Ambasáda, škola, kostel, kulturní centrum. To je jmenovitě jen několik budov, které Rusové v Praze 6 vlastní. Na území městské části je však i velké množství obytných domů a bytů, celkem asi čtyřicet. Některé z nich se kvůli odchodu ruských diplomatů a jejich rodin po kauze Vrbětice ani nevyužívají, v jiných se dějí nelegální věci.
„Dělají si tam, co chtějí. Což o to, v areálu ambasády, který je, zjednodušeně řečeno, diplomaticky chráněný, ať si dělají, co je libo. Ale ostatní budovy, na které se diplomatické výsady a imunity nevztahují, musí být využívány v souladu s našimi domácími předpisy, například kolaudačním rozhodnutím,“ píše v příspěvku na Facebooku starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Ten by chtěl, aby nemovitosti opět mohly sloužit českým občanům a jejich zájmům.
Nejjednodušší je vyvlastnění
Rusko podle něj na základě mezivládních smluv získalo v 70. letech zhruba 240 bytů v bytových komplexech na Praze 6. „Tyhle byty teď dál pronajímá a má z nich zisk. Po svých nájemnících navíc nájem vybírá v hotovosti. Naprostá šílenost,“ stěžuje si Kolář. „Nemůžu se smířit s tím, že zatímco hledáme cesty, jak odstřihnout Rusko od peněz na krvavou válku, tahle východní despocie kasíruje cash za české byty,“ znechuceně dodává Kolář s odkazem na ruskou invazi na Ukrajině.
V minulosti navíc v bytových prostorách fungovala například nelegální pekárna, v prostorách autoservisu zase kostel. Další nešvary jsou pak v „Malé Moskvě“, jak území v Praze 6 obývané převážně Rusy Kolář nazývá, prakticky na denním pořádku.
Proto se městská část snaží byty získat zpět. „Nejjednodušší by bylo byty vyvlastnit. Požádali jsme zastupitelstvo hlavního města, aby vláda začala chystat návrh zákona na vyvlastnění nebo omezení práv Ruské federace na nemovitosti. Praha na zastupitelstvu toto usnesení přijala. Teď diskutujeme s ministerstvem zahraničí, jaké jsou možnosti,“ řekl redakci iDNES.cz Kolář. Ministerstvo už má v ruce soupis všech majetků Ruska v Česku i s podrobnostmi, o jaké budovy se jedná a k jakému účelu slouží.
Ať slouží opuštěné byty po ruských diplomatech Ukrajincům, navrhla Praha 7 |
To je však pouze první krok. „Teď musíme popsat veřejný zájem, který by se dal nějakým způsobem uplatnit. Poté je totiž omezení vlastnických práv nebo vyvlastnění mnohem jednodušší,“ přiblížil možnosti starosta redakci.
Pokud by však Praha nemovitosti získala zpět cestou vyvlastnění, musí za ně Ruské federaci poskytnout náhradu. „Rusku něco můžeme dát nebo budovy například vyměnit za majetky v Moskvě. Další možností je získat budovy jako částečnou kompenzaci za Vrbětice, o všem se jedná,“ přibližuje Kolář.
Běh na středně dlouhou trať
V současné chvíli je rozhodnutí na straně vlády. Podle Koláře je však na tento krok momentálně ta správná chvíle, protože ministerstvo zahraničí připravuje politiku proti Rusku.
Celá situace se však nevyřeší ze dne na den. Kolář míní, že je to běh na středně dlouhou trat, nicméně i tak věří, že se to povede. „Nemyslím si, že by byl v Česku zájem nechat Rusko využívat byty v takových kapacitách jako před Vrběticemi,“ uzavírá.
Praze 6 se minulý měsíc také povedlo změnit název části Korunovační ulice u ruského velvyslanectví na Ukrajinských hrdinů. Blízký most pak nese jméno ukrajinského vojáka Vitalije Skakuna, který položil život při obraně města Cherson.
