Důvodů je hned několik. Předně rozpočet zaznamenal skoro o 20 miliard vyšší příjmy, než se původně plánovalo. „Hlavním důvodem je překročení odhadů týkajících se výběru daní. Zejména se to loni týkalo daní z příjmu fyzických osob, tedy jde o peníze odvedené pražskými zaměstnanci, kteří si ‚vyboxovali‘ vyšší mzdy,“ popisuje pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS).

Nesoulad je ale i na výdajové stránce. Tu si město koncem roku 2023 stanovilo v rozpočtu na 124 miliard korun. Utratit se mu z toho ale podařilo pouhých 112,8 miliardy.

Nevyužitá zůstala především pětina peněz vyčleněných na investice. „Proinvestované čtyři pětiny je vysoký poměr a situace se postupně zlepšuje. S přebytkem z neproinvestovaných peněz jsme počítali a už jsou zapojené v rozpočtu pro letošní rok. Z velkých projektů zbyly například peníze určené na metro D nebo stavbu sídla evropské kosmické agentury EUSPA. Vedle toho jde také o některé školské projekty, například stavbu škol v Březiněvsi nebo v Újezdě nad Lesy,“ vypočítává Kovářík.

Největší investicí loňského roku je nákup sídla Komerční banky na Václavském náměstí, kam magistrát v budoucnu přesune své úředníky ze Škodova paláce v Jungmannově ulici. Městu zde končí nájem, a navíc budova nevyhovuje ani kapacitně.

Za původně bankovní dům Praha zaplatila 3,5 miliardy korun. Další miliardy město vynaložilo na nákup dalších domů a pozemků, například na Nákladovém nádraží Žižkov.

Zaseknuté metro D

Druhou největší položkou je metro, i když zdaleka ne v takovém rozsahu, s jakým rozpočet počítal.

„Na stavbu metra D šlo bohužel pouze 2,1 miliardy korun. Stále se nám totiž nedaří dosáhnout podpisu smlouvy na stavbu druhého úseku,“ konstatuje Kovářík.

Radnice proto na tento klíčový projekt použila jen třetinu připravených prostředků. V rozpočtu totiž měla čtvrtá linka přidělených skoro šest miliard.

OBRAZEM: Třicet metrů pod zemí. Budoucím metrem D prošlo asi 600 lidí za hodinu

Kvůli problémům s veřejnou zakázkou se také nepohnul projekt přestavby budovy Nová Palmovka. Ta se měla kdysi stát novou radnicí Prahy 8, v současné době se ale počítá s její přestavbou na sídlo evropské kosmické agentury.

Stále se čeká také třeba na zahájení rekonstrukce Divadla na Vinohradech, která nabrala zpoždění, nebo na přestavbu Ústřední čistírny odpadních vod. Právě za problémy s velkými zakázkami opozice vládnoucí koalici kritizuje v souvislosti s nevyužitými prostředky.

„Je to vizitka práce jednotlivých radních, kteří zkrátka nedokázali ty prostředky proinvestovat. Záměrně říkám proinvestovat, nikoliv utratit za každou cenu,“ komentoval už dříve poslanec a předseda zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher.

30 miliard na provoz MHD

O poznání více odpovídá výsledek hospodaření rozpočtu v případě běžných výdajů, které slouží k provozu metropole. Tady radnice vyčerpala plán z 94 procent. Největší obnos z této části putoval na zajištění hromadné dopravy.

Její provoz v loňském roce vyšel na necelých 30 miliard, přičemž jen zhruba šestinu pokrylo jízdné. Většina peněz putovala dopravnímu podniku, konkrétně 22 miliard korun. Zbytek město zaplatilo vlakovým dopravcům.

Finance by byly, ale projektů je moc. Magistrát je zahlcený, říká pražský radní

Množství peněz, které magistrát každý rok vyčleňuje na provoz MHD, Kovářík i celá ODS dlouhodobě kritizují a snaží se prosadit zdražení jízdného. Stejně tak to plánuje Středočeský kraj. Snahy ale narážejí na odpor náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti).

Kromě dopravy Praha vynaložila také 10 miliard na fungování škol. Tato částka v budoucnu ještě poroste, pokud stát nakonec převede financování nepedagogických pracovníků na kraje a obce. Necelých šest miliard město využilo na správu komunikací a dva a půl miliardy na odpadové hospodářství.