Praha chystá další opravy Karlova mostu, mohou trvat až třicet let

  17:26
Přes 60 tisíc kamenů na šestnácti klenbách a patnácti pilířích Karlova mostu prozkoumají památkáři, stavebníci a archeologové. Praha totiž hodlá zahájit další etapu jeho rekonstrukce. Zatímco před deseti lety opravovali mostovku a zábradlí, nyní přijde na řadu kontrola a případná oprava či výměna kamenů lícového zdiva na pilířích a obloucích.

Podle analýzy pražských mostů z roku 2017 spadá Karlův most do šesté klasifikační skupiny, která znamená velmi špatný stav. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Vzhledem k tomu, že předchozí velkou rekonstrukci jedné z nejvýznamnějších českých památek kritizovali odborníci i ministerstvo kultury, hodlá pro další fázi oprav Praha zřídit zvláštní komisi, která bude práce z odborného hlediska kontrolovat, aby nedošlo k žádným pochybením.

„Vzhledem k hodnotě mostu nepůjdeme při jeho opravě klasickou cestou, že Technická správa komunikací nebo investiční odbor podá žádost na památkáře, ti to schválí a most se začne opravovat. Veškeré kroky se nejprve budou řešit na úrovni komise rady hlavního města. Vybrali jsme tam největší odborníky z daných oborů a zástupce památkářů,“ říká náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).

V komisi zasedne například generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková, odborník na geologii a stavební suroviny Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nebo děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze Jiří Máca.

„Chceme, aby byl každý postup odsouhlasen komisí, abychom předešli jakékoliv chybě. Bude to jedna z nejsložitějších rekonstrukcí v rámci pražských mostů,“ uvádí Scheinherr.

To, kdy rekonstrukce začne, však ještě není jasné. Stanovení harmonogramu bude jedním z úkolů, na němž začne komise od začátku pracovat. Náměstek odhaduje, že by opravy mohly trvat deset až třicet let.

Nejprve bude nutné udělat stavebněhistorický a technický průzkum a diagnostiku lícového zdiva. Vybrané části zdiva se pak opraví nebo nahradí vhodným kamenem. Místo pro jeho těžbu rovněž musí nově založená komise najít.

Ta poprvé zasedne do dvou měsíců a bude se věnovat například spárování jednotlivých kamenů. Počítá se také s obnovou mostní klenby číslo čtrnáct nad Čertovkou.

Praha chce opravit Karlův most, hledá lom s vhodným kamenem

To, že Karlův most nutně potřebuje další opravy, odhalila analýza Technické správy komunikací (TSK) poté, co se po pádu trojské lávky v prosinci 2017 rozvířila debata o stavu pražských mostů.

Karlův most spadá podle stavebních norem do šesté klasifikační skupiny – velmi špatný stav. Další stupeň sedm už značí stav havarijní. Problémy byly například u zmiňovaného čtrnáctého oblouku mostu na Malé Straně, kde se drolily spáry a hrozilo popraskání kamenů.

Pyly skryté v obloucích

Oprava může přinést také nové poznatky o Karlově mostě z archeologického hlediska. „Už při stavebních zásazích, které se na mostě dělaly v minulosti, se objevila řada cenných informací,“ říká ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík. 

Kritizovaná rekonstrukce

Předchozí velkou opravu Karlova mostu, která začala v srpnu 2007 a skončila v listopadu 2010, provázela silná kritika. Ministerstvu kultury například vadilo, že v drtičce skočilo mnoho kamenů a ty, které se vrátily, byly špatně opracovány. Vážné nedostatky byly údajně také v dokumentaci. Praha se proti kritice ohradila s tím, že chyby byly formální a památce neublížily. Magistrát si za ně udělil pokutu 54 tisíc korun. Ministerstvo ovšem nechalo opravy přezkoumat plzeňskými památkáři. Ti rozhodli, že Praha pochybila zásadně, a město dostalo pokutu 3,25 milionu. Magistrát se však odvolal, a to i po druhém rozhodnutí, kdy měl platit pokutu 950 tisíc. V roce 2011 byl delikt promlčen. Praha nemusela nic platit.

Podle něj může například zkoumání materiálu v obloucích mostu přinést informace o životním prostředí v jednotlivých historických etapách. „V mokrém prostředí, nebo naopak v místech bez přítomnosti povětrnostních vlivů se mohou zachovat například pyly. To je velmi cenné a podařilo se to zachytit i při té minulé, relativně kontroverzní rekonstrukci,“ uvádí Mařík. 

Opravy mostovky a zábradlí, které skončily v roce 2010, vyvolaly řadu kritik a žalob. Národní památkový ústav kritizoval například to, že na začátku rekonstrukce zcela chyběl stavebněhistorický průzkum.

Chystaná oprava může být podle Maříka zajímavá i v tom, co odhalí jednotlivé kameny z konstrukčního hlediska.

„Most prošel celou řadou úprav a údržbových prací, a ne vždy to je dobře zmapované. Archeologie v tomto ohledu funguje jako služba pro památkáře v tom, že je schopna zdokumentovat zásahy, které na mostě byly provedeny v minulosti, což může pomoci při rozhodování o tom, jak most opravovat nyní,“ vysvětluje Mařík.

Na konci loňského roku získal Karlův most nové ledolamy, které chrání sedm historických pilířů. Ty předchozí sloužily od roku 2004. Loni se uskutečnil také velký podvodní průzkum, který na dně Vltavy mapoval nejen části předchůdce Karlova mostu, Juditina mostu, ale i pozůstatky provizorních staveb, které se v okolí mostu objevovaly a zase zanikaly například po povodních nebo během oprav či samotné výstavby. 

„Poslali jsme pod vodu tým pod vedením potápěče se zkušeností s podvodní archeologií a provedli odběry z dřevěných konstrukcí, které se týkaly historických oprav mostu,“ dodává Mařík.