„Největší převis zájmu je u gymnázií. Problémy jsou zejména v Praze a Jihomoravském kraji,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) poukázal na vysoký zájem dětí ze Středočeského kraje o studium v metropoli.

„Praha má v 9. třídách 12 500 žáků. Střední školy v Praze letos nabízejí přes 19 500 míst, která jsou podle průzkumu v souladu se zájmem uchazečů. První prioritní školu si ale v Praze zvolilo přes 10 tisíc mimopražských uchazečů. Tento systém je naprosto neúnosný,“ řekl Klecanda.

Vedení metropole přitom oproti loňsku počet míst v lavicích na středních školách v Praze navýšilo o 1 200, na gymnáziích a lyceích pak o 450.

Mimopražští uchazeči

Čtyřletá státní gymnázia v Praze si jako první prioritu zvolilo 3 346 dětí. Volných židlí je však 2 371. Druhou nejatraktivnější volbou v hlavním městě jsou technické střední odborné školy (SOŠ), kam podalo přihlášku 2 895 dětí, o 918 více, než je kapacita těchto škol.

„Letos se nám přihlásil na každý obor zhruba trojnásobek uchazečů. Do každé třídy budeme přijímat třicet dětí, ale přihlásilo se nám okolo 85 uchazečů pro každé zaměření. Kapacitu jsme nijak nenavyšovali, ale žádali jsme o povolení nového oboru. Nicméně dostali jsme ho až po uzavření podmínek pro první kolo přijímacích zkoušek. Takže v podstatě bychom mohli otevřít jednu třídu v druhém kole. Žáci nás mají jako první a druhou prioritu tak půl na půl,“ řekla ředitelka SOŠ logistických služeb v Praze 9 Jana Dušejovská.

Na třetím místě má potom nejvíce dětí zájem o SOŠ s pedagogickým a humanitním zaměřením. „Situace v pražských školách se za poslední roky výrazně změnila. Přibylo mnoho zajímavých oborů, ale také stoupla konkurence zájemců o studium. Do Prahy jezdí za vzděláním velká část dětí ze Středočeského kraje, hlavně z Prahy-západ a Prahy-východ, kde je středních škol opravdu velmi málo,“ poukázala Galina Jarolímková, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.

Na odborná učiliště s technickým zaměřením si v Praze podalo přihlášku 548 dětí, což je o 80 víc, než je míst. „V posledních letech se opět zvýšil zájem o učňovské obory a zdravotnické či sociální obory. Jsem za to ráda, nedovedu si totiž představit, co bude naše společnost jednou dělat s tolika ekonomy, manažery a marketingovými odborníky. Přitom již dnes chybějí instalatéři, klempíři, elektrikáři, skláři nebo čalouníci,“ konstatovala Jarolímková.

Vysoké nároky rodičů

V rodinách podle Jarolímkové kladou rodiče často na své děti příliš vysoké nároky. Nezřídka prý popírají závěry odborníků a prosazují vlastní zájmy. Někdy se prý také pokoušejí o manipulaci při psaní doporučení k přijímacím zkouškám, aby jejich děti například dostaly čas navíc k jejich vypracování.

„Mnozí rodiče nereflektují požadavky a nároky studia na střední škole a mají pocit, že když dítě připraví dokonale na přijímací zkoušky, mají vyhráno. Neuvědomují si, že ne každá jednička či dvojka na vysvědčení má stejnou hodnotu,“ tvrdí Jarolímková. Tlak rodičů na výkon pak může mít velmi negativní dopad na psychické i fyzické zdraví jejich dětí.

KONTEXT: Za málo míst na středních mohou kraje, drží peníze i moc, říká Plaga

„Mám bohaté zkušenosti i s tím, že mnoho žáků po několika měsících působení na střední škole, i té původně vybrané, zjišťuje, že zvolený obor je nebaví, nebo dokonce nezvládají nároky studia,“ řekla Jarolímková.

Podle odborníků by rodiče proto měli ideálně už v 8. třídě zmapovat zájem dítěte o daný obor. Měli by se u svého potomka zajímat o předpoklady intelektové, osobnostní i profesní. Měli by také vybírat školu blízko bydliště, aby dítě nemuselo cestovat dvě hodiny nebo bydlet na internátě.

„Pokud dítě nastoupí do 1. ročníku jiné střední školy, než si původně vybralo, je dobré je posilovat v tom, že obor může být zajímavý a uplatnění v praxi leckdy i lepší než u původní školy. Dítě by mělo mít doma jistotu a podporu, ne poslouchat výčitky, nadávky a potupné komentáře,“ uzavřela Jarolímková.