíkovy pavilony. Zbylé nabídne správce areálu později.
„Bohužel se nevyhneme tomu, že se budou obě investiční akce částečně překrývat. Přechodně tak bude kapacita výstaviště nižší,“ přiznal náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
Vzájemně propojené Křižíkovy pavilony vznikly pro Všeobecnou československou výstavu v roce 1991. Architekt Michal Brix je navrhl jako čtyři vzájemně propojené celky obklopující historickou Křižíkovu světelnou fontánu a jejich jižní stěny zároveň tvoří amfiteátr s kapacitou kolem šesti tisíc míst. Podle Tomáše Hübla zároveň vzniká prvotní studie na obnovu samotné fontány a právě i celého amfiteátru, kde by se konaly vodní a světelné show či také různé koncerty. Taková přestavba by neodstartovala dříve než za dva roky.
Nejen obnova levého křídla
Ještě předtím tak začne obnova Průmyslového paláce. Magistrát už v červnu vyhlásil výběrové řízení na stavební firmu, která vybuduje repliku zničeného levého křídla, dále provede rekonstrukci střední haly a pravého křídla, ale také postaví podchod pod palácem.
Záchrana této památky by měla vyjít až na dvě miliardy korun. I přes očekávané výpadky příjmů do rozpočtu města v důsledku krize způsobené koronavirem Praha neuvažuje, že by tuto obří investici odložila.
„Kromě toho, že se jedná o dlouholetý dluh Pražanům, má to i významný ekonomický smysl. Protože investice jsou nejlepší pomocí podnikatelům v době krize,“ zdůvodnil náměstek Vyhnánek.
Areál výstaviště stojícího v Bubenči po letech strádání v současnosti zažívá postupnou obnovu – letos především v zadní části, která se nachází nejblíže řece Vltavě a poslední desítky let neměla příliš mnoho využití. Část prostoru navíc zabíraly navezené hromady zeminy i pozůstatky Bruselského pavilonu, který na podzim roku 1991 zničil požár.
Vznikl zde nový park, kde je k dispozici odpočinková část s piknikovou loukou a veřejnými grilovišti se dvěma zabudovanými elektrickými grily, lavicemi i pítky. Jen o kus dál byla dokončena fitness a workout hřiště, boulderová stěna a nejnovějším přírůstkem je největší hřiště v Česku pro stále populárnější parkurové skákání.
Na půdorysu jedné z částí vyhořelého Bruselského pavilonu by dále mělo už fungovat obří pískoviště pro nejmenší a na dohled leží leknínové jezírko s opalovací palubou. Kromě toho se opravy dočkaly celkem dva kilometry cest a chodníků a vysety byly nové travnaté plochy o rozloze 12 tisíc metrů čtverečních. Jako zázemí jsou k dispozici toalety i nový mobiliář včetně laviček a odpadkových košů.
