Pozor na kotle, letos už zabíjely. Přibývá zásahů při úniku oxidu uhelnatého

  9:00,  aktualizováno  9:00
Na první prosincovou středu připadla pravidelná polední zkouška sirén, ale v Příbrami zažili menší poplach už krátce před rozedněním. Brzy ráno se Březnická ulice, kudy v tu dobu projíždějí desítky aut a autobusů, zaplnila hasičskými vozy a sanitkami. Zasahovaly u jednoho z tamních domů, kde se několik lidí přiotrávilo oxidem uhelnatým.

Následky naštěstí nebyly fatální, přesto bylo třeba věnovat péči hned několika pacientům, včetně dětí.

„Jednoho dospělého a čtyři děti jsme převezli do kladenské nemocnice, kde podstoupí terapii v termobarické komoře. Všichni jsou ale mimo ohrožení života,“ konstatovala mluvčí středočeských záchranářů Monika Nováková.

Když to jde, ihned vyvětrat

Právě s nástupem chladnějšího počasí jsou podle záchranářů podobné výjezdy poměrně časté. Příčinou bývá únik nebezpečných látek při nekvalitním spalování v topidlech, která nejsou v dobrém stavu. Stejně tomu bylo také ve zmiňovaném nejčerstvějším případě. Navíc ve stejné lokalitě došlo k podobné nešťastné události opakovaně.

„Zasahující hasiči naměřili zvýšené hodnoty oxidu uhelnatého hlavně v kotelně. Kotel proto vyloučili z dalšího užívání a celou budovu odvětrali,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje Tereza Sýkora Fliegerová.

Konec kotlů na uhlí do deseti let. Stát lidem výměnu zadotuje

Ne vždy ale dramatický zásah končí s jen dočasnými následky na zdraví. Začátkem letošního dubna se při úniku oxidu uhelnatého stala tragédie v Dolních Břežanech. V rodinném domě se ho tam nadýchali čtyři lidé. „Tři z nich byli v bezvědomí a skončili v nemocnici. Jednoho museli záchranáři resuscitovat, bohužel neúspěšně,“ řekla k události mluvčí středočeské policie Michaela Richterová.

Zmiňovaný oxid uhelnatý je totiž nejen mimořádně nebezpečná, ale také obtížně identifikovatelná látka. Jde o bezbarvý plyn bez zápachu, který vzniká nedokonalým spalováním organických látek. Při vdechování se ale váže místo kyslíku na hemoglobin obsažený v červených krvinkách.

K různě závažným otravám tak vedou právě závady na domácích topeništích. Riziko představují jak klasická kamna či kotle, tak třeba ohřívače vody na plyn nebo také krby.

V bytě na pražském Smíchově unikl oxid uhelnatý, dva lidé skončili v nemocnici

Pokud obyvatelé domu či bytu zjistí, že je něco s jejich topidlem v nepořádku, cítí třeba zápach nebo je jim a jejich blízkým nevolno, měli by se obrátit na záchranáře.

„Vždy je třeba neprodleně zajistit přísun čerstvého vzduchu, prostě otevřít okna, vyvětrat. Pokud je už někomu špatně či jsou tam lidé v bezvědomí, ihned volat záchranku,“ doporučuje Monika Nováková s tím, že by lidé neměli vstupovat do místnosti, kde se nachází kotel či jiný zdroj jedovatých zplodin. „Nemají k tomu vybavení, jako je třeba dýchací technika, je třeba to nechat na zasahujících hasičích,“ konstatuje záchranářka.

Detektor vyjde na pár set korun

Hasiči navíc dorazí také s měřicími přístroji, které umějí určit nejen míru zamoření, ale bezpečně najdou i zdroj problému. V tomto případě se liší postup podle toho, zda jde o zásah v rodinném domě nebo například v paneláku s více byty. V druhém případě je vždy namístě evakuace lidí přinejmenším z okolních jednotek, ne-li z celého domu.

K otravám podle odborníků přispívá i zateplení a výměna oken. Byty jsou více utěsněné, což brání přirozenému pohybu vzduchu.

V domě se čtyři lidé zřejmě otrávili oxidem uhelnatým, jeden člověk zemřel

Důležitá je ale hlavně prevence, která spočívá především v pravidelných kontrolách topného zařízení. „Každý komín připojený k funkčnímu kotli na vytápění musí alespoň jednou za rok zkontrolovat kominík,“ zní nařízení, které je součástí předpisu o požární bezpečnosti.

Hasiči doporučují pořídit si detektor, speciální zařízení, které vyšší koncentrace nebezpečných látek ve vzduchu objeví a zalarmuje obyvatele bytu či domu. Nejde přitom o nákladné zařízení, ceny startují na několika stokorunách.

Komín připojený ke kotli musí každý rok zrevidovat kominík.