Améba s vědeckým názvem Naegleria fowleri totiž proniká nosem do mozku a způsobuje smrtelnou meningoencefalitidu.

„Netušila jsem, že taková nákaza je vůbec možná, teď se bojím o děti, které při koupání skáčou a voda v nose není nic, co by neznaly,“ svěřila se redakci Radmila z pražských Hájí, která v létě často brává vnoučata na koupaliště.

O kvalitě vody se seniorka vždy informuje na stránkách pražské hygieny. Ta se ale na amébu při kontrolách pražských vod nezaměřuje.

Nákaza bakterií je totiž tak nepravděpodobná, že česká legislativa prvoka nenařizuje hygienikům v rámci prováděných mikrobiologických rozborů koupacích vod v Praze hledat. A to přesto, že je možné se s bakterií při koupání venku setkat.

„Bakterie se nejvíc vyskytuje v přírodních teplých sladkých vodách, jako jsou jezera, rybníky, termální prameny, ale také výpusti tepláren a elektráren, špatně udržované bazény a koupaliště, sedimenty na dně vodních ploch a toků,“ přiblížila Jana Velechovská z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Vyšší pravděpodobnost výskytu améb je přitom v mělkých vodách. „Studie udávají četnost výskytu v různých vodních zdrojích v průměru kolem 20 procent. V čase se počet může dynamicky měnit,“ podotkla epidemioložka. S tím, že není nutné rutinní testování bazénů a nepřírodních koupališť, souhlasí, a to vzhledem k raritnosti nákazy.

„Jedná se o velmi vzácnou, až raritní nákazu. V Česku se od 60. let vyskytlo 18 případů, z toho 16 při epidemii v Ústí nad Labem v 60. letech. Poslední zdokumentovaný případ byl, podle nám dostupných informací, zaznamenán v 80. letech 20. století,“ uvedla Velechovská.

Lépe je držet si nos

Obavy z běžného koupání v létě proto podle ní nejsou na místě. Upozornila však, že není od věci dodržovat několik jednoduchých zásad.

„Jako nenechat si zbytečně natéct vodu do nosu, při skákání do vody či ježdění na skluzavkách a potápění přidržet nos či použít nosní klip. V termálních pramenech držet vždy hlavu nad vodou, udržovat bazény v čistotě, dětský bazének po každém použití vypláchnout, umýt a vysušit, nedopouštět bazén umístěním hadice přímo do něj a při vyplachování nosních dutin používat sterilní či převařenou vodu,“ popsala infektoložka.

Více než améba však Pražanům při koupání hrozí například střevní potíže či alergie, pokud by se vydali do neprověřených vod.

Voda je dobrá

Pražští hygienici pravidelně testují koupací vody v metropoli a výsledky zveřejňují. Zaměřují se zejména na nebezpečné fekální znečištění a výskyt sinic či řas. V současných dnech je podle mluvčí hygieniků Petry Batók na území hlavního města kvalita vody ke koupání celkově dobrá.

Poslední odběry byly provedeny 16. června, kdy byla voda místy zakalená, což podle Batók způsobil odběr vzorků brzy po bouřce.

Parazit požírající mozek zabil deset Pákistánců. Kdysi řádil i v Čechách

„Nižší teploty, které provázely začátek letošní sezony, přispěly k příznivějším podmínkám. V něktearých místech jsme již zaznamenali řasy, koupací vody v Praze jsou ale zatím bez sinic,“ konstatovala mluvčí. Kromě laboratorní analýzy je podle ní důležitá také vizuální kontrola. „Hodnotí se průhlednost vody nebo přítomnost vodního květu, případně také znečištění odpadky nebo přírodní znečištění zbytky rostlin a živočichů,“ dodala mluvčí.

Špatná kvalita vody může koupajícím přivodit zdravotní potíže. „Pokud je voda znečištěná například přítomností sinic, může u alergiků a dětí nastat zarudnutí očí či vyrážka. Po požití vody mohou lidé pociťovat žaludeční nebo střevní potíže,“ uzavřela Batók.

Ideální podmínky ke koupání jsou v současnosti v rybníku Motol a koupalištích Radotín a Lhotka. Právě v biotopu Lhotka našli hygienici předloni v červenci cerkárie, tedy vodní parazity způsobující onemocnění kůže v podobě svědivé vyrážky. Koupaliště bylo následně týden uzavřené, než byli odstraněni nakažení vodní plži.