iDNES.cz

Lachtan Gaston, slon Kadíra. Zvířecí dramata z povodní změnila pražskou zoo

  17:00,  aktualizováno  17:00
Přímo tragicky se srpnové povodně v roce 2002 podepsala na pražské zoo. Během tří dnů, kdy se zvedala hladina Vltavy vysoko nad očekávanou mez, zaměstnanci stihli provést pravděpodobně největší a nejrychlejší evakuaci v historii zoologických zahrad. Přesto celkem 134 zvířat zahynulo nebo muselo být usmrceno, protože nebyla naděje na jejich záchranu.

Hroch Slávek na záchranné rampě | foto: Alena Hofrichterová

Povodeň v srpnu 2002 se přihnala do Prahy ve dvou vlnách. Toky řek na jihu Čech se zvýšily po intenzivních deštích už 7. srpna, ta hlavní záplavová vlna se ale do hlavního města přihnala až po 12. srpnu. Kulminovala 14. srpna 2002.

Gaston a Pong podlehli vodě

Pod vodou se tehdy ocitla i polovina tehdejšího areálu zoologické zahrady. Jak hladina stoupala, chovatelé se snažili zvířata stěhovat výš a výš. Ale voda překročila úroveň, na kterou byla zoo připravená, a ani protipovodňová věž v pavilonu goril nebyla dostačující.

Připomeňte si události v Zoo Praha: 72 nejtěžších hodin v srpnu 2002

Záplavy nepřežilo 134 zvířat, mezi nimi bylo devět velkých savců. Symbolem povodní 2002 se stal pro pražskou zoo lachtan Gaston, kterého velká voda odnesla až k Drážďanům. Podařilo se ho sice odchytit, ale záhy zemřel na celkové vyčerpání. „Při ztrátách zvířat nemohu rozlišovat, ale psychicky mě nejvíce zasáhnul Pong a Gaston,“ přiznal krátce po povodních tehdejší ředitel zoo Petr Fejk a připomenul dalšího savce, jehož osud lidé bedlivě sledovali.

Gorily včetně samce Ponga měla před potopou ochránit věž, koncipovaná na stoletou vodu. Chovatelé na ni spoléhali, ale když bylo jasné, že voda se na stoleté hranici nezastaví, vypluli na člunu na jejich záchranu. Místo pěti goril ale našli na místě už jen čtyři. Ty se navíc v obavách, co jim jdou jejich zachránci dělat, vrhaly do vody, čímž komplikovaly svou záchranu.

OBRAZEM: Po stopách fotografií z povodní 2002 v Zoo Praha po 20 letech

Slona Kadíru voda uvěznila

Zoologická zahrada vystěhovala před povodňovou vlnou přes tisíc zvířat. Některá do vyšších míst, jiná do ostatních zoologických zahrad. Ne všechna se ale podařilo zachránit. Nejmedializovanějším případem bylo usmrcení slona Kadíry, kterého nebylo možné dostat ven ze zatopeného areálu. „Když se do pavilonu slonů dostala i přes čtyřmetrové bariéry voda, pokoušeli jsme je všemi prostředky prorazit, aby mohl slon odplavat do výběhu,“ řekl ředitel zoo Petr Fejk. „Kadíra však začal ztrácet sílu a topil se, takže nebyla jiná možnost, než mu zkrátit trápení.“

Snímek Reného Jakla, zachycující poslední minuty slona Kádira v zaplavené pražské ZOO, který získal hlavní cenu Czech Press Photo 2002.

Sloní samec nebyl jediným utraceným zvířetem. Stejný osud potkal samici hrocha, jednoho lva a také medvěda. Kritikové pak Fejkovi vyčítali, že zvířata místo záchrany dal utratit. Také v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz brzy po povodních dostal otázku, zda si některá svá rozhodnutí nevyčítá. „Když extrémní situace dožene ředitele zoo až do takového kouta, že musí rozhodnout o utracení zvířete, nemůžete si být nikdy zcela jist. Lituji té situace, nikoli svých rozhodnutí. Kdybych tak nerozhodl, mohl bych teď třeba litovat lidí, kterým mé zaváhání ohrozilo nebo vzalo život,“ odpověděl tehdy.

Kubišová vs. Fejk

Proti utracení zvířat vystupovali zástupci některých spolků v čele se zpěvačkou a známou ochránkyní zvířat Martou Kubišovou, kteří Fejka nazvali schopným ekonomem, ale neschopným ředitelem zoo, a požadovali jeho odvolání. „Kdyby ředitel zoo pan Fejk byl v krizové situaci povodní ředitelem domova důchodců, patrně by dal starce a stařenky, kterým by hrozilo utonutí, odstřelit,“ napsali v prohlášení.

Ani včasné přemístění však mnoho zvířat nezachránilo. Některým stěhování způsobilo takový stres, že uhynula na jeho následky. Platilo to zejména o exotických ptácích.

Povodeň století: V pražské zoo utratili slona, lva a hrošici. Jak došlo v roce 2002 k trojské tragédii

Naopak symbolem naděje a vzpruhou pro všechny, kdo s obavami sledovali dění v zoo za povodních, se stal hroch Slávek. V zaplaveném pavilonu vylezl do prvního patra, rozbil okno, vystrčil hlavu ven a čekal na záchranu. Když voda opadla, zoo pro něj musela nechat zkonstruovat speciální rampu, po které mohl sejít ven. Ze stresu při povodních se zotavil a dožil se 33 let.

Hroch Slávek v prvním patře

Hroch Slávek na záchranné rampě

Změny v Zoo Praha po povodních

Povodně v pražské zoo ukázaly, že celý areál potřebuje výrazné změny. Ve spodní části, kterou voda při záplavách zcela zatopila, už nejsou žádní velcí savci a zvířata, která by bylo těžké přemístit při nucené evakuaci. Zoo se rozšířila a přesunula výš nad hladinu Vltavy, nových pavilonů se dočkali například sloni a gorily.

„Tato bezprecedentní tisíciletá voda odnesla veškeré pochybnosti o uspořádání ve spodní části zahrady,“ uvedl s odstupem let tehdejší mluvčí zoo Vít Kahle. Škody způsobené povodní dosáhly 230 milionů korun. Další velkou vodu v roce 2013 přežila zoo s mnohem menšími ztrátami. Gorily ji bez úhony přečkaly v protipovodňové věži ve svém pavilonu, hroši a sloni byly tou dobou ubytovaní již v horní části zoo.

zpět na článek