Umělec Jan Tichý, dnes žijící v Chicagu, si pohrál se světlem, a vzdal tak hold fotografce a publicistce a taktéž pražské rodačce. Lucia Moholy se totiž narodila v roce 1894 do německy mluvící židovské rodiny významného pražského advokáta. Tato Tichého Instalace číslo 30 (Lucia) před několika lety odstartovala právě nově uvedenou výstavu v pražské Kunsthalle.
Lucia Moholy: Exposures
|
„Přestože patří k jiným generacím, Tichý a Moholy sdílejí leccos společného: oba vyrostli v Praze, oba zakusili život rozdělený mezi několik zemí, oba experimentálně přistupují k médiu fotografie,“ vysvětlila Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha.
Tichého magická hra se světlem a 330 skleněnými deskami totiž zachycuje jeden z nejtěžších okamžiků života Moholyové. Ta musela v roce 1933 uprchnout z Berlína kvůli sílícímu fašismu. Při spěšném odchodu s sebou ovšem nemohla vzít své skleněné fotografické negativy – byly příliš těžké a křehké.
Stovky svých prací, které byly součástí jejího osobního i uměleckého života, tak nechala napospas dvěma mužům. Walter Gropio, zakladatel školy Bauhausu, a ani její manžel László Moholy-Nagy už se neobtěžovali přiznat talentované fotografce autorství.
Zloděje svých snímků nikdy nejmenovala
Lucia Moholy fotografovala své vrstevnice a kolegy na Bauhausu ve Výmaru od poloviny dvacátých let a později i na novém kampusu školy v Desavě. S pořizováním snímků nepřestala ani začátkem třicátých let, kdy se přesunula do Berlína.
Bauhaus
|
Po útěku z Berlína pak česká rodačka zamířila do Londýna, později do Curychu. Po celá léta ovšem sledovala, jak právě její snímky vstupují do historie umění, aniž by někdo tušil, že Lucia je jejich autorkou. Její fotografie sehrály klíčovou roli v tom, jak veřejnost vnímala roli a význam Bauhausu. Walter Gropius je z Německa odvezl do USA, kde pomocí nich i nadále budoval odkaz Bauhausu v zahraničí.
Až v roce 1957 se české rodačce vrátila větší část negativů. Lucia Moholy ovšem o ukradeném autorství promluvila až v osmdesátých letech. Gropia nikdy nejmenovala. Krádež negativů označila za „zdrcující zážitek“.
„Dnes je 230 z těchto 560 negativů uloženo v Bauhaus-Archivu v Berlíně, přičemž 330 negativů podle kartového katalogu, jejž si Moholy osobně vedla, stále chybí,“ upřesňuje mluvčí Kunsthalle Zuzana Dusilová.
A stejně mnohovrstevnatá jako autorčin život je i výstava. Pokrývá celou její profesní dráhu od druhé dekády po sedmdesátá léta 20. století. Představuje přes 600 fotografií, mikrofilmů, dopisů, článků, knih a audionahrávek. A mnohé z nich má veřejnost možnost vidět vůbec poprvé.