Například sdružení Arnika aktuálně podalo podnět na Institut plánování a rozvoje (IPR) kvůli náměstí Miloše Formana. IPR totiž ve svých podkladech označuje náměstí Miloše Formana jako proluku. Arnika považuje označení náměstí jako proluku za nesprávné, a dokonce nezákonné. Jde o to, že na tomto místě investoři prosazují výstavbu nového objektu, původně kostky, nyní kvádru.
„Ve skutečnosti kauza náměstí Miloše Formana ukazuje, že IPR není nezávislým odborným pracovištěm, ale že podléhá politickému a developerskému tlaku,“ tvrdí Anna Vinklárková z Arniky.
Moderna pro město
„Soudobá architektura do metropole patří, pokud není zjevně nepřiměřená anebo předimenzovaná,“ domnívá se Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj. Ten v této souvislosti nemá problém s dalším diskutovaným projektem tzv. levitujícího domu.
V Revoluční se spojí staré s novým, nad barokním domem budou levitovat byty |
S touto novostavbou pro luxusní byty a pasáž developeři počítají v Revoluční ulici 30 na okraji Starého Města u Vltavy naproti Letné. „Toto levitující lego je vyšší než veškerá okolní zástavba a v zásadě se jedná jen o sadu kostek slepených k sobě,“ tvrdí odpůrci.
Architekti nabízejí jiný pohled. „Revoluční ulice a pásmo někdejších staroměstských hradeb představuje prostor, jež svým významem dosahuje korza u Národního divadla. Funkcionalistický palác Merkur mu dal laťku kvality. Bohužel dnes jde o nejzanedbanější prostor, kde dříve stály třeba mlýny anebo chudinská čtvrť. Mělo by ale jít o pěknou velkoměstskou třídu zakončenou novým náměstím,“ domnívá se architekt Ondřej Ciesler.
Petrská čtvrť jako další centrum Prahy? Z ulice Na Poříčí má být bulvár |
Zmíněnou výstavbu na adrese v Revoluční 30 plánuje investiční skupina RSJ, jež nedávno představila mezinárodní porotu a vítěze výběrového řízení – pařížsko-brněnské sdružení architektů Peer collective a Studio Muoto. Podobně jako v kauze kostky ale stále nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě.
„Jednání spojená se stavebním povolením se rozebíhají. Před povolovacím procesem máme v plánu diskutovat se zástupci městské části a hlavního města, památkáři a obyvateli sousedního domu,“ slíbil Jakub Mikulášek z RSJ k aktuální situaci o dalších osudech budovy.
Zastánci nové výstavby argumentují, že to není poprvé, kdy moderní tvůrci v těchto místech realizovali své vize. „V sousedství v Revoluční vznikla ve 30. letech funkcionalistická stavba paláce Merkur Jaroslava Fragnera,“ upozornil Petr Hlaváček.
Na konci 20. let v této části Starého Města začalo růst dnešní sídlo ministerstva průmyslu a obchodu. Plány budovy na základním půdorysu o rozměrech 107 x 49 metrů vytvořil jeden z nejvýznamnějších českých architektů, Josef Fanta.
Vedení Prahy podpořilo stavbu „skleněné kostky“ u Pařížské, projekt čelí kritice |
„Nejen pozdně románské a gotické kostely, ale i moderní architekturu lze nalézt v sousední Petrské čtvrti,“ říká Petr Hlaváček. Zde v roce 2011 vznikl bytový dům od studia DAM, oceněný hlavní cenou na Grand Prix Obce architektů.
Předimenzované stavění
I když to tak vypadá, není metropole údajně nepřátelskou zónou současné výstavby. „Nemyslím, že je Praha v tomhle ohledu mimořádně konzervativní, anebo že jsou to architekti, kdo neumějí vytvářet zajímavé projekty,“ domnívá se Josef Štulc, památkář, architekt a čestný předseda organizace ICOMOS (Mezinárodní rady pro památky a sídla) při UNESCO. U sporných a kritizovaných plánů na výstavbu či přestavbu v památkové zóně či jejím sousedství jde prý o něco jiného.
Přezdívali mu maršmeloun, budil emoce. Kritizovaný dům u Anežského kláštera už stojí |
„Jde o tlak developerů, kteří usilují o výstavbu nových předimenzovaných budov v centru města a jeho nárazníkové zóně,“ domnívá se Štulc. Jako příklad ochranáři památek dávají třeba kauzu okolo navyšování Masaryk Centra o desáté patro, demolici Kozákova domu na Václavském náměstí, ale i kritizované demolice brutalistních budov z 60. a 70. let 20. století.
„Developeři neustále hledají cestu, jak by se vklínili do pražské zástavby, našli zde „slabé kusy“. Dříve to bývaly klasicistní domy, nyní to vypadá, že hledají domy, které nejsou památkově chráněné a dají se snadno vyklidit,“ uvedla Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu.
Proti kontroverzním zásahům se pravidelně bouří odborníci a občanské iniciativy. Výrazně například v otázce proměny železničního mostu pod Vyšehradem. „Obrovský benefit současnosti vidím právě v tom, že veřejnost v naprosté většině kontroverzních sporů a kauz je na straně památek,“ řekl k tomu Josef Štulc.
