Přestupní uzel Depo Písnice vznikne do 10 let. Stavba stanice metra D se zpožďuje

  13:00,  aktualizováno  13:00
Stanice Zličín, Letňany nebo třeba Černý Most nejsou pouze konečné metra, ale zároveň také velmi důležité přestupní body, a to jak na příměstskou dopravu, tak linky vedoucí do okrajových částí metropole. Dalším takovým bodem má být také stanice Depo Písnice, která má být jižním koncem budované linky D. Její dokončení se ale stejně jako stavba celé trasy zpožďuje.

Konečná stanice Depo Písnice je hloubená stanice s ostrovním nástupištěm cca 7 metrů pod úrovní terénu. Stanice má severní a jižní povrchový vestibul, oba vestibuly jsou spojeny konstrukcí zastřešení, která slouží pro ochranu cestujících na BUS terminálu. | foto: dpp.cz

Když stavba prvního úseku před třemi lety začínala, počítalo se s dokončením celého úseku z náměstí Míru přes Pankrác až do písnického depa do roku 2029. Část od přestupu na linku C až po konečnou se měla otevřít naráz, prodloužení na náměstí Míru pak o pár měsíců později.

Komplikace s tendrem na druhou část mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory ale znamená podstatnou změnu harmonogramu. „Každá plánovaná etapa už nyní nabrala několikaleté zpoždění,“ kritizuje předseda opoziční Prahy sobě a bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, který tehdy stavbu zahajoval.

Mezi Písnicí a Kunraticemi

Úsek z Pankráce do Písnice má být hotový až v roce 2032, a to navíc bez konečné Depo Písnice. Ta kvůli tomu, že se musí nejprve připravit územní studie pro oblast na rozhraní Písnice a Kunratic, vznikne až za další dva roky. Vlaky tedy budou muset po tuto dobu využívat poměrně vzdálené depo u stanice Kačerov na lince C.

„Územní studie má za úkol navrhnout nové obytné, komerční a rekreační plochy včetně veřejné vybavenosti a jejich propojení s budoucí stanici metra Depo Písnice. Prověří, jak nejvhodněji uspořádat nové budovy kolem budoucího depa, stanice metra a terminálu veřejné dopravy,“ vysvětluje Matouš Hutník, vedoucí kanceláře komunikace Institutu plánování a rozvoje.

Dodává, že časový rozvrh rozvoje území je závislý na dostavbě metra, která mu musí předcházet. Ohledně studie už v loňském roce proběhla veřejná setkání i komentované procházky. Na nich tamní obyvatelé vyjádřili například obavu z nárůstu automobilové dopravy. Vadí jim také, že tím Kunratice kvůli zástavbě ztratí přístup k volné krajině, protože budou zastavěné z obou stran.

Letos se řeší připomínky městských částí i hlavního města a vytváří se dopravní model. Koncem roku by pak mělo proběhnout veřejné projednání. Konečná metra D se má stát důležitým přestupním bodem jak pro osobní, tak veřejnou dopravu. Stávající plány počítají s P+R parkovištěm až pro 872 aut a také s autobusovým nádražím. Model dopravního podniku počítá s tím, že do Depa Písnice dojede denně 5 400 lidí a ještě o 400 více každý den vyjede.

Úleva pro Kačerov

„Celkově trasa D včetně stanice Depo Písnice odlehčí trase C a rovněž oblasti kolem Kačerova, kam zajíždějí autobusy právě z Krče, Písnice a Lhotky,“ popisuje dopravní expert z Fakulty dopravní ČVUT Zdeněk Lokaj.

„Navíc posuneme přestupní terminál pro obyvatele okolních obcí, kteří do Prahy dojíždějí, takže třeba pro lidi z Dolních Břežan, Vraného nad Vltavou či Jílového u Prahy a okolí, včetně oblasti Benešovska, bude tato trasa výrazně lepší než dosud, kdy musí na Kačerov či Budějovickou,“ dodává.

U nového autobusového terminálu tak budou podle plánu ROPID končit například příměstské linky 331 a 333, které nyní jezdí na Kačerov z Jílového u Prahy a Zvole. Jezdit sem bude třeba i linka 197 ze Smíchova.

„Ani po otevření úseku linky metra D v úseku Nové Dvory – Depo Písnice se nebude zasahovat do svazku autobusových linek ve směru od Modřan a Lhotky ke stanici metra Kačerov, aby cestující, kteří směřují k lince metra C, nebyli nuceni při cestě z Modřan dvakrát přestupovat,“ píše se v plánu rozvoje linek PID pro období 2027-2032.

Dnes pole, zítra čtvrť

Důležitá bude konečná stanice i pro rozvoj města. „Dnes sice můžeme mluvit o periferii, ale musíme si uvědomit, že se Praha bude muset do budoucna někam rozvíjet, a jihozápadní okraj je místem, kde se dá očekávat masivní výstavba,“ popisuje Lokaj.

Za příklad dává Letňany, kde je konečná stanice metra nyní de facto v polích, ale v plánu je v okolí výstavba desítek tisíc nových bytů. Důvodem, proč tam nevznikly už dávno, jsou dlouhodobé spory o pozemky mezi státem a magistrátem o tom, co tam má stát.

Autor: