Odmítá ustoupit i přes opakované výzvy záchranářů. „Uhněte. Nebo zavolám policii,“ vyzve rozzlobeného muže sloužící lékař a vtáhne nosítka s ženou do ordinace. Záchranáři ho rychle následují dovnitř. Zuřivec si vybíjí zlost boucháním a kopáním do zavřených dveří ambulance.
Zklidní se až o pár minut později, když přijede policejní hlídka. „To se stává. Není první,“ unaveně zhodnotí scénu jak z amerického akčního filmu sestra a volá dovnitř dalšího pacienta. Je jedenáct večer a s kolegy má před sebou ještě minimálně sedm perných hodin ve službě.
Nemám čas čekat
Před půlnocí vyšetří potetovaného muže. „Já se tady konečně zastavím a prý to není akutní. Mám si zítra zajít na chíru. Nemám čas tam sedět celý dopoledne,“ odchází rozzlobeně tak, že zapomíná i kulhat.
I nemocnice těžce shánějí zubní lékaře. Na zákrok v narkóze děti čekají rok |
Je jedním ze stovek tisíc pacientů, které každoročně ošetří středočeští zdravotníci na desíti urgentních příjmech a třinácti pohotovostních službách pro dospělé. „S chronickými obtížemi, které by snesly odklad do dalšího nebo pracovního dne, přichází přibližně polovina z nich,“ říká primář Tomáš Vidim z chirurgického oddělení kolínské Oblastní nemocnice.
Její všeobecná ambulance loni ošetřila 35 445 pacientů, z toho 15 252 jich přišlo na pohotovost. „Nejčastěji s bolestmi břicha a úrazy. Často i zastaralého charakteru,“ podotýká Tomáš Vidim.
Na dětské chirurgii v Kolíně měli loni a předloni při pohotovostních službách v péči vždy přes 6,5 tisíce dětí. „Zhruba každé páté s odložitelnou záležitostí,“ přidává se primář kolínské dětské chirurgie Libor Janeček.
Nahoře lékaři, v podzemí bagr. V nemocnici v Rychnově roste nový pavilon |
Lékařské pohotovostní služby i urgentní příjmy nemocnic jsou přitom určené pro lidi s akutními obtížemi, náhlým zhoršením zdravotního stavu či úrazy. Na pohotovosti ošetřují pacienty bez zjevného ohrožení života.
Urgenty jsou pohotovostní pracoviště vyššího typu s nepřetržitým provozem, která zajišťují intenzivní akutní péči pro lidi v přímém ohrožení základních životních funkcí. Přesto není neobvyklé, že sem o víkendu nebo v noci chodí lidé pro recept na léky, které si mohli nechat napsat u svého praktika přes týden. Nebo na převaz či s kopřivkou.
„K nám na urgentní příjem a do akutních ambulancí dorazí s neakutními obtížemi asi každý pátý pacient,“ přibližuje mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota.
Ani nemají svého lékaře
Na urgentech i pohotovostech je tak rok od roku víc a víc pacientů. V Příbrami jich měli loni zhruba o pět set víc než v roce 2022. V mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici měli minulý rok více pacientů jen na dětské pohotovosti – přibližně o 150 více než předloni. Lidé sem ale stále častěji docházejí s běžnými nachlazeními, virózami a bolestmi zad. „Prostě obcházejí svého praktického lékaře,“ říká vrchní sestra mladoboleslavského urgentu Kamila Hetverová.
Transfúzní stanice už není izolovaná v centru města, přesídlili ji do nemocnice |
Přibývá také případů, kdy rodina nezvládá péči o chronicky nemocného nebo seniora. „A řeší to návštěvou urgentu,“ konstatuje Hetverová.
Výjimkou nejsou ani nemocní, kteří nejsou registrovaní u žádného praktického lékaře. V Kolíně a Příbrami je to až každý desátý dospělý pacient. V Mladé Boleslavi převažují hlavně mezi těmi, co nemají akutní obtíže. „U nás jsou spíš výjimkou,“ říká primář dětské chirurgie v Kolíně Libor Janeček.
Důvod je víc než zřejmý – v kolínské nemocnici funguje od loňského března ambulance pro děti uprchlíků, nízkopříjmových a jinak ohrožených rodin. Stejná je i v Příbrami.
