Vlaky dohání stará zpoždění
Ulevit metropolitnímu železničnímu uzlu od nákladní dopravy. To by měla tzv. Tišická spojka. Jde o jeden z aktuálních záměrů Správy železnic (SŽ). Je to zároveň meta, kterou dopravní inženýři řeší řadu let.
„Spojka spolu s modernizací a elektrizací trati Kralupy nad Vltavou – Neratovice a dalších navazujících záměrů umožní vytvořit alternativní objízdnou trasu pro tranzitní nákladní dopravu mimo pražský železniční uzel ve směru I. tranzitního železničního koridoru,“ popisují záměr plánovači SŽ.
Ti nyní vypsali soutěž na projektanta, který připraví záměr a dokumentaci pro stavební povolení pro jednokolejnou elektrizovanou spojku. Zahájení SŽ předpokládá roku 2027, dokončení o rok později.
Praha a Středočeský kraj vypsaly tendr na třicetiletý provoz vlaků pro PID |
Pražská nádražní komise vyvedení nákladní dopravy z Prahy v éře 1. republiky řešila poprvé již v roce 1920, příslušný návrh vyhotovil dopravní expert Josef Kubler.
Na Vánoce na letiště
„Po sedmnácti letech diskusí a sporů jsme konečně nalezli společnou řeč, jak propojit Středočeský kraj a Prahu, i s odbočkou na ruzyňské letiště,“ slíbil ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS). Stalo se tak na jaře 2008, když se spolustraníky stojícími v čele Prahy a středních Čech Pavlem Bémem a Petrem Bendlem slíbili pasažérům cestu vlakem na letiště za pět let. „Na Vánoce roku 2013 bychom se měli na této trati svézt,“ řekl tehdy středočeský hejtman Petr Bendl.
Železnice v hlavním městě nyní zažívá mimořádný boom, z centra se ale cestující svezou novou tratí na letiště a Kladno zřejmě až na počátku 30. let.
Podzemní nádraží na pražském letišti má zelenou. Stavba začne v roce 2027 |
„V tuto chvíli máme na úsek mezi Výstavištěm a Dejvicemi vydané pravomocné územní rozhodnutí. Pracujeme na další přípravě, do konce roku bychom rádi požádali o povolení stavby. Tu pak plánujeme zahájit v roce 2027, uvedení do provozu očekáváme v roce 2030,“ uvedla Nela Eberl Friebová, mluvčí SŽ.
Pracuje se i na dalších úsecích spojnice. Klíčové razítko získala výstavba podzemního nádraží na Letišti Václava Havla. Ve Střešovicích probíhá geologický průzkum pro uložení kolejí do podzemí, graduje také rekonstrukce Masarykova nádraží. SŽ před pár dny spustila mj. nový mapový portál o trati na letiště. Ke konkrétním místům na mapě či k celé stavbě lze připojit komentář, dotaz nebo návrh.
„Náměty lidí nám pomáhají reagovat na konkrétní připomínky a potřeby,“ říká Petr Hofhanzl, ředitel Stavební správy západ SŽ.
Rychlé a vyhlížené
„Spojení Praha – Brno je navrhováno ve variantě „K“ (Kolín) a „HB“ (Havlíčkův Brod),“ uvádí studie o vysokorychlostní trati (VRT) z roku 1995. Jde o jednu z prvních zásadních studií o rychlých spojeních. V ČSSR se o nich ale debatovalo již od konce 70. let 20. století.
Rychlotrať u Brna musí splnit šedesát podmínek, myslí se i na vlhy a břehule |
Z Prahy by VRT měly vést ve směru na Brno, Ústí nad Labem či Hradec Králové. Výstavba VRT a nezbytné infrastruktury je nyní v různém stadiu plánování a povolování. Do provozu by mohly být dávány od počátku 40. let.
Nekonečný tendr na metro
Je ranní špička a cestující se ve stanici metra C Pankrác nemohou nacpat do soupravy. Linka je zde zcela na hraně svých kapacit a víc lidí už zkrátka neuveze. Úleva jménem metro D ale do stanice dorazí až za dlouhé roky.
První část čtvrté linky metra, jejíž plány pocházejí z přelomu 60. a 70. let minulého století, sice dělníci staví už tři a půl roku, dál než do Olbrachtovy se ale z Pankráce nedostali.
Druhou část metra D má opět stavět Subterra. Dopravní podnik ji vybral už potřetí |
Tendr na druhou část mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory už má skoro dvouleté zpoždění a nic nenasvědčuje tomu, že by měl v blízké době získat svého vítěze. Nedávno navíc podepsat smlouvu s vítězem zakázal Krajský soud v Brně. Dokončení nové linky se tak posouvá do stále pozdější části třicátých let.
Nijak závratně se neposouvají ani plány na stavbu páté okružní linky. Tento nápad z roku 1987 oprášil před třemi lety tehdejší náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
„Vedení města projekt úplně odsunulo a bez plánování hrozí, že místa budoucích stanic budou zastavěna a realizace páté linky se v budoucnu dramaticky ztíží nebo znemožní,“ kritizuje s tím, že město připravuje vypsání tendru na vytvoření studie proveditelnosti už celé volební období.
„V posledním roce proběhly tržní konzultace, právní příprava a příprava podrobného zadání této poměrně složité veřejné zakázky,“ říká náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Stavět se podle něj nicméně nezačne dříve než za deset let.
Okruhy: chybí peníze i razítka
Úvahy o stavbě Pražského okruhu se poprvé objevily už za dob monarchie. Přesto ke zprovoznění prvního úseku 510 mezi Černým Mostem a Horními Počernicemi došlo až v říjnu 1984 (a nyní se už zase připravuje jeho přestavba na šestiproudovku).
Rozšíření Pražského okruhu za 1,3 miliardy. Vznikne nový most přes Počernický rybník |
Ani po více než čtyřech dekádách nicméně není celý dálniční obchvat Prahy dokončený, ba co víc, celá jeho severní část se ještě ani nestaví. Rozestavěný je teď úsek 511 mezi dálnicí D1 a Běchovicemi, který by měl být dokončený na přelomu let 2027 a 2028.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) napjatě očekává, jak dopadne vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Státním silničářům má totiž ve stávajícím návrhu chybět 20 miliard. „Peníze na tuto stavbu i ty související v okolí máme pro tuto i příští stavební sezonu v rozpočtu,“ sděluje mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
22. října 2025 |
Podle ředitele ŘSD Radka Mátla by ale případný nedostatek financí mohl zkomplikovat výkupy pozemků pro stavbu severních částí Pražského okruhu, které jsou v plánu otevřít v roce 2031, za předpokladu, že se nezkomplikuje získání povolení a výběr zhotovitele.
Ještě větší otazník visí nad dostavbou Městského okruhu, jehož první plány pocházejí ze 70. let minulého století. Od zprovoznění Blanky, která je jeho nejnovější částí, uplynulo už deset let a není jisté, kdy město zbývající část dostaví.
Dostavba Městského okruhu už má projektanty, stále hrozí propadnutí EIA |
Kvůli otálení vedení metropole je nyní termín pro získání povolení šibeniční a město ho musí získat do října 2027, jinak přijde o stanovisko EIA a může začít celý projekt znovu. A až povolení získá, bude muset vymyslet, kde sehnat 113 miliard korun, které nemá.
