Chuť cukrové vaty, zvuk praskajícího popcornu a zrychlený tep na atrakcích. Tyto požitky si Pražané mohli každoročně užít na pražském Výstavišti. Letos však Matějská pouť jeho brány neotevře.
„Vzhledem k vládním opatřením, která zatím neumožňují letošní ročník pouti zrealizovat, musíme bohužel s lítostí letošní ročník Matějské poutě zrušit. I když se vládní opatření zmírní, jelikož se tato akce připravuje minimálně půl roku dopředu, bylo by velmi těžké během pár dní takovou akci spustit,“ oznámila oficiálně zrušení letošního ročníku poutě její mluvčí a organizátorka Eva Kočková.
Organizátoři se snaží předejít scénáři z loňského roku, kdy byli nuceni uzavřít pouť po pouhých dvou týdnech a veškeré přípravy více než stovky atrakcí tak přišly vniveč.
„Pokud bych měla porovnat letošní a loňské ztráty, musím říct, že v loňském roce byly mnohem větší, jelikož příprava poutě je velice náročná nejen časově, ale i fyzicky. Nyní jsme alespoň těchto příprav ušetřeni,“ zdůvodňuje rozhodnutí Kočková. Podobně jako loni připravili organizátoři Zábavnou vesničku jako alespoň malou náhradu za zrušenou pouť a přislíbili ji pro tento rok ještě více rozšířit, samozřejmě ve chvíli, kdy to situace dovolí.
Století trvající tradice
Historie matějské poutě v její původní podobě sahá až do konce 16. století, kdy poutě měly náboženský, nikoliv zábavní charakter a konaly se u příležitosti svátku sv. Matěje, který připadá na 24. února. První záznam o poutích ke kostelu sv. Matěje v archivech Národní knihovny pochází z roku 1595.
OBRAZEM: Jindy zábava, dnes smutek. Matějskou pouť zavřel koronavirus |
Jak událost nabírala světský charakter, přesouvaly se i jednotlivé stánky stále níže po poutní cestě až na dnešní Vítězné náměstí. Svou dnešní podobu začala pouť získávat ve 30. letech 20. století, kdy se při její příležitosti objevily první atrakce. V té době nabyla matějská pouť svou dnešní podobu v podstatě zábavního parku.
Kolotoče dokázala doposud zastavit pouze druhá světová válka. „Je velmi smutné, když víte, že se v dlouhé historii matějské poutě stalo pouze dvakrát v roce 1944 a 1945, že se pouť nekonala,“ dodává Kočková.
Důvodem tehdy bylo vyhlášení takzvané totální války, potažmo v rámci protektorátu takzvaného totálního válečného nasazení. V rámci tohoto nového stavu mělo být veškeré úsilí obyvatelstva směřováno k vítězství Německa ve válce a pro tyto účely došlo i k masivnímu potlačení kultury. Zavřít musela například také divadla či muzea.
Již 58 let na výstavišti
Matějská pouť za svou historii procestovala kus Prahy. Od Hanspaulky, kde začínala, se postupně přesunula až na bubenečské výstaviště, kde se koná od roku 1963.
Stala se jedním z podstatných příjmů, o který letos výstaviště přišlo. Bilance přitom nebyla pozitivní už po loňském roce. „V roce 2020 na výstaviště zavítalo pouze 200 tisíc návštěvníků, což je vzhledem k 1,3 milionu návštěvníků v roce 2019 obrovský propad. Zrušena byla většina zavedených i nových akcí pro širokou veřejnost a společenský život zde víceméně utichl,“ komentuje situaci předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl. Výstaviště za rok 2020 utržilo pouze 64 milionů korun oproti více než 100 milionům v roce 2019.
Navzdory značným úbytkům příjmů holešovické Výstaviště naplno rekonstruuje své prostory. „Započali jsme plánované rekonstrukce míst, kde proběhly v roce 2019 přípravné práce,“ vysvětluje Hübl. Jen v roce 2020 náklady na údržbu a rekonstrukci přesáhly 100 mil. korun. Zrekonstruována byla například Bruselská cesta a započala také obnova budovy Bohemia.
Rekonstrukce Křižíkových pavilonů naplánovaná do roku 2022 vyjde celkem na 260 milionů korun.
23. února 2019 |
