Po chodbách by nechodila policie. Bém vysvětluje, proč chce být šéfem DPP

  20:18
Bývalý primátor Prahy Pavel Bém (ODS) se rozhodl ucházet o pozici generálního ředitele pražského Dopravního podniku (DPP). „Destabilizace Dopravního podniku, ať už manažerská, nebo politická, je něco, co si město nesmí dovolit. Takže se přiznám, že by mě to asi nenapadlo, nebýt této pro mě vlastně dost pitomé reality,“ vysvětluje svou kandidaturu. V rozhovoru mluví také o patnáctiletém „čekání na Godota“ a o kritice stavby tunelu Blanka.

Proč jste se rozhodl ucházet o pozici ředitele pražského Dopravního podniku?
Je to vlastně velmi prosté. Když jsem osm let působil v roli pražského primátora, tak jsem nastoupil a zažil v Dopravním podniku totální armagedon. Bylo to pár měsíců po tisícileté vodě. Polovina funkcí a služeb nefungovala, a tím primárně mluvím o pražském metru, ale nejenom.

Co jste s tím tehdy udělal?
Strávil jsem vlastně sto let života tím, že jsem se snažil nejdříve povodňové škody, s pomocí mých kolegů v radě a v zastupitelstvu, odstranit. A následně vyřešit obrovský problém, který byl historicky způsoben tím, že Dopravní podnik rostl a zvyšoval přepravní objemy, ale vůbec tomu nebyla přizpůsobená dlouhodobě udržitelná ekonomika.

Exprimátor Bém chce vést DPP. Kandidaturu potvrdil na poslední chvíli

Takže v okamžiku, kdy byla městská dopravní infrastruktura po povodních rekonstruována a částečně restrukturalizována, investoval jsem dva roky práce do procesních personálních a organizačních auditů a jejich smyslem bylo primárně ušetřit. Což se také stalo, v Dopravním podniku se provozně ušetřily téměř dvě miliardy a odešla významná část, asi 50 % zaměstnanců. Tehdy se ukázalo, že jsou zbytní.

Jaké to mělo výhody?
Umožnilo to nijak drakonicky nezvyšovat jízdné, ale zároveň se mohl Dopravní podnik dále rozvíjet a nastavit ekonomiku, aby byla dlouhodobě udržitelná. Hodně jsem si zakládal nejenom na organizační a personální stabilitě Dopravního podniku, ale také na jeho politické podpoře. Na jasném politickém zadání, ať už rady v pozici valné hromady, jediného akcionáře, anebo celého zastupitelstva.

Je třeba si uvědomit, že Dopravní podnik je největší jedlík městského rozpočtu, největší organizace na území naší metropole ve veřejných službách a také největší zaměstnavatel. Současnou situaci považuji za kritickou a velmi nebezpečnou.

Pavel Bém (* 1963)

Psychiatr se zaměřením na adiktologii, politik a horolezec.

Od roku 1998 člen ODS. Své členství ale na několik let pozastavil kvůli odposlechům, které zveřejnila MF DNES. Vyplynulo z nich, že na Béma měl vliv pražský kmotr Roman Janoušek.

Bém byl starostou Prahy 6 a 12 let pražským zastupitelem.

Od roku 2002 do roku 2010 zastával post primátora Prahy. Poté se stal na tři roky poslancem.

V letech 2004 až 2008 byl místopředsedou ODS.

Jako desátý Čech vystoupil na Mount Everest. Vydal tři knihy o horolezectví.

Proč?
Destabilizace Dopravního podniku, ať už manažerská, nebo politická, je něco, co si město nesmí dovolit. Takže se přiznám, že by mě to asi nenapadlo, nebýt této pro mě vlastně dost pitomé reality.

I když dlouhodobě slýchávám: proboha, jak je možné, že od roku 2010, kdy jste jako primátor odešel, se nic nepostavilo, jak to, že se neotevřely žádné nové stanice metra, jak to, že se už dávno nestaví metro D, jak to, že nějakým rozumným udržitelným způsobem neroste městská infrastruktura.

A tím samozřejmě nemám na mysli jenom systém městské hromadné dopravy a roli DPP, ale celou městskou dopravní infrastrukturu, včetně nadřazeného dopravního skeletu a samozřejmě Městského okruhu a Pražského okruhu a radiálních komunikací, které už dávno měly v naší metropoli být.

Takže vlastně těch patnáct let čekání na Godota pro mě je a bylo velmi bolestivé, ale to by mě nemotivovalo k tomu přihlásit se na takhle prestižní, viditelnou a také složitou funkci, to vůbec není jednoduché.

Asi tři roky jsem seděl v představenstvu Dopravního podniku jako prostý člen představenstva a samozřejmě z pozice primátora, z pozice rozhodování řízení rady ve funkci valné hromady a jediného akcionáře, vím, jak je to strašně křehký systém, který prostě destabilizovat není možné. A to je především hlavní důvod.

Takže jsem pochopila správně, že tuto pozici vnímáte spíš jako dlouhodobý závazek než jako krátkodobou výzvu?
Medicínsky to máme tak, když je lidský život ohrožen, tak se dělají prostě mimořádné emergentní zákroky a samozřejmě poté dochází k dalším fázím léčení nebo zotavování, které může být středně nebo dlouhodobé. Vnímám to tak, že teď jsme ve fázi emergentní, a nechci přemýšlet o tom, jak dlouho, ale považuji za strašně důležité nějak řešit.

Jak byste reagoval na případnou kritiku, že vaše spojení s ODS může být vnímáno jako politická nominace?
To se obávám, že vlastně každý trochu znalý pražské politické reality ví, že to je blbost, že to asi politická nominace opravdu není. Možná, že bych dokonce předpokládal, že pro naprostou většinu členů ODS je to velké překvapení a že nad tím mohou trochu kroutit hlavou. Ale je třeba si uvědomit, že politická odpovědnost je jedna věc, ale ta je v rukou valné hromady, jediného akcionáře.

Bém: Nevracím se do politiky, nabízím jen zkušenosti protidrogového experta

A druhou, zcela odlišnou věcí, je strategická rozvaha a dlouhodobá ekonomická udržitelnost podniku. Zároveň samozřejmě stabilizace organizační a procesní, udržení nějaké konzistentnosti každodenního vchodu. To jsou všechno úplně odlišné sportovní disciplíny. Myslím, že většina rozumných lidí musí očekávat a chtít stabilizaci Dopravního podniku.

Prostě žádná dramata v řízení této klíčové firmy. Důležité je podnik stabilizovat, udržet, přivést na nějakou rozumnou úroveň spolupráce se strategickým zadavatelem. A zodpovědnou organizační jednotkou není nikdo jiný než primátor, rada, radní, pozice valné hromady a pak zastupitelstvo. Takže si samozřejmě myslím, že si to žádá politické uklidnění.

Jak vnímáte odchod posledního ředitele DPP Petra Witowského?
Osobně jsem považoval pana ředitele Witowského za velmi schopného manažera. A za velmi dobře strategicky uvažujícího profesionála. Přiznám se, že jsem byl strašně překvapen jeho odchodem.

A tím jenom říkám, že politická spolehlivost a stabilizace Dopravního podniku prostě znamená absolutní transparentnost v řízení. Znamená, že nebudou důvody pro to, aby se specializované složky policie České republiky pohybovaly po chodbách a kancelářích Dopravního podniku.

Myslíte, že by vás Pražané chtěli v čele DPP? Jako primátora vás někteří kritizovali.
Nevím o předražení tunelu Blanka ani nějakých dalších staveb, ale myslím si, že většina rozumně myslících Pražanů už dávno pochopila, že když se staví takhle neuvěřitelná stavba uprostřed památkové rezervace a třikrát nebo čtyřikrát se prostě stavba propadne a v průběhu se změní asi osm zákonů, které logicky ty nákladové položky zvýší a celou stavbu zdraží, tak je vlastně řada z těch věcí pochopitelná.

Ta kritika historická, která se na mou hlavu snášela, tak byla víceméně postavena na takovém tom politickém argumentu: kdo chce psa bít, tak si hůl vždycky najde.

Myslím si, že čas prostě ukázal, že jsem se v mnoha ohledech a v mnoha klíčových rozhodnutích nemýlil, a to bych rád využil. Znovu říkám, že nabízím svoje zkušenosti, znalosti, respekt, autoritu, ale rozhodování je samozřejmě na městě.

Co byste jako ředitel DPP mohl nabídnout každodennímu cestujícímu pražskou hromadnou dopravou?
Myslím, že v tuto chvíli není čas na žádné silné výroky, protože za prvé nejsem ředitelem Dopravního podniku, a za druhé, i kdybych ředitelem byl, tak to je prostě funkce a role, která není rolí nějakého autoritářského, řekněme, manažera, který nad sebou nemá nikoho, jehož zadání by měl poslouchat.

V tom je ta složitost. Nechci činit politická prohlášení, ale řeknu to jednoduše. Prostě funkční, spolehlivá, dostupná, pohodlná doprava. Určitě je namístě průběžné zvyšování přepravních výkonů.

Hledá se nový šéf DPP, podle odborníka je problém sehnat vrcholového manažera

Když se mi podařilo ušetřit Dopravnímu podniku po procesních organizačních a personálních auditech a nastavit dlouhodobě udržitelné financování, tak přepravní objemy se dostaly na nějakých téměř 58 %, jestli si to dobře vybavuji, ve srovnání třeba s automobilovou a jinou dopravou. A to je v Praze, která nemá dokončený nadřazený dopravní skelet, úplně klíčové.

Samozřejmě také rozvoj pražského metra, protože to je geniální trakce městské hromadné dopravy. Ekologická, rychlá, řeší tisíce problémů, které se dotýkají povrchové dopravy a těch nekonečných zácp a front. Samozřejmě výstavbu Déčka. Všechno ovšem jsou politická rozhodnutí a úlohou je tato politická rozhodnutí naplnit. A naplnit je tak, aby se rada nebo valná hromada na svůj Dopravní podnik mohly spolehnout. To je klíč.

Pavel Bém v diskuzním pořadu Rozstřel (28. února 2024):

28. února 2023

Autoři: ,