„Náš průzkum odhaluje, že v některých oborech, jako je alergologie, kardiologie, neurologie a revmatologie, ale i dalších, je téměř nemožné objednat pacienta na vyšetření do dvou týdnů. Situace je velmi vážná a ohrožuje zdraví pacientů. Jen každý pátý lékař může objednat nového pacienta do dvou týdnů, první vyšetření až po více než třech měsících je nepřijatelné, jelikož může dojít ke zdravotním komplikacím,“ konstatoval kardiolog a předseda SAS Zorjan Jojko.

Jaká pojišťovna, takový lékař

Řada specialistů přitom nemá standardní pracovní dobu, výjimkou není ani zkrácená páteční ordinace. Z deseti ambulancí oslovených redakcí však na zdůvodnění reagovala pouze jediná, Kardio Šestka.

Ta má provozní dobu od 8 do 18 hodin s výjimkou pátku, kdy je otevřeno od 9 do 15 hodin.

Zoufalá situace. Na periferiích regionu chybí nejen lékaři, ale i lékárníci

„Ordinační dobu máme maximální podle možností našich lékařů a prakticky odpovídá úvazku od pojišťoven pro dvě odbornosti,“ vysvětlil kardiolog Martin Hajšl. Nový pacient si tam na vyšetření počká šest týdnů.

„Rozsah ordinační doby i rozsah výkonů, které lékař provádí, je součástí smlouvy mezi ním a pojišťovnou. Ani jedno není možné jednostranně měnit,“ vysvětlil Jojko. Připustil však, že výkonnost jednotlivých lékařů či zdravotníků je různá.

„Jednak to může být dáno právě spektrem nasmlouvaných výkonů, roli ale hrají i úhradová pravidla. Podle smlouvy s pojišťovnou jsme totiž vázáni finančními limity a práci navíc nám nezaplatí,“ doplnil s tím, že rozsah práce, kterou lékaři odvedou v pracovním dnu, nesporně ovlivňuje i fakt, že více než třetina z nich je v důchodovém věku.

10 hodin administrativy

Většina oborů má s pojišťovnou nasmlouvaný plný úvazek, což znamená ordinační dobu 30 hodin 5 dní v týdnu. Zbylých 10 hodin do 40 hodin pracovního týdne je kalkulováno na administrativní činnost, což podle Jojka odpovídá potřebě.

V úhradových pravidlech pojišťoven jsou takzvané bonifikace, které mají lékaře motivovat ordinační dobu prodlužovat až na 35 hodin týdně. „A také začínat dříve ráno či posouvat konec ordinační doby více do večera. Otázkou ale je, zda je tato bonifikace dostatečná, protože ji akceptuje jen část lékařů,“ upozornil Jojko.

Najdi si sám. Nedostatek lékařů v Praze je kritický, pojišťovny lidem nepomohou

Když si Jojko v roce 1994 otevřel kardiologickou ambulanci, měli podle jeho slov pacienti velký zájem chodit hlavně večer. „Často se nás ptali, zda neordinujeme i o víkendu. V současné době máme ale spíše problém mnohé pacienty přesvědčit, aby si přivstali nebo přišli večer,“ upozornil.

Páteční odpoledne nebo odpoledne posledního dne před prodlouženým víkendem vezme na základě jeho zkušenosti až tak třetí či čtvrtý pacient, kterému takový čas lékař nabídne. Lékaři se tedy do určité míry požadavkům pacientů přizpůsobují.

Málo nových specialistů

Dlouhé čekací lhůty na vyšetření tkví podle něj hlavně v nedostatku lékařů, ačkoliv příčin vnímá více. „Když to shrnu, je málo nových lékařů, postupný nárůst jejich průměrného věku, malá znalost prostředí v době rozhodování o profesní budoucnosti a málo peněz,“ vyjmenoval Jojko, které oblasti je nutné pro nápravu situace zlepšit.

Podpora stipendiem

Rovněž finanční stránku mají v kompetenci zdravotní pojišťovny. „Ambulantní segment dlouhodobě významně úhradově podporujeme,“ sdělil Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva zdravotnictví, které nabídne i řešení nedostatku budoucích specialistů.

Úbytek lékařů je alarmující, za 10 let můžeme mít velký problém, říká děkan

„V rámci připravované legislativy nově umožňujeme zdravotním pojišťovnám prostřednictvím stipendií podporovat lékaře, kteří se rozhodnou v předatestačním vzdělávání pro obor, který zdravotní pojišťovny preferují kvůli zajištění dostupnosti péče, případně se rozhodnou pracovat v regionu, kde je počet kvalifikovaných pracovníků nižší než jinde,“ vysvětlil Jakob.

Podle něj díky tomuto nástroji budou pojišťovny moci podporovat právě ty odbornosti, u nichž bude hrozit skutečný nedostatek.