„Klášter jsme převzali v únoru od České pošty, kostel jsme přebírali před několika týdny. Budova byla převzata víceméně v havarijním stavu, její interiér se několik let ani netemperoval,“ popsala stav areálu Marta Pražáková, investiční ředitelka Cimexu. Beuronskou architekturu si návštěvníci budou moci prohlédnout již příští týden – v pátek 12. června během tradiční Noci kostelů. V tento den bude zpřístupněn kostel sv. Gabriela. Na návštěvu konventních prostor si ještě musí počkat.
„V první řadě je třeba objekt zajistit, aby byl obyvatelný, rozdýchat jej, aby se ještě více neznehodnocoval. Během měsíce bychom to měli uvést do stavu, kdy například budou vyčištěny prostory rajské zahrady. Bude to reprezentativnější, nicméně stále půjde o punkový prostor,“ popsala nejbližší plány Marta Pražáková.
Zadán je již stavebně historický průzkum areálu. Ten se má proměnit v pětihvězdičkový hotel o 180 pokojích. Náklady na jeho vybudování odhadují majitelé na přibližně miliardu korun. „Byť je to investorsky dlouhodobě náročné, ale dává to smysl,“ říkají majitelé. Pokud vše půjde hladce, hotovo bude za pět let.
„Dříve tato budova sloužila ubytování, takže se do těchto prostor hodí. Nechali jsme si předběžně zpracovat studii, respektive jsme ji zdědili po předchozím zájemci o koupi. Její architekt tehdy jednal o podobné přestavbě. Měl i předběžná úřední stanoviska, že objekt je pro funkci hotelu vhodný,“ uvádějí majitelé kláštera.
Ti mají v zásadě jasno o tom, které památkové prvky budou odborníci vyžadovat zachovat a které budou odkryty, zadokumentovány a poté zakryty. „Samozřejmě názory památkářů akceptujeme. Spolupracujeme i s Nadačním fondem Malakim, jehož poslání představuje ochrana beuronského umění,“ řekla Marta Pražáková.
Kostel sv. Gabriela zůstane k dispozici pro liturgický provoz. Cimex v něm plánuje akce, které nebudou v rozporu s duchovním posláním, třeba koncerty a výstavy.
Konventní tajemství
Pozoruhodný labyrint chodeb a zákoutí, které v minulosti stavbaři dělili, doplňovali a zaslepovali, čeká na ojedinělé návštěvníky kláštera. Ten po odchodu řeholníků sloužil poště téměř sto let, mimo jiné také jako muzeum. O překvapení v jeho interiéru není nouze, z příšeří chodeb lze vejít třeba do místností, které dříve filmaři využili jako pitevnu či interiér pařížské nemocnice.
V objektu existují ateliéry s patrovými okny vpouštějícími velkolepým způsobem sluneční svit, ale i rajský dvůr, který bývalý majitel pokryl panely a přebudoval na úřadovnu. Na chodbách se dají nalézt fragmenty unikátních beuronských fresek. Ovšem jsou zde i takové, přes které kdosi brutálně protáhl kabel a zmrzačené dílo nahrubo v půli zaházel maltou.
Pošta chce prodat klášter sv. Gabriela v Praze, nikdo ho však nechce |
Z temna koridorů se dá vejít do zachovalé knihovny, ale též do suterénní místnosti za zamčenými dveřmi a katrem, kde pustotou zejí masivní sejfy a depozitní skříně. Ty kdysi skrývaly poklady muzea.
Zajímavé věci skrývá i ztichlá strojovna či elektrocentrála s evakuačním plánem a technickým schématem z počátku 80. let. Naopak v horní části jsou ke spatření kanceláře s vizitkami úředníků třeba z personálního oddělení, které činí dojem, že si zdejší zaměstnanci odskočili nanejvýš na oběd. Třeba do závodní jídelny, jejíž zázemí dodnes připomínají charakteristicky bílé vykachlíkované sály. Dlouhé řady zásuvek v sále naznačují pilné pracovní nasazení někdejších pracovníků. Rohové věžice nabízejí nádherný výhled na smíchovskou stranu.
Česká pošta se snažila najít nového majitele pro prázdné objekty více než tři roky. Do elektronické aukce svatogabrielský klášter putoval v minulosti třikrát. Napočtvrté se majitelem stal Cimex za 353 milionů korun.
„Byl to největší prodej v novodobé historii České pošty,“ komentoval prodej konventu mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Řeholníci odešli už dávno
Klášter je památkově chráněn od května roku 1958. „Jde o architektonicky a urbanisticky hodnotný komplex. Unikátně je zachovaná výzdoba ve stylu takzvané beuronské školy (historizující stavební styl inspirovaný starým Řeckem i starověkým egyptským uměním, pozn. red.),“ vypočítává katalog Národního památkového ústavu (NPÚ) jednotlivé důvody ochrany.
Řeholníci se ke sv. Gabrielu nastěhovali na počátku 90. let 19. století. Už v roce 1919 odsud po vzniku Československa odešli, areál převzal stát. V průběhu let zde sídlila Poštovní spořitelna, poukázková ústředna, kontrolní ústředí spojů i zmíněné muzeum.