Auto s dvěma lidmi vyhodil do vzduchu semtexem. Matce svého parťáka údajně vyhrožoval podříznutím a jeho fiat zdemoloval. Nelegální držení zbraně a falšování dokladů byly u něj už jen třešničkou na značně nakynutém korpusu jeho zločinů. Jak skončil poslední a téměř neznámý útěk Ladislava Winkelbauera alias Nováka?
První útěk se Winkelbauerovi, tehdy obviněnému z dvojnásobné vraždy, podařil 3. srpna 1995. Cestou z výslechu, kdy ho eskorta vezla přes Nuselský most zpátky do vazební věznice na Pankrác, si dokázal odemknout pouta a pod pohrůžkou zbraně policisty donutil, aby ho odvezli jinam. Tam je spoutal a vydal se vstříc svobodě.
Jeho útěk šokoval Česko. Semtexový vrah Winkelbauer před 30 lety zesměšnil policii |
Vrah na útěku změnil vizáž
Nic nepodcenil. Odbarvil si vlasy na blond, přibral, pořídil si brýle a průkaz na jméno Jaroslav Michalů. A hlavně se pojistil proti případné identifikaci: odstranil si kůži z bříšek prstů, aby ho nemohli ztotožnit s hledaným mužem. V rukou policie skončil až po sedmi měsících, a to vlastní vinou. Kdyby netrpěl stihomamem, že už mu jsou v patách, a nezačal z baru u Anenského náměstí prchat jak zběsilý, nejspíš by vůbec nevzbudil pozornost.
Koncem roku 1996 se dočkal rozsudku ve výši 23 let ve vězení. Je to mimořádný trest, který se uděluje jen za nejzávažnější zločiny, pokud je k tomu zvláštní důvod. U Winkelbauera o důvodech nebylo pochyb, přesto se ještě několikrát snažil o nový soud a snížení trestu. Vinu za vraždy nikdy neuznal.
Ostuda, jakou policie nezažila. Winkelbauera zneškodnili jeho rukojmí, policisté bloudili vedle |
Noční únik z pankrácké cely
Málo se ale ví, že ještě před rozsudkem se znovu pokusil utéci. Když čekal na soud v pankrácké věznici, s pomocí dvou spoluvězňů naplánoval své další zmizení. Za pomoci ulomené nohy od stolku a vzpěry od umyvadla se vězni probourali přes cihlovou klenbu cely. Otvorem se pak protáhli na půdu, otevřeli si vikýř a dostali se na střechu budovy. Jak dlouho si cestu připravovali, není úplně jasné, dozorci si ale ničeho nevšimli. Útěk z cely se vězňům zdařil 30. října 1996.
Nevyšel ale podle jejich představ. Na střeše budovy B zjistili, že dál cesta nevede. Ve čtyři ráno se tak usadili nahoře a dvě hodiny si užívali čerstvého vzduchu. „Měli s sebou oblečení, osobní věci a holení,“ uvedl generální ředitel Vězeňské služby Jiří Malý. V šest ráno nastal ve vazební věznici budíček a dozorci zjistili, že jim tři vězni chybí a ve stropě zeje díra. Z beznadějné situace se Winkelbauer snažil vytěžit co nejvíc. Chtěl, aby na místo byli přizváni novináři. Ani toto jeho úsilí však nebylo korunováno úspěchem. Vedení věznice mu popularitu nedopřálo, místo médií přijel jen obhájce.
Napínavé čtení jak z filmového scénáře. Útěk Winkelbauera v seriálu Po stopách vrahů |
Speciální pokojíček
Proti dalšímu kousku v té době již dvojnásobného útěkáře se věznice pojistila: Nastěhovala ho do speciální místnosti, která měla opláštěné stěny, podlahu i strop. „Víme, že je Winkelbauer inteligentní, proto jsme celu upravili tak, aby nešla otevřít žádnými páčidly,“ okomentoval to tehdy ředitel věznice Jaroslav Gruber.
O měsíc a půl později, 13. prosince 1996, si Winkelbauer vyslechl 23letý verdikt. Poslední útěk mezi jeho trestné činy započítán nebyl, vzhledem k výši trestu by to bylo nadbytečné.
Nakonec ho pustili po 18 letech, a to se zkušební dobou 7 let. Je to vůbec nejdelší možná lhůta, jakou soud může propuštěnému udělit. A jaký byl v době propuštění?
Ve vězení si prý přeskládal hodnoty
Jeho proměnu, nebo aspoň údajnou proměnu, zaznamenal na svém webu katolický kněz a bývalý vězeňský kaplan Michael Martinek. Sice Winkelbauera přímo nejmenuje, z údajů, které o něm uvádí, je ale nepochybné, že má na mysli právě tohoto vězně.
„Krátce před svým propuštěním mně řekl, jak si za ta léta nesvobody přeskládal hodnoty: ‚Když máte na prvním místě peníze a vyděláváte desítky milionů, musí jít stranou morálka i lidské vztahy. Myslíte jen na to, jak vyzrát na ostatní, abyste vydělal co nejvíc. Teď už nechci tolik peněz. Na prvním místě mám vztahy – ke své partnerce, k ostatním lidem a k Bohu‘,” napsal o něm kaplan a dodal, že věří, že tento člověk ve vězení našel lidskou důstojnost.
V sedmileté lhůtě po propuštění se Winkelbauer údajně osvědčil, čili žil řádným životem. V současnosti je pravděpodobně již po smrti. Aspoň to uvedli autoři Hlasů zločinu v pořadu Rozstřel s odkazem na slova lékařky, která údajně prováděla jeho pitvu.
Celý díl Rozstřelu s Václavem Janatou a Jakubem Kvasničkou si můžete pustit zde:
