Kněžice na Nymbursku jsou jednou ze středočeských obcí, které naplno využily možnost čerpání dotací z Evropské unie. Díky nim kompletně přebudovaly systém vytápění a staly se energeticky téměř soběstačnou obcí.
S pomocí evropských dotací vybudovaly bioplynovou stanici, následně i centrální vytápění svých objektů a domů obyvatel. Celý systém Kněžice vylepšují už 16 let, přibyla například odpadářská bioplynová stanice. Ta zpracování téměř veškerý organický odpad jak z okolní zemědělské a potravinářské výroby a z domácností tak také z čistírny odpadních vod. Kromě dodávek levnějšího tepla do celé obce Kněžice vyrábí také elektřinu.
Lidé z obce na Nymbursku 16 let platí stejně za teplo, má vlastní bioplynku |
„Bez Evropské unie bychom to určitě nedokázali, protože celkové náklady byly přes 138 milionů korun a 95 milionů jsme získali z unijního fondu životního prostředí,“ říká starosta Kněžic Milan Kazda s tím, že deseti miliony přispěl český stát a 43 milionů si obec půjčila na úvěr.
Přestavěli celou obec
Co je to ale proti Dolním Břežanům, které za posledních 20 let proinvestovaly závratných 1,5 miliardy korun. Z obecní kasy šlo přitom „jen“ 180 milionů, zbytek z velké části tvoří evropské dotace.
Před dvaceti lety byly Dolní Břežany periferní a do jisté míry zanedbanou vesnicí, o které věděl jen málokdo. Dnes je to moderní sídlo, které láká stále více nových obyvatel a zároveň se stává vědeckým centrem České republiky. „Teď jsou Dolní Břežany obcí hojně citovanou ve spojitosti s kvalitním veřejným prostorem. Proměna byla nesmírná a trvala dvacet let hlavně s pomocí dotací, ty obrovské peníze, které jsme tady proinvestovaly, bychom nikdy z rozpočtového určení daní nesehnali,“ říká starosta Matěj Novák.
V Břežanech vyrostla navíc nová vědecká centra, která s pomocí evropských dotací zainvestovaly soukromé společnosti. Nejznámější je zřejmě laserové centrum ELI Beamlines, jehož výstavbu koordinoval Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Uvnitř je nainstalován v současnosti nejvýkonnější laser světa a na různé projekty se tam sjíždí vědci z celého světa.
Stovky miliard pro kraj
Celkově do Středočeského kraje po vstupu do Evropské unie nateklo na dotacích kolem 200 miliard korun. Jen samotný krajský úřad Středočeského kraje podle náměstka hejtmanky za oblast financí Michaela Kašpara za posledních sedm let čerpal přes 13 miliard korun na 277 projektů. „Loni to bylo 736 milionů zejména na opravy silnic, kulturu či cyklodopravu,“ uvádí jako příklad Kašpar.
„Celkově hodnotím 20 let v Evropské unii dobře, díky finanční podpoře jsme i v Kolíně investovali do mnoha věcí, například postavili sportovní halu, zrekonstruovali chrám svatého Bartoloměje, opravili autobusové nádraží a mnoho dalšího,“ říká Kašpar, který je zároveň starostou Kolína. Připouští ale, že někdy dotace nebyly cílené na problémy, které města a obce skutečně potřebovaly. Více peněz jednu dobu směřovalo na stavbu často i nesmyslných rozhleden, ale nebyly na opravy školních jídelen.
Prostor ke korupci
Dotace ke všemu dávaly prostor k riziku korupce nebo nehospodárnosti. V tomto směru se často skloňuje rekonstrukce železničního mostu přes Labe v Kolíně z roku 2010, která vyšla na závratných 1,2 miliardy korun. Dodnes přetrvávají pochybnosti, zda obrovská suma, ze které 877 milionů korun tvořila dotace z evropského Operačního programu Doprava, byla využita účelně. Extrémní cena byla často omlouvána i tím, že most dostane speciální zařízení, aby se mohl stát zdvižným pro případ, že budou po Labi proplouvat vysoké lodě, které by se pod něj jinak nevešly.
ZMAŘENÉ DOTACE: Kolínský zvedací most se nezvedá, oprava stála miliardu |
Jenže most ani 14 let po své rekonstrukci zdvižný není. Už v samém počátku se přitom vysoká částka nezdála zástupcům evropského parlamentu a evropským auditorům, kteří upozornili na předražení a naznačili nehospodárné nakládání s dotacemi. Na základě auditu si pak vlastní šetření zadala i česká ministerstva. Žádné podvody, nebo vyvádění peněz ze stavby se ale tehdy neprokázaly. „Kolem této stavby se bohužel objevila negace, která se s ní nese celou dobu. Podle nás to ale není pravda, nikdy se totiž nepočítalo s tím, že most bude od počátku zdvižný. Pouze se připravoval na to, aby jej do budoucna bylo možné osadit zdvihací technologií, pokud to bude třeba z hlediska lodního provozu, aby se za deset, patnáct let nemusel bourat,“ uvádí dnes mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.
Zvýšení intenzity lodní dopravy závisí na splavnění Labe do Pardubic, k čemuž ale zatím nedošlo. „Do celkových nákladů na kolínský most se promítla kompletní rekonstrukce železniční trati v délce tří kilometrů,“ připomíná Bukovský. Provedeno bylo i zabezpečovací zařízení, napojení železniční vlečky do kolínské teplárny, nové protihlukové stěny a projekt zahrnoval i opravu dvou železniční přejezdů.
Kauza Rath
Stín na evropských dotacích nechala korupční kauza bývalého hejtmana Davida Ratha, týkala se například pavilonu C2 kladenské nemocnice. Jeho rekonstrukce začala teprve předloni a dokončena bude letos. Původně k ní mělo dojít už před více jak deseti lety, jenže výběrové řízení na dodavatele stavby bylo tehdy zastaveno kvůli podezření policie, že bývalý hejtman Rath a bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová se předem dohodli, že zakázku získá jimi vybraná firma. Oba za to skončili ve vězení.
Soud podmíněně propustil Kottovou z Rathovy kauzy. Odpykávala si osmiletý trest |
Z identických důvodů se mnoho let zdržela také rekonstrukce buštěhradského zámku. Letos v únoru konečně začala s pomocí evropské dotace úprava jeho východního křídla. Právě v Buštěhradu se roky táhne také další korupční kauza – tentokrát se týká tamního vědeckotechnického parku – i on vznikl s pomocí evropských dotací. Jednatel firmy a právní zástupce měli se zakázkou manipulovat a náklady na stavbu parku i nákup vybavení výrazně nadhodnotit, aby získali vyšší dotace. Za vzniklou škodu více než 100 milionů korun oběma odvolací soud loni v říjnu potvrdil několikaleté tresty ve vězení a zákaz možnosti čerpat 10 let dotace z EU. Zaplatit musí také mnohamilionové pokuty.
