Pro sedmatřicetiletého Gruzínce Levana Surmavu dopadlo hlavní líčení u Městského soudu v Praze nejlépe, jak mohlo. Senát v čele s předsedkyní Vlastou Langhamerovou ho zprostil obžaloby.

Tlumočnice mu rozsudek i následné zdůvodnění plynule překládala a cizinec působil udiveně. Možná ještě překvapivější však bylo jeho následné rozhodnutí ohledně podání odvolání. Lidé, které soud osvobodí, se totiž zpravidla této možnosti hned na místě vzdají.

„Paní předsedkyně, my si pro každý případ ponecháme lhůtu (na rozmyšlení odvolání podat, pozn. red.),“ oznámil po poradě s klientem jeho ustanovený obhájce Pavel Klíma.

„Nechcete se domluvit gruzínsky?“ nabídla advokátovi svoji pomoc tlumočnice. „To není praktické, když je všechno slyšet,“ prohlásil obhájce.

„Já gruzínsky neumím,“ vložil se do debaty státní zástupce. „Ani já,“ podotkla soudkyně. „Ponecháváme si lhůtu,“ zopakoval po krátkém špitání obhájce.

Žalobce Miroslav Mojžíš se rozhodl, že případ k Vrchnímu soudu v Praze už nepožene. „Vzdávám se práva odvolání v neprospěch pana obžalovaného,“ uvedl. Surmava ani poté své stanovisko nezměnil. Rozsudek tak zatím není pravomocný.

Cizinec dál zůstane ve vazbě na Pankráci. A v tom by mohlo být vysvětlení – Surmavu totiž na proces do Česka „půjčili“ Poláci, a to do konce června. U našich severních sousedů si ve věznici Czerwony Bór odpykává více než pětiletý trest za loupež.

Není vyloučeno, že se Gruzínci líbí v české vazbě víc než v polském vězení, a proto si chce pobyt u nás prodloužit. Vzhledem k tomu, že se státní zástupce vzdal odvolání, nemá u vrchního soudu co ztratit.

Uloupený batoh s deseti miliony

Pražský soud projednával více než šest let starou loupež, která se odehrála na Mikuláše roku 2017 v pražské tržnici Sapa. Skupina mužů tehdy kolem půl sedmé večer u místní směnárny přepadla pracovníka, který odvážel autem velké množství peněz.

„Jeden z pachatelů rozbil úderem sklo okna levých předních dveří u řidiče a pokusil se udeřit poškozeného pěstí do obličeje, zatímco druhý pachatel rozbil okno levých zadních dveří a z podlahy vozidla odcizil batoh s finanční hotovostí ve výši 170 tisíc dolarů, 120 tisíc euro a 2,8 milionu korun, mezitím třetí pachatel po celou dobu útoku blokoval pravé zadní kolo vozidla značky BMW X6. Následně všichni tři pachatelé i s odcizeným batohem nastoupili do nastartovaného osobního automobilu značky Volvo S60 a společně z místa činu a z areálu tržnice Sapa odjeli pryč,“ popsal žalobce.

Celková škoda podle něj při přepočtu na koruny přesáhla 9,5 milionu. Jednatel směnárny i přepadený pracovník (jeho strýc) před soudem přiznali, že miliony v batohu převáželi běžně a hotovost neměli nijak zabezpečenou.

Volvo použité k loupeži se našlo o pár dní později nedaleko Sapy. Kriminalisté zajistili ve voze vzorek DNA, který se později podařilo ztotožnit. Patří obžalovanému Gruzínci.

Surmava před soudem přiznal, že v autě seděl a že ho řídil. Jenže podle svého tvrzení ještě před loupeží. Uvedl, že obchodoval s auty a pohyboval se mezi Polskem a Gruzií.

Vůz jsem koupil, ale nic víc, tvrdí muž

Do Česka přijel jen na pár dní, když ho údajně jistý „Voloďa“, kterého jinak nezná, požádal, zda by mu u nás za finanční odměnu pomohl koupit auto s českou registrační značkou. Gruzínec to udělal a na „Voloďovu“ žádost prý ještě okna ve voze polepil tmavými fóliemi. Pak auto předal a o jeho dalším osudu údajně nic neví. Odmítl, že by měl s loupeží něco společného.

„Když přemýšlím o skutku, který teď probíráme, mám dojem, že jsem v pohádce. Prodal jsem spoustu aut a pokud jsem před soudem na základě DNA, protože jsem v tom autě seděl, tak pokud bylo něco provedeno i dalšími auty po celé Evropě, tak jsem to všechno musel uskutečnit já,“ tvářil se nevěřícně.

„Pokud půjdete do obchodu, koupíte šáteček, někomu ho dáte, ten dotyčný ho sní a umře, tak přece za to nemůže ten kupující, který koupil šáteček,“ snažil se najít nějaké přirovnání.

Soudkyně označila jeho verzi za částečně účelovou a zčásti nevěrohodnou, ale zároveň konstatovala, že neexistuje žádný přímý důkaz ani řetězec těch nepřímých, které by Surmavu usvědčovaly, že se na loupeži v Sapě podílel.

Podle žalobce měl muž v době činu auto řídit. Kamera v tržnici sice přepadení zachytila, jenže záběry jsou černobílé, nekvalitní a ještě pořízené za tmy. Tvář žádného z lupičů není na videu při útoku na vůz směnárníka vidět, tím méně obličej Surmavy, který měl na kumpány čekat v nastartovaném Volvu a po osmisekundové loupeži s nimi ujet.

Kriminalisté podle Langhamerové věnovali velké úsilí tomu, aby lupiče ztotožnili a hledali je i na území dalších států. Jenže se to nepodařilo.

Soudkyně připomněla, že se v té době pohybovala na území Evropy skupina asi dvaceti Gruzínců, kteří se zaměřovali na přepadávání směnáren a Surmava měl být členem tohoto gangu. „To však samo o sobě nemůže být důkazem, že se dopustil i zmíněné loupeže na území Prahy,“ dodala.