O plánu, že na nábřeží Kapitána Jaroše budou kotvit dvě lodě poskytující služby lidem na ulici, se mluví už nejméně dva roky. Teď se plán konečně začne realizovat.

Zatím na břehu Vltavy funguje pouze loď Hermes, původně nákladní plavidlo, které bylo přebudováno na noclehárnu v roce 2007. Město nyní vysoutěžilo firmu, která vybuduje přípojku na kanalizaci a vodovodní řad. Připraví také kotviště i nové úvazy pro druhou loď Janus. Celkem by náklady na vybudování centra měly vyjít na deset a půl milionu korun.

„Rádi bychom zahájili provoz v květnu 2021. Okamžitá kapacita služby bude maximálně padesát osob. Provozní dobu denního centra nadále dojednáváme. Minimálně ji můžeme garantovat od 8 do 16 hodin, usilujeme však o její prodloužení tak, aby služby denního centra navazovaly na provozní dobu noclehárny na sousední lodi Hermes a obě služby tak zajistily celodenní působnost,“ přibližuje plány radní pro sociální věci a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).

Loď Janus už je na nábřeží zakotvena provizorně, ale zatím ji využívat nelze. „K jejímu provozu je zapotřebí vybudování břehu,“ vysvětluje Johnová, proč jsou nyní důležité investice na propojení lodi s nábřežím. „Nízkoprahových denních center je v Praze pro osoby bez domova nedostatek, zprovoznění lodi Janus proto bude velmi významným posílením sítě služeb,“ doplňuje radní s tím, že služba bude zdarma. 

V denním centru budou moci lidé žijící na ulici trávit čas přes den v teple. Dostanou i najíst a mohou se postarat o osobní hygienu. Stejně jako loď Hermes i loď Janus bude provozovat příspěvková organizace hlavního města, Centrum sociálních služeb Praha (CSSP).

Úpravami prošla i loď Hermes

Během jarních měsíců musela i loď Hermes, která funguje jako noclehárna pro lidi bez domova už 13 let, projít úpravami kvůli epidemiologické situaci, kterou způsobil koronavirus. „Bylo v ní centrální odvětrávání, a to nebylo přijatelné s ohledem na pandemii covid-19, proto se na konci zimy musela odstavit a upravit,“ objasňuje Johnová.

Přes léto se na lodi přebudovala ventilace tak, aby nebyla centrální, ale oddělená, čímž nehrozí roznesení viru. A upravit se musela také kapacita kajut. Obsazenost jednotlivých pokojů se tak musela snížit ze šesti na dva ubytované, město nechalo vybudovat také karanténní prostory. „Úpravy na lodi Hermes tak umožnily, abychom využívali plavidlo i v době epidemie,“ vysvětluje Johnová s tím, že noclehárnu bylo díky tomu možné zprovoznit o něco dříve. Obvykle začínají zimní noclehárny pro lidi bez domova fungovat až na přelomu listopadu a prosince.

Počty lidí na ulici kolísají

Podle odhadů odborníků nyní v metropoli přespává venku zhruba tisícovka lidí. Na jaře se podle Johnové podařilo zajistit kapacity zhruba pro polovinu z tohoto počtu. „Víme, že část lidí, kteří skončili na ulici a posléze se dostali do hostelů, byli lidé, kteří přišli o práci a o bydlení z důvodu koronaviru,“ upřesňuje radní. 

Nyní je stále v pronajatých hostelech ubytováno přes 200 lidí. A tři sta míst poskytují noclehárny. Čísla o počtu lidí, kteří jsou bez domova, podle radní kolísají. „Záleží na metodice, která se použije pro jejich stanovení,“ míní Johnová. V Praze je podle ní na ulici i několik tisíc lidí. „Bytová nouze se týká přibližně dvaceti tisíc obyvatel Prahy, kteří mají nejisté bydlení,“ dodává Johnová.