Fronta na maso a Stalinovo záprdelí. Monument vedl ke vtipům i tragédii

  7:34
Další díl videoseriálu iDNES.tv poodhalí historii pomníku sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Objekt, který se několik let tyčil na pražské Letné, byl svého času největším skupinovým sousoším v Evropě. Dnes na jeho místě najdeme už jen patnáctimetrový žulový podstavec s metronomem.

Na Letné stál od roku 1955, téměř šedesát let už tam však není. Pomník generalisima Josifa Vissarionoviče Stalina měl dominovat Praze a vidět byl až ze Staroměstského náměstí. 

Fotogalerie

V roce 1947 byla vypsaná architektonická soutěž, socha byla hotová o osm let později. Tedy až po Stalinově smrti a v době, kdy už byl vystavován kritice. 

„V soklu pod pomníkem je podzemní prostor, kde mělo být v podstatě mauzoleum. Nikdy ale nebylo dokončené,“ říká architekt Zdeněk Lukeš. 

Otakar Švec, sochař, který pomník zhotovil, si při jeho výstavbě uvědomoval nutnost masivnosti. Proto vymyslel obrovský žulový blok, vysoký 15 metrů, jemuž dominoval Stalin a po obou stranách za ním stály postavy. Díky tomu bylo sousoší lidově označované také jako Fronta na maso. 

Před výstavbou musel být upraven i svah na Letné. Došlo k jeho zpevnění a přibylo zde monumentální schodiště. 

Sochař, který pomník zhotovil, byl původně představitelem avantgardního umění. 

„Soutěž na vystavění pomníku Stalina Otakar Švec vyhrál především díky návrhu opravdu masivního sousoší. Ještě před oficiální vernisáží ale spáchal sebevraždu. Jedním z důvodů byl určitě i fakt, že sochu stavěl s určitým sebezapřením,“ tvrdí Lukeš (čtěte také Brno se dočkalo opery na míru, líčí osudy autora Stalinova pomníku).

Letnou stojící za zády Stalina někteří lidé nazývali „Záprdelím“. Nebylo to ale jediné místo v Praze. Podobnou přezdívku si vysloužila třeba restaurace Riviera na dnešním Vítězném náměstí v Dejvicích. Před ní totiž pro změnu stál pomník Vladimira Iljiče Lenina. Dnes už tam však není ani socha, ani restaurace.