Pražany trápí obezita. Každý týden přijde pacient i s 200 kily, říká odborník

  18:20
Život v blahobytu s sebou někdy přináší paradoxně zhoršení zdraví populace. Vypovídá o tom i množství lidí, kteří mají kila navíc. S nadváhou mají v současnosti problém dva ze tří Čechů. Body mass index (BMI) nad 40, což je indikační kritérium obezity, pak trápí v Česku více než 150 tisíc lidí a Praha v této statistice není výjimkou.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Fotolia

„Chtěl jsem zhubnout, i když jsem se svojí váhou hrával kopanou. Nejdříve jsem se chytil na takzvané zázračné koktejly a diety. Když jsem pak při návštěvě lékaře zjistil, že tyto metody více než tuk odsávají peníze z mé peněženky, rozhodl jsem se to řešit,“ popisuje Karel Hranáč, jeden z pacientů obezitologického centra XXL ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN).

Na začátku procesu vážil přes 160 kilogramů. Pod dohledem lékařů se pak dostal na nynější váhu 95 kilogramů. Celý proces úbytku váhy začal v roce 2017 a kromě úpravy životosprávy muž podstoupil i operaci žaludku.

Zhubla padesát kilogramů, ale podařilo se jí to až po operaci žaludku

Co do zastoupení lidí s nadváhou v populaci Praha ve srovnání regionů v současnosti nevyčnívá. V minulosti tomu tak ale nebylo. „Když jsme zkoumali souvislost obezity s místem bydliště, zjistili jsme, že neplatí to co v minulosti. Tedy že v metropolích žijí lidé spíš štíhlejší a na vesnicích spíš silnější. Život na vesnici a ve velkém městě je dnes prakticky stejný,“ říká Martin Matoulek, vedoucí obezitologického centra XXL VFN.

„To, co není stejné, je dostupnost zdravotnické péče. V Praze je mnohem víc odborníků, se kterými se můžete poradit. I dostupnost takzvané náhradní pohybové aktivity, jako jsou fitness centra, je lepší než ve zbytku ČR,“ uvádí.

Dříve jsme za extrém považovali 150 až 180 kg. Dnes přijde pacient i s 200 kily.

Martin Matoušek

Právě náhradní pohyb je podle něj jednou z důležitých složek boje proti obezitě, protože potřebu přirozeného pohybu ztratil průměrný Středoevropan již dávno. Přitom sportovní návyky je klíčové budovat od dětství.

„V okamžiku, kdy se budou děti a a adolescenti hýbat už odmalička, mají vysokou pravděpodobnost, že se vydrží hýbat do konce života. I když pak budou trochu tlustší, mají dobrou zdravotní prognózu,“ dodává Matoulek.

Covid zvrátil trend

Vliv na nynější nárůst počtu obézních lidí měla podle odborníků rovněž pandemie onemocnění covid–19. Lockdowny totiž dramaticky proměnily chování lidí.

„Obezitu v české populaci sledujeme od roku 2000. Zhruba před deseti lety se nám zdálo, že Češi dosáhli vrcholu a nárůst nebude pokračovat,“ komentuje Matoulek.

Lidé pandemií zlenivěli, návrat k aktivitě jde ztuha, říkají lékaři

Oproti 45 procentům Čechů, kteří trpěli nadváhou nebo obezitou v roce 2000, se jejich současný počet vyšplhal až na více než dvě třetiny. „V období covidu jsme o 30 procent snížili každodenní pohybovou aktivitu, sport se omezil o 90 až 100 procent,“ uvádí Matoulek. Dodává, že v období pandemie rovněž stoupla spotřeba sacharidů a alkoholu, což také vedlo k všeobecnému tloustnutí.

Kde v Praze hledat pomoc s obezitou?

  • V případě, že hodnota BMI stoupne nad 40, je vhodné obrátit se na praktického lékaře, který doporučí následující vhodný postup léčby. Lze také jít přímo do obezitologické ambulance.
  • V Praze je možné se obrátit na XXL centrum III. lékařské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, která se nachází na adrese Karlovo náměstí 32, 120 00 Praha 2. Návštěvu je možné si domluvit na telefonním čísle 224 966 455 či e-mailem: obezitologie@vfn.cz
  • Před první návštěvou je vhodné vyplnit několik formulářů, což urychlí dobu strávenou v ordinaci. Patří k nim monitoring jídelníčku a pohybu.
  • Všechny důležité informace jsou k nalezení na webu vfn.cz

    zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice

S nárůstem počtu obézních se zároveň zvyšuje i jejich samotná hmotnost. „Dříve jsme za váhový extrém považovali 150 až 180 kg. Dnes za námi každý týden přijde pacient s 200 a více kily, což s sebou nese velké komplikace v akutní i následné péči,“ informuje Matoulek.

Péče o jídelníček i duši

V XXL centru III. interní kliniky VFN se o tyto pacienty stará celý tým odborníků. Kromě samotných obezitologů jsou to například nutriční terapeuti, kteří se starají o úpravu jídelníčku, či psychologové. Samotná péče o duševní zdraví je dalším z předpokladů úspěšné redukce hmotnosti. A to nejen proto, že lidé trpící obezitou mají několikanásobně vyšší sklony k depresím a úzkostem.

Nemocnice si nevědí rady s dvousetkilovými pacienty. Pomůžou XXL centra

„Mapujeme potenciální překážky v hubnutí a podporujeme pacienta při vytváření účinných strategií zvládání stresu,“ popisuje svou činnost psycholožka VFN Nelly Kanivová.

„Do určité míry všichni ovlivňujeme emoce jídlem, je to vývojová přirozenost,“ přibližuje. V některých případech také lékaři doporučují lidem odložení redukce váhy. Například když se pacient nachází ve výrazně zátěžové situaci, kterou by případné selhání v procesu hubnutí ještě prohloubilo.

Možností, jak redukovat váhu, je také operace, která upraví funkci zažívacího traktu. Podle Matoulka je to u pacientů často jedno z nejvhodnějších řešení, zvláště přidruží-li se k obezitě ještě cukrovka. Metoda má totiž viditelné výsledky záhy po operaci. Zákrok se ale váže na důslednou spolupráci pacienta.

Naděje na dožití Čechů se poprvé snížila. Zhoršili své návyky a přibrali

„Příprava na samotný výkon začíná minimálně tři měsíce předem. Klient musí prokázat spolupráci a většinou pod dohledem redukčního pohybu zhubnout před plánovanou operací zhruba deset a více kilogramů, aby chirurgové vůbec mohli operaci uskutečnit,“ uzavírá Robert Hizď, lékař I. chirurgické kliniky VFN.

Autor: